Pozitiva a negativa Liberce: solidní obrana, závislost i absence střelce
Už před sezonou se Liberci povedlo něco velkého – zájem fotbalové veřejnosti z části stočili z Prahy a Plzně svým směrem. Ať už to bylo kvůli výřečnému majiteli Ondřeji Kaniovi, masivnímu posilování, angažování Radoslava Kováče či změnou přístupu k marketingu a fanouškům – všichni byli zvědaví, jak Slovan bude v nové sezoně vypadat. Sedm bodů v šesti zápasech a desáté místo zatím není nejlepší vizitka. Co jsou dosavadní pozitiva a negativa ve hře ambiciózního celku?
Pozitivum: Jasná herní tvář
Některým trenérům to trvá půl roku, někteří to nevypilují ani za delší dobu. Radoslav Kováč ale vtisknul Liberci jasnou herní tvář a principy za pár měsíců. Hráči evidentně přesně vědí, co mají hrát – mají základní principy a nastavený mustr, ve kterém se potenciálně mohou zlepšovat. Nic se po pár týdnech nemuchlá a nezahazuje do koše.
Ten nejdůležitější herní aspekt je rychlost a vertikalita. Míče jdou od stoperů přes výtečně přihrávající záložníky Marka Ichu a Michala Hlavatého ihned nahoru, hráči jsou instruováni dávat balon rychle od nohy. Vždy, když měl Kováč nějaké výtky k výkonům, týkaly se rychlosti.
„Mrzelo mě, že jsme hráli pomalu,“ řekl po Teplicích. „Bez míče jsme se pomalu posouvali,“ řekl zase po první půli v Karviné. Slovan celkově více spoléhá na přihrávky než na individuality jako v minulých sezonách, což odráží i průměrný počet driblinků. Hráči se z těžkých situací dostávají spíše kooperací.
52 % - Tolik činí průměrné držení míče Liberce, nejvyšší od sezony 2018/19
18,5 – To je počet driblinků Liberce na zápas, nejnižší hodnota od začátku měření dat v sezoně 2015/16
329 – Tolikrát hráči Liberce za zápas přihrají, nejvícekrát od sezony 2020/21
Negativum: Strádající a neproduktivní útok
O osm gólů, které Liberec dosud vstřelil, se postaralo sedm hráčů. Dvakrát se prosadil pouze Michal Hlavatý. Po šesti zápasech by už měl mít Slovan v útoku jasně vykrystalizovaného tahouna, jeho útočná řada je ale dosud největším zklamáním. Mladý Benjamin Nyarko ohromil svou rychlostí, ale spálil velké šance, navíc se nehodí do plné obrany. Lukáš Letenay zatím neukazuje kvality pro ambice Slovanu. Bez formy se z EURO vrátil Ľubomír Tupta, Denis Višinský zase každý víkend ukazuje technické nedostatky. A Christian Frýdek? Jeho budoucnost je stále ve hvězdách.
Ano, Kováč má širokou lavičku, ale dopředu může měnit málo. Zvlášť při distancu Ahmada Ghaliho. „Chybí mi kreativita od krajních hráčů. Stěžejní techničtí hráči k tomu musí přidat daleko lepší výkon,“ byl trenér zklamaný po Teplicích. Kdo je může zastoupit? Na lavičce je Olaf Kok či Patrik Dulay, jeden dosud nepřesvědčil, druhý má devatenáct let. Čistě z hlediska vstřelených a inkasovaných očekávaných gólů, by měl být Liberec na pátém místě. Týmy kolem Slovanu si ale na rozdíl od něj počínají dopředu nadstandardně.
30,4 % - Takový poměr celkových střel Liberce míří na bránu. Jen čtyři týmy v lize jsou na tom hůře.
Pozitivum: Hodně šancí mladíkům
Česká liga je dlouho ověšena různými stereotypy, kvůli kterým dostávají na úkor mladých hráčů šance osvědčení harcovníci, kteří mají s náročnou soutěží zkušenosti. Liberec se vydal proti proudu. S průměrným věkem 23,4 staví společně s Teplicemi nejmladší sestavu v soutěži. Adam Ševínský, Benjamin Nyarko či Aziz Kayondo, kteří v první lize nastupují vůbec poprvé, navíc vypadají velice slušně. Další Kováčův rukopis – nejmladšímu kádru velel i minulou sezonu v Pardubicích.
Klubu to dává nejen budoucnost, ale jde i o signál pražským S, že Liberec je momentálně tím nejlepším prostředím pro hostování talentů. Proto je tam Ševínský a Denis Halinský. „Stavíme tým, který bude na vrcholu třeba až za dva až tři roky, ne v této sezoně,“ řekl před sezonou Ondřej Kania. Podle výkonů některých zmíněných hráčů to může klidně přijít i dřív.
23,4 – To je průměrný věk sestavy Liberce. Společně s Teplicemi nejnižší v lize od sezony 2015/16
Negativum: Naivní momenty
S mládím přichází chyby a na ty zatím Slovan doplácí. Kováč už vícekrát na tiskové konferenci zmínil slovo naivita. Především v souvislosti se ztrátou domácího vedení s Olomoucí, ztrátou venkovní remízy v Teplicích v posledních minutách či prvního gól proti Baníku. „Není to tak, že by nás soupeři přehrávali. Děláme individuální chyby,“ má jasno trenér.
Pohled na některé inkasované góly mu dává za pravdu. V Olomouci udělal penaltový faul Hlavatý, v Teplicích tým potopili Jan Mikula a se špatným výběhem brankář Hugo Jan Bačkovský, proti Baníku to byla osa Marek Icha-Denis Halinský a proti Eriku Prekopovi možná nemusel z čáry Bačkovský. „Ve výkonech musíme být víc kontinuální. Takové zápasy musíme zvládat,“ řekl brankář.
110 – Tolikrát ztratí Liberec za zápas balon, jde o druhé nejvyšší číslo v lize.
Pozitivum: Solidní a variabilní obrana
Stoperská situace je jedním z dosud největších pozitiv liberecké sezony. Jak do kvality, tak do šířky má Radoslav Kováč z čeho vybírat a i přes ztráty bodů dosud fungovali obránci nadstandardně, přitom jde z hlediska sehrání se o hodně nebezpečnou oblast. Kouč navíc správně reagoval v obměně trojice, kdy o poločase vystřídal Jana Mikulu a Dominika Preislera za konstruktivnějšího Denise Halinského a Mariose Pourzitidise.
Starší hráči se budou hodit spíše do zápasů, kdy se bude Slovan bránit – Mikula a Preisler skvěle odskákali zápas proti Slavii a stáli za tím, že si Pražané vytvořili šance o pouhé hodnotě 0,20 xG, mimochodem druhého nejnižší čísla v Trpišovského éře. Inkasované rakety od El Hadjiho Malicka Dioufa či Martina Regáliho rovněž nejdou na hlavu stoperů. Celkově má Liberec i s návratem Dominika Plechatého vzadu velký výběr z kvalitních a typologicky odlišných variant.
9,2 – Tolikrát v průměru vystřelí soupeř Slovanu na zápas. Nižší číslo drží jen Slavia, Sparta a Plzeň.
Negativum: Závislost na Hlavatém
Šel do Liberce za velké peníze, v pouhých šestadvaceti letech patří k nejstarším hráčům v kabině. Je logické, že Kováčův favorit z Pardubic bude hlavním motorem týmu. Bohužel pro Liberec, liga už ví, kdo je Michal Hlavatý. Když Baník subtilního záložníka pokryl, paralyzoval hru Slovanu. To samé se do jisté míry povedlo Pardubicím. „Ze hry jsme ho pokryli, ale u dvou gólů vyplaval ve vápně,“ říkal Jiří Saňák. Slavia šikulu také ze hry odstranila. „Vnímám už od minulé sezony, že osobek je tam daleko více než bývávalo,“ míní sám hráč.
Závislost na Hlavatého genialitě se ukázala i při dvou ztrátách s Olomoucí a Teplicemi, kde jeho výkon nebyl optimální. Kováč použil směrem k utkání na Stínadlech slova „strašně slabý.“ Dosud ale platí matematika, že pokud Hlavatý neboduje, tým nevyhraje. Pomoc by mohla přijít z lavičky. Qedrim Zyba dosud příliš neoslnil, elegantní pohyb uzdraveného Santiaga Emeneho by ale Hlavatému mohl pomoci dýchat volněji.
6 – tolik šancí vytvořil v tomto ročníku Michal Hlavatý, po Matěji Rynešovi nejvíce v lize
