Kobylík o novém majiteli Plzně: Koupil ji s tím, že jde o evropský klub
V závěrečné fázi kariéry, v letech 2011 a 2012, kývl na nabídku z Rakouska. David Kobylík (42) nastupoval za Hartberg. Tehdy poloamatérský klub se vypracoval na prvoligovou úroveň a dnes netají smělé plány. Jeden z jeho akcionářů, Martin Dellenbach, vstoupil do vedení Viktorie Plzeň, které Západočeši oficiálně představili v pátek odpoledne.
Kobylík příliš nechce spojovat Hartberg s Plzní, pořád jde o kluby jiné úrovně. Zvlášť ve srovnání s dobou před dvanácti lety, kdy někdejší hráč Olomouce hrál za rakouský celek druhou ligu. „Tehdy tam dělali fotbal tři lidi. Ale bylo to výborné angažmá,“ vzpomíná v rozhovoru pro deník Sport a iSport.cz na klub, z jehož řad přichází významný člen do vedení západočeského klubu.
V Hartbergu jste působil v letech 2011 a 2012. Jak tehdy vypadal rakouský klub?
„Je to malé městečko, má asi deset tisíc obyvatel. V době, kdy jsem tam byl, byla na stadionu jen jedna hlavní tribunka. Co jsem teď viděl ze záběrů na videu, hrají pořád na stejném stadionu, akorát tam přidělali tribuny za bránu. Malý klub, dvě tréninková hřiště u stadionku, větší vesnice. Nazval bych to takovým poloprofesionalismem. Tehdy se o to starali prakticky tři lidi, hráli jsme druhou nejvyšší soutěž. Všechny kluby v nižších soutěžích v Rakousku jsou menšího ražení. Ale měli jsme velmi dobré zázemí, rád na to vzpomínám. Tehdy byl klub druhý, třetí rok nováčkem ve druhé lize, hráli jsme o sestup, ale zachránili se. Když jsem tam přišel, mužstvo téměř pořád prohrávalo. Pak nastaly změny, někam se posunuli. Tehdy se vyloženě jednalo o druholigový, menší klub. Ale příjemné angažmá i prostředí, byl jsem tam s rodinou.“
Co vás přivedlo do Hartbergu?
„Dostal mě tam známý manažer, Harry Schiestl. Tehdy ještě žádné české hráče neměl, dnes zastupuje mimo jiné Adama Vlkanovu. Nabídka pro mě nebyla úplně nezajímavá. Sklouzával jsem ke konci kariéry, hlavně proto se tam objevil.“
Sledoval jste jejich progres v posledních pěti letech, kdy se dostali do první ligy?
„Byl jsem překvapený, kam se s fotbalem dostali. Když jsem tam byl, vnímal jsem to jako malou vesničku s fotbalem, který se dostal s druhou ligou na nějaký limit. Opravdu šlo o poloprofesionalismus. Dneska jsou úplně někde jinde. Posunuli to zajímavě na to, jak je to malá obec, dostali se do ligy. Viděl jsem sestřihy některých zápasů, z toho vím, jak nyní vypadá stadion. Že bych někoho z klubu znal do hloubky, to ne, na to bylo mé angažmá krátké.“
Dokážete si představit jejich spojení s Plzní?
„Upřímně ne. Když to srovnám v době, co jsem tam hrál, české kluby byly úplně jinde. Byl to vesnický klub, jak jsem říkal, dělali to tam tři lidi. Dneska jsou stoprocentně jinde, organizačně se posunuli. Tehdy tam byl trenér, asistent, mládež moc nefungovala, pak předseda. Bylo to na koleni. Udělali výrazný krok dál, klobouk dolů. Ale s Plzní bych to nějak významně nespojoval. Jestliže někdo z Hartbergu koupil Plzeň, tak proto, že jde o evropský klub, Hartberg tak, jak jsem ho vnímal, byl malý klub.“
Jde rakouský fotbal nahoru?
„Pořád jsou naše kluby výš. Rakouský nároďák se zlepšuje, má zajímavé hráče v zahraničí, teoreticky by se dal stavět na úroveň české reprezentace. Ale Sparta, Slavia, Plzeň jsou výkonností a tím, jak dělají fotbal, pořád o kousek dál. Když si Rakušáci koupí Plzeň, tak kupují evropský klub. Ne nějaký malý, že z něj něco chtějí vybudovat, ale zaběhnutý klub, který hraje poháry, poslední dekádu je na základě dosažených úspěchů nejlepším klubem v Česku.“
