Haraslín o Itálii, Vavrovi i Priskeho klíčovém rozhodnutí: Chci být vidět
Dostane míč k levé lajně, ta jej kryje z jedné strany, tady je ve svém království. Z něj vyráží na zteč, nejradši do středu, pak obstřelí klasickým banánkem obránce i gólmana. Jako proti Betisu, který pokořil vítěznou trefou. Tahle akce, to je marka Lukáše Haraslína, hvězdy Sparty a slovenského hrdiny. Své zemi dvěma góly v klíčovém duelu zajistil postup na EURO. Spartě pomohl na podzim osmi góly k vedení v lize (a to odehrál jen patnáct utkání). Válel i v Evropské lize. „Chci být vidět,“ netají v rozhovoru pro iSport Premium.
Lukáši, jste rád výrazný, smíšek mužstva?
„Snažím se být. Všichni víme, že je to velmi důležité v čase, v momentě, kdy se nedaří. Když to mužstvu nejde, snažím se zůstat pozitivní, protože jen tím se můžeme vrátit zpět. Snažím se dělat atmosféru. Občas můžete být smutný, negativní, ale aby šlo všechno dopředu, je lepší opak.“
Takže míváte špatnou náladu?
„Po prohraném zápase, kdy se něco nedaří, když jsou děti nemocné, mám blbou náladu. Ale vždycky si říkám, že všecko zlé je k něčemu dobré. A hlavně se snažím udělat věci, aby bylo zase líp.“
Jste rád vidět i na hřišti, že? Proto jste si vzal penaltu v derby na Slavii v nastaveném čase?
„Už nemám, řekněme, dvacet roků. Nějaké zkušenosti už bych měl mít, takže i sebevědomí. Láďa Krejčí na hřišti nebyl. Já jsem si navíc věřil hned od první chvíle, kdy jsem v tom zápase šel na hřiště. Co mohlo být krásnější než dát gól Slavii v derby asi tak ve sto první minutě?“
Bylo to složité?
„Lehké to nebylo, protože kopete před stadionem, který je celý slávistický, je tam jen jeden sektor fanoušků Sparty. Bylo to náročné, ale popasoval jsem se s tím. Chci pomoci mužstvu, chci být jeden z tahounů.“
V kabině jste i vaší náturou hodně výrazný.
„Kluci vědí, že jsem výbušný a emoční typ, ale všechno bereme v rámci srandy.“
I když si z vás vystřelí? To se přece stalo v Marbelle na soustředění.
„Měl jsem individuální program kvůli zranění. Měli jsme den volna a chalani mi říkali, že mám trénink po obědě, kdy jsem si chtěl odpočinout. Trochu jsem vylétl, i když jsem věděl, že trénink bude hned ráno. I trenér Malý, který se věnuje hráčům po zranění, si přece rád oddychne po obědě.“ (usmívá se)
Jsem emoční typ
Občas pozitivní nejste. Zdá se, že těžce nesete, když nejdete do zápasu v základní sestavě, jako například na v Ibrox Parku proti Glasgow Rangers. Bylo to jen zdání?
„Samozřejmě, každý chce hrát, ale každý to vnímá jinak. Já jsem ten, pokud mi to dovolí zdraví, že chci hrát všechny zápasy. Všechny. Nedělám zlou krev,
