Masopust vytasil parádu: Boj o místo je čím dál těžší. Plavšič? Hrozný…
PŘÍMO Z RAKOUSKA | Tuctový letní přátelák se slovenskou Podbrezovou (4:1) učinil nezapomenutelným. Lukáš Masopust (30) po půlhodině napral balon ještě z vlastní půlky na bránu soupeře, v níž chyběl vyběhnutý gólman Richard Ludha. Krásný oblouček zapadl do sítě a stadionek v rakouském Aigenu aplaudoval velké parádě záložníka Slavie, který stihl do poločasu dva zásahy. „V zápase jsem takový gól ještě nedal, na tréninku možná jeden,“ uvedl Masopust.
Spoluhráč Ivan Schranz prý na střídačce nabádal, ať to zkoušíte z dálky, že gólman hraje hodně vysoko.
„Oni si to říkali předtím ve stínu. (úsměv) Já jsem je neslyšel. Koukal jsem nahoru a neviděl jsem nikoho, že by nabíhal. Gólman byl venku, tak jsem to zkusil. Kdybych to netrefil, nikomu to asi vadit nebude. Není to žádná šance. Vyšlo to hezky.“
I ten první gól byl nádherný. Odebrání balonu protihráči a technická obalovačka na zadní tyč. Líbil se vám taky?
„Jo, i první byl hezký. Chtěl jsem to utáhnout, aby tam gólman nestihl doběhnout. Jsem hlavně rád, jak jsme k zápasu přistoupili. Tohle je obecně odměna za poctivý výkon všech. Podbrezová začala hodně dobře, skvěle nás napadala. Měli jsme málo prostoru na kombinaci. Nedokázali jsme podržet balon. Navíc v tom počasí hřiště brzy vyschlo. Ve druhém poločase už jsme hráli líp my.“
Na konci první půle se škaredě zranil Srdjan Plavšič, pro něhož přijela sanitka. Jaký to byl pohled na nehybného zkrvaveného kamaráda?
„Hrozný…Přišel jsem k tomu, když ho doktor šil. Měl na puse velkou, asi pěticentimetrovou skobu. Ani nevím, jak se mu to stalo. Asi si dal o kopačku. Snad to má jen roztržené a bude v pohodě. Nevypadalo to vůbec hezky. Je nám ho líto. I na prvním kondičním soustředění utrpěl na noze šrám a dva dny netrénoval. Má smůlu.“
Ve Slavii je to každý půlrok tvrdý boj o místo. Je to pořád stejné anebo stále těžší?
„Řekl bych, že je to čím dál těžší. Každý rok vyjde z mládeže víc a víc hráčů, kteří se dál ohrávají.“
Na letní soustředění jezdíte tradičně do rakouského Aigenu, navíc obýváte stejný hotel na náměstí. Není to už nuda?
„Já jsem tu počtvrté a nevadí mi to. Rád jezdím na stejná místa, která znám. Nejsem typ, co rád něco mění. Navíc máme na hotelu krásný wellness.“
Hodně jste si sbíhal od lajny do středu. To byla intuice anebo sehraná věc?
„Snažím se pohybovat tak, jak to cítím. Ale byli jsme i domluvení s trenérem, abych si chodil do středu a přečísloval je. Oni hráli na dva střední záložníky. Chtěl jsem jim v tom dělat zmatek. Je důležité, že držíme vítěznou sérii. Ve Slavii se musí furt vyhrávat. Je dobré si na to zvyknout co nejdřív. Kór pro nové kluky. Výhry zvedají sebevědomí, všechno je pak lepší.“
Nemrzí vás, že v sobotu kvůli pátečnímu vytížení nenastoupíte proti anglickému Queens Park Rangers?
„Je nás tady devětadvacet. Jsem rád, že jsem si mohl zahrát proti Podbrezové od začátku. Každý si musí své místo vybojovat. Je to o individuální práci a o tom, jak se budeme líbit trenérům. Můžeme být rádi, že jsme ve Slavii.“
