Emotivní Rada po návratu na lavičku: Bylo to cílené. Chtěli, abych skončil
Na lavičce byl uměřenější než obvykle. Procitl až v závěru. Nejdřív Petr Rada sudím v utkání 1. kola Chance Ligy spílal za dlouhý přezkum u videa. Když VAR potvrdil, že gól platí, rozhodčímu Machálkovi zatleskal a křenil se od ucha k uchu. Alespoň první branku Dukly po návratu do ligy při prohře s fotbalisty Plzně 1:3 mohl slavit.
Stejně tak mohl kouč Rada slavit svůj comeback. Nejen do ligy, ale i po trestu za rasistické výroky na adresu kouče Tomáše Polácha. Disciplinární komise trenérovi Dukly podmíněně prominula zbytek trestu, a tak mohl na lavičku. Po zápase byl kouč na tiskové konferenci možná ještě rozvášněnější než obvykle.
Kouč Plzně Miroslav Koubek o vás hezky mluvil. Že je dobře, že se vrací legenda a ikona. Na druhou stranu říkal, že jste pořád mladší než on, tak by vás příště mohl poslat se džbánem pro pivo. Jste ochotný mu pro něj zajít (úsměv)?
„Samozřejmě respekt ke stáří je to, co už dnes neplatí. On je starší, takže kdyby mě poslal pro pivo, klidně bych mu tam došel, nemám s tím problém. Samozřejmě něco jsme spolu prožili, znám ho. Nemám problém se žádným trenérem, pokud se do mě nenaveze. Respekt k trenéru Koubkovi i ke každému kouči mám. Stejně jako by měl být ke mně. Ke mně respekt není, protože si asi někdo myslí, že je mi dvacet.“
Co tím máte na mysli?
„Vždyť to vidíte. Viděl jste v Evropě, že by někdo dostal devět měsíců? Viděl jste nějakého trenéra? Já jsem jedinej.“
Ale vy jste se každopádně omluvil. V tiskové zprávě LFA se píše, že díky tomu vám byl prominut zbytek trestu o čtyři dny. Co v té omluvě vlastně stálo?
„Omluvu jsem celou nečetl, psalo to vedení klubu. Řekl jsem tam jen určité pasáže. Jen jsem podal žádost, stejně jako při odvolání, i po prvním trestu. Platil jsem osmdesát a ještě deset (tisíc), abyste to věděl. Zaplatil jsem sto tisíc, víte? Jestli si někdo myslí, že vydělávám miliony, tak se plete. A myslím, že pokuta sto tisíc je hodně tvrdá. A tady je ten respekt. Já se trenérovi omluvil, on to přijal. Ten, kdo mě zná, ví, že pro mě žádný rasismus neexistuje. To, co jsem řekl, nebylo myšleno rasisticky. Jestli někdo řekne, že ano, tak mě nezná. Mě znají jen moji rodiče a ti mi řekli, že vědí, že jsem to tak nemyslel. Mrzí mě, jestli si na mě někdo chtěl udělat nějaké body. A znovu říkám, že chybí respekt. Ne že bych říkal, že jsem neudělal chybu. Udělal jsem spoustu chyb a vždy jsem se za ně řádně omluvil nebo jsem je přijal. Myslím, že už to bylo cílené. Asi chtěli, abych skončil. Takhle to asi uzavřu.“
Kdo by měl chtít, ať jste pryč?
„Nevím. Vy byste chtěl jména? Neřeknu je, neblázněte. Vždycky mě do toho dostanete, ale už se k tomu nechci vracet. Je nový ročník ligy, jsem rád, že jsem zase v lize. Mám jediný cíl - překonat trenéra Vejvodu, který má 472 zápasů. Mně chybí dvanáct zápasů, to je pro mě trenérská legenda, dostal mě do velkého fotbalu. Samozřejmě měl strašně moc úspěchů, já už jich tolik nebudu mít. Ale pro mě už je úspěch jen to, že budu před ním.“
Když jste se vrátil do první ligy, jaké pocity ve vás byly? Když jste viděl plnou Julisku, bylo to zadostiučinění? Dorazilo čtyři a půl tišíce diváků.
„Není. Zažil jsem Julisku, když tu bylo pětadvacet tisíc lidí a hrál jsem. To bylo pro mě možná ještě emotivnější než tohle. Jsem rád, že je Dukla zpět v lize a byla tu taková návštěva. Je to jen dobře pro ligu, kéž by to takhle zůstalo a šlo nahoru. Naše liga není špatná a jsem rád, že jsou plné stadiony. Jsem rád, že jsem doma na Julisce, kde jsem prakticky vyrostl, ale vážil jsem si každé trenérské štace.“
Nekrotil jste se trochu?
„Heleďte, jnebudu se měnit. Abych tam stál jako pravítko, to po mně nikdo nemůže chtít. Na druhou stranu žádal jsem o prominutí trestu na čtyři dny, a dostal jsem podmínečný trest na dva měsíce. Mně se to pořád tak všechno prodlužuje. Až snad umřu u té lajny, řeknou mi, že je to bez trestu. O čtyři dny jsem to zkrátil a dostal jsem dva měsíce podmínku znova, zkušební lhůtu. Připadám si jako vězeň, který dostane náramek, aby byl pod kontrolou, a opustí domov. Jsem rád, že jsem mohl být na lavici. Samozřejmě zápas se vyvíjel, že jsme nebyli v komfortní situaci a dělat tam něco… Musí tam být nějaký podnět, kdy mě to rozčílí. Byly situace z naší strany, chyby ve hře, ale jinak to není tak, že bych byl mírnější. Samozřejmě musím si dávat pozor, abych se nedostal do nějakých spárů.“
Proč jste nezvládli vstup do zápasu?
„Myslím, že prvních dvacet minut z naší strany bylo ustrašených. Bylo vidět, že jsme nováčkové, hráče jsem na to upozorňoval. Stalo se to, co vyčítám hráčům všude. Že ze standardky je dostat gól nejjednodušší, je třeba soupeře přečíst, a my jsme se nechali zbytečně přeskočit a dostali branku. Měli jsme tam hráče hlavičkového vzrůstu taky, ale takhle jednoduchý gól vás potrestá. Pak jsme byli trochu otřesení a dostali druhý gól z penalty. Ale penalta bylo vyústění toho, že jsme se nechali dva hráči obejít u lajny. Kabongo je šikovný hráč, ale tohle musíte ustát.“
Čím to, že jste se pak dostali do šancí?
„Najednou to z hráčů spadlo a začali hrát. Tyčka byla jedna z krásných akcí zápasu. Smůla, ale mohli jsme se tím dostat zpět do zápasu. V kabině jsem hráčům řekl, že pokud budou posraní, nebudou mít šanci. Musejí odhodit strach a hrát odvážněji s větší nabídkou středových hráčů. To se v druhém poločase zlepšilo, byli jsme odvážnější, vytvářeli si i v přechodu lepší finální přihrávky. Pak jsme dostali zbytečně branku. I když byla vlastní, Matějka zbytečně ztratil balon, který měl pod kontrolou, a zůstal ležet. Hráčovi jsem hned vynadal, že takhle zůstane ležet. Musí vstát a jít hrát, nic mu není. Soupeř pak trochu prostřídal, ale hráli jsme aktivněji. Takhle bychom se měli prezentovat - větší odvahou směrem dopředu.“
Gólu předcházelo dlouhé řešení VAR a kalibrované čáry, jak jste situaci prožíval?
„Už to bylo za stavu 3:0, takže branka za snahu směrem dopředu byla zasloužená. To, že se to dlouho řešilo… Nevím, jsem rád, že to rozhodčí uznal. Teď máme pravítko a s ním to bude složitější. Ale zaplaťpánbůh, že gól platil.“
Mluvil někdo s vámi z komise rozhodčích, že bude přezkum trvat déle, protože se ofsajdová linie zadává ručně? Na druhou stranu, čtyřminutový přezkum se takřka nezohlednil v nastavení.
„Byl jsem asi vždycky odpůrce tohodle toho… Je tam pravítko, lidský faktor, pro mě je to zase nesprávné. Když tam bude zase karbonová lajna, nebo jak se jí říká? Už to ani nevím. Ale pokud tam bude taková, jako na EURO…“
Ta je poloautomatická. Tohle je kalibrovaná.
„Takže to tam musí člověk ještě postrčit. Ale já už se k tomu nechci vracet. Prostě zaplaťpánbůh, že to rozhodčí uznal, já jsem rád.“
Ukázal vám tento zápas, že tým má na první ligu? Nebo budete šlapat po vedení ohledně posil?
„Avizoval jsem to už dopředu. Hráče musíme získat, přivedli jsme dva hráče, jednoho osmnáctiletého a ještě nebyl top. Druhého z třetí italské ligy, takže to je málo, musíme na tom zapracovat i pro kvalitu a větší konkurenci. Na druhou stranu tihle hráči chtěli do ligy, takže by měli vědět, že první liga je oproti druhé těžší a musejí jít s výkony nahoru. Ale posilnění určitě probíhá. ale pořád se to protahuje. Abychom nebyli po pěti kolech bez bodu, pak už je to těžké honit. Z tohoto pohledu musíme pracovat a snažit se některé hráče přivést.“
