Teplický trenér má Hradec pod kůží. Jako kobra: schovat se a štípnout

Musí vyhrát na stadionu, kam pomohl pošoupnout první ligu. Jinak půjde do střetu s pátým mančaftem tabulky o Konferenční ligu Hradec Králové. „Naději máme,“ pronese třiapadesátiletý kouč opatrně, jak je zvyklý. Ale také s typickým úsměvem…

Doráželi jste na elitní šestku, hrajete o poháry - a vy pořád mluvíte o záchraně. Odvažte se!
„(rozesměje se) Musíš být nenápadnej. Zastrčený v zákopu, jak říkal v Hradci sportovní ředitel Jirka Sabou. Být jako kobra - schovat se a štípnout.“

Ale proč neukázat sebevědomí?
„Je to psychologická hra. My bychom byli hrozně rádi, aby se o nás v budoucnu mluvilo jako o klubu, který je schopný konkurovat šestce, jenže když jsme měli konfrontaci s vyšší kvalitou, bylo znát, že jsme se ještě nedostali na takovou úroveň. Proto jsem krotil přehnaná očekávání.“

Narážíte na to, že se nůžky rozevírají? Silní v titulové skupině dominují.
„Má to logiku, jejich rozpočty jsou úplně jinde. U nás vylétl v sezoně Chaloupek, šel raketově nahoru a už je ve Slavii. Sparta se Slavií mají rozdílové cizince, dávají tomu ještě vyšší kvalitu. Problém je, že nám ubývají zkušení kluci. Když jsem byl v Hradci, přivedli jsme Kubu Radu, Petra Kodeše, Pavla Dvořáka, vedle nich mladí rostli.“

V Hradci jste byl tři roky. Máte ho pod kůží?
„Hodně, nejen město, ale také lidi kolem fotbalu. Kolikrát se dokázali postavit na nohy! Za deset let třikrát spadli, třikrát postoupili. Lidem na tom hodně záleželo, to jsem vnímal. A taky mraky cyklistů - no, město je na rovině.“

Zažil jste i těžší časy, že?
„Jednou přišlo na Malšák těsně před zimou asi sto dvanáct diváků… I fanoušci chtějí servis, zažívali jen opakovaná zklamání. Nebyl tam důstojný stadion, jsem rád, že to překonali. Teď chodí vzácné návštěvy.“

Vy jste odešel v létě 2021 po třech letech ve chvíli, kdy tým postoupil. Šlo o složitý verdikt?
„Mrzelo mě to hodně, rozhodla hlava, musel jsem se vrátit za rodinou. Ale kus srdce jsem tam nechal a věřím, že i nějakou stopu. Možná byla výhoda, že jsem rozhodnutí udělal už někdy v únoru. Byla korona, nakonec jsme postoupili, proto jsem byl klidnější.“

Šel jste do Teplic k mládeži. Nebyl to kariérní sesun?
„Vůbec. Často jsme řešili téma přechodu hráčů do dospělého fotbalu. Mluvili jsme o tom v klubech, na seminářích, byl jsem opatrný v kritice mládežnických trenérů. Řekl jsem si: Pojď přiložit ruku k dílu, nemluv o něčem, s čím nemáš zkušenosti.“

Co jste zjistil?
„Největší problém jsou tréninkové plochy. Mluvím o Teplicích, ale má je devadesát procent klubů v Česku. Trenéry máme nějak ohodnocené, ale když chceme, aby se vzdělávali, někdy narazíme, že nechtějí brát fotbal na úkor práce jako hlavní závazek. Musíme je rozvíjet, aby vnímali trenéřinu jako poslání.“

Luděk Klusáček řekl, že vyrábíme prefabrikáty, podobné hráče. Souhlasíte?
„Je to o nastavení filozofie. My chvíli chceme kopírovat belgický, pak španělský nebo italský přístup. Měli bychom si držet svoje, což je herní inteligence a technika. Někdy narážíme na to, že jiné státy mají přidanou hodnotu od cizinců, od globální komunity. V tomhle nemáme takové možnosti, některé typy hráčů nám chybí.“

Zpět k boji o Evropu. Jak budete chtít zaskočit „votroky“?
„Vnímám, co se tam děje, jsou schopni potrápit Spartu i Slavii. Výsledek není zlý, bude to o dvaceti třiceti minutách, jak nám ukázal zápas v Liberci. Kdybychom tam nezachytili úvod, měli jsme velké problémy. Ale i když vypadneme, sezona bude úspěšná.“

SESTŘIH: Teplice – Hradec 0:1. Votroci blíž Evropě, v závěru rozhodl Koubek

Ročník 2023/24iSport.cz19. května 202416:55

Teplická fobie z Hradce pokračuje. Frťala: Šance jsou 30:70, jsme pobití

Ročník 2023/24Bartoloměj Černík19. května 202418:17