Trpišovského taktická přednáška. Jak Slavia v derby zakryla své problémy?
Nebyla lepší, ale připravila se důkladně, jako když jde školákovi o dobrou známku. V tomhle případě trenérovi Jindřichu Trpišovskému, který po čase zase přednášel o taktice. Vyšel mu tah se třemi obránci, byť ve druhém poločase vybouchl Aiham Ousou, perfektně k sobě složil halvbeky a křídelní hráče a speciální pochvalu zasluhuje Oscar Dorley, nepostradatelný tichošlápek.
Co dělat, když nemáte Petera Olayinku, Petra Ševčíka, Christose Zafeirise, Ondřeje Lingra, Davida Juráska a ještě další čtyři hráče? Schovat si hlavu do dlaní nemá smysl, tohle je možná právě aranžmá jako dělané pro trenéra Jindřicha Trpišovského a jeho tým. Protože ze sebe umí v kritických chvílích vymáčknout něco extra. Protože se v takových trýznivých momentech třeba i vyžívá…
Papírové předpoklady včetně aktuálního stavu obou mužstev nahrávaly svorně Spartě. Byla favoritem a „sešívaným“ hrozilo, že když prohrají, zdrhne jim rival na rozdíl pěti bodů. A to by se sakra těžce dohánělo, zvlášť když se Letenští pod rukama kouče Briana Priskeho seřídili a začali skládat výhru za výhrou.
Trpišovský ale dokázal Spartu přibrzdit. Ne že by byla Slavia jednoznačně lepší, ale vlastní nevýhody a neduhy částečně vykryla a zvolila způsob, díky němuž dokázala sebevědomý herní projev domácích nabourat nebo mu lépe čelit.
Pro většinu zápasu použil Trpišovský výchozí rozestavení 3-4-3. A to hlavně proto, aby lépe – a osobněji – bránil ofenzivní trio Lukáš Haraslín-Jan Kuchta-Tomáš Čvančara podle hesla ve třech se to lépe táhne, zvlášť když jdete proti třem.
Na Ousoua vycházel Haraslín, na Ogbua Kuchta, na Holeše Čvančara. A opravdu spolu tyhle dvojice běhaly, jako kdyby měly mezi sebou natažený
