Velké jméno, mistr ligy se Spartou i Libercem, muž, jenž vedl například Slask Wroclaw, jednoho z velikánů polské ligy. Nezapomeňme! Také jeden z kandidátů na místo kouče národního mužstva. Přes renomé šedesátník Vítězslav Lavička v létě maličko ustoupil do pozadí, stal se šéfem mládežnické akademie Sparty, v níž kopal i trénoval.
Kancelář má na konci chodby v prvním patře strahovského tréninkového centra Sparty. V českých poměrech jde o zjevení, žádný klub není soustředěn prakticky ve všech vrstvách do jednoho místa. Potkáte tady ligové šampiony, borce z béčka, dívky i mládežníky.
Nad nimi drží pevnou ruku Vítězslav Lavička. A pozor, nejde jen o fotbal, ale také o školu…O tom i spolupráci s A-týmem a komunikaci s Tomášem Rosickým a koučem Brianem Priskem vypráví v rozhovoru v rámci seriálnu Sportu TOP 50 fotbalových talentů.
Je to pár týdnů, co jste mohl na Spartě skončit. Bylo jednání s reprezentací hodně na vážno?
„Komunikace s asociací proběhla, potěšilo mě, že jsem byl oslovený.“
To je hodně diplomatické.
(usmívá se) „Absolvoval jsem pohovor s lidmi, kteří rozhodovali o konečné volbě. Férově mi řekli, že jsem se dostal do užšího okruhu. Že to nedopadlo? Ivan Hašek je můj spoluhráč i kamarád, přeju mu, ať je úspěšný nejen na EURO ale i v dalších letech. Já nejsem zklamaný, protože mě naplňuje práce, kterou jsem dostal od Sparty.“
Jste šéfem jejího mládežnického centra na Strahově. Proč jste nabídku vzal? Léta jste trénoval chlapy.
„Nabídka mě zaujala. Je to Sparta, dřív jsem v ní prožil hráčské i trenérské časy na nejvyšší úrovni. Mám tady srdce. Když přišlo tohle oslovení, zvážil jsem možnosti a přišlo mi to v tu chvíli jako nejvíc smysluplné. Po půl roce, když se podívám tady z okna, vidím ten celodenní provoz a energii, tak musím říct, že jsem udělal dobře.“
Nebyl jste už také maličko unavený?