Kováč jako Csaplár: Kdybych nestřídal tak brzy, kluka zabiju. Frťala chválil
Dostaly dárek, jenže nebyly dostatečně svěží, aby si ho udržely celý. Pardubice vedly nad Teplicemi už od třiadvacáté vteřiny, ale nakonec jen remizovaly. „Zlatý bod,“ netajil trenér Radoslav Kováč po remíze 1:1. Aby byl v kasičce aspoň ten jeden, musel už v prvním poločase sáhnout k nepříjemnému tahu, brzkému střídání.
Ladislav Škorpil, když v devadesátých letech trénoval Duklu, sledoval vývoj jednoho mladého trenéra, s nímž později zažil úspěch největší, mistrovský titul. V Příbrami se začínal projevovat Josef Csaplár.
„Jeho zápasy byly zábava,“ vykládal později Škorpil. „Pokaždé někoho vymetl už do dvacáté minuty,“ vysvětloval.
Csaplár střídal radikálně, nezvykle, ostatně on byl střelec celou kariéru. Vyměnit hráče už v prvním poločase, když není důvodem zranění, není nic obvyklého. I při slabším výkonu se často čeká na poločas. Zaprvé je pořád naděje, že se dotyčný zvedne, zadruhé je pro hráče také střídání potupa.
Na to vše musel myslet v duelu s Teplicemi pardubický Radoslav Kováč. Jenže pak si řekl: „Nedá se nic dělat,“ a pravého beka Dominika Mareše stáhl už po pětadvaceti minutách. „No, sáhl jsem do toho. Součinnost Mareše s Kissiedouem byla slabá, vůbec si nevyhověli, nereagovali na hráče,“ vysvětloval Kováč. Kissiedoua ostatně stáhl hned o poločasové přestávce.
Rozhodnutí to dozajista nebylo jednoduché. Mareš, syn bývalého reprezentanta, je v jedenadvaceti letech nadějí klubu. Už minulou zimu se o něj zajímala Slavia, ale udělal si těžké zranění kolena a z přestupu sešlo. Do hry se vrátil v polovině listopadu, ihned zapadl do základní sestavy.
„Je to mladý kluk, ale cítil jsem, že to prostě musím udělat. Dvakrát dokonce bránil z druhé strany, smrdělo to penaltou. Věděl jsem, že prostě není vůbec v pohodě. Kdybych ho tam nechal déle, akorát ho tím zabiju,“ popisoval trenér. „Takže jsem do toho sáhl, jak jsem cítil, myslím, že to bylo správné rozhodnutí.“
Nejen pro tuhle chvíli to byl z hlediska trenéra těžký mač. Pardubičtí sice bleskově vedli, ale vlastně od inkasované branky byli hosté lepší.
Velmi dobře vypadal na levé straně zálohy Albert Labík, vidět byl Daniel Trubač. Navíc mají Teplice kam sáhnout, z lavice se potupně zvedla taková jména jako Štěpán Chaloupek, Petr Hronek, Jásir Núr, Roman Čerepkai.
Znatelná síla.
„Ať jsem byl ve Varnsdorfu, Hradci, vždycky jsem respektoval možnosti klubu, ztotožnil jsem se s jeho filozofií. Ani v Teplicích jsem nikdy neměl zájem vyvolávat tlak na vedení, na sponzory, jsem prostě zvyklý pracovat s tím co mám. Ale i kluci, kteří třeba nebyli tak mediálně vidět, postupně získávají nějaké ostruhy, navíc nám přišli mladí slávisté Labík s Kričfalušim. Tím vzniká konkurence pro ostatní,“ popisoval kouč Zdenko Frťala, jak se z teplického úzkého kádru stal jiný kalibr.
V Pardubicích se to projevilo, vyrovnání přišlo, postarali se o něj centrující Hronek a hlavičkující Chaloupek - tedy střídající hráči. „Od první minuty jsem viděl, že jsme neměli nejlepší nohy, takovou tu dynamiku a kvalitu, byli jsme ten půlkrok vzadu. Samozřejmě je velká škoda, když dostanete gól v 86. minutě, je to velká škoda. Je to blbej čas. Ale upřímně, Teplice si prohrát nezasloužily,“ uznal Kováč.
Bod bral, je završením exkluzivního vstupu do jara. Pardubice uhrály sedm bodů ve třech utkáních. Rovněž Teplice na tom jsou po pauze dobře, ve dvou zápasech braly čtyři body.
| # | Tým | Z | Skóre | B |
|---|---|---|---|---|
| 1 |  | 30 | 70:26 | 76 |
| 2 |  | 30 | 62:23 | 72 |
| 3 |  | 30 | 67:33 | 62 |
| 4 |  | 30 | 48:39 | 45 |
| 5 |  | 30 | 50:46 | 44 |
| 6 |  | 30 | 39:40 | 41 |
| 7 |  | 30 | 46:46 | 40 |
| 8 |  | 30 | 40:45 | 37 |
| 9 |  | 30 | 32:38 | 37 |
| 10 |  | 30 | 31:40 | 36 |
| 11 |  | 30 | 29:40 | 35 |
| 12 |  | 30 | 35:45 | 30 |
| 13 |  | 30 | 29:42 | 28 |
| 14 |  | 30 | 30:52 | 25 |
| 15 |  | 30 | 36:61 | 25 |
| 16 |  | 30 | 34:62 | 24 |
- Skupina o titul
- Play-off o umístění
- Skupina o záchranu
