Slavia na Sigmě: Ogbuova kopačka, LM na tribuně i Elbelův opožděný debut
Úžasná kulisa, pod kterou se ale tříbodový výsledek rodil Slavii velice těžko. Pražané si v 18. kole fotbalové Chance Ligy pro výhru 2:1 museli sáhnout na dno sil a schopností, ale odjeli spokojení. Utkání ale mohlo dostat jiný ráz, pokud by Igoh Ogbu dostal druhou žlutou kartu za nohu v obličeji soupeře, nebo kdyby Sigma proměnila jednu z šancí na 2:0. Jedním z příběhu zápasů byl i domácí debut v základní sestavě v podobě Jakuba Elbela, který je přitom v kádru Sigmy už téměř rok.
Liga mistrů na tribunách
Pokud mělo diváctvo či novináři během zápasu nutkání otáčet svou pozornost od dění na hřišti k slavné půlkruhové tribuně Androva stadionu, šlo o naprosto pochopitelnou věc. Zatímco na hřišti to bylo úrovni Ligy mistrů na hony vzdálené, mezi fanoušky se opravdu hrála.
Slávističtí ultras totiž přivezli do Olomouce všechny své nejsilnější zbraně. Osobně vyrobené plachty, vlajky, pláštěnky a především velký entuziasmus. Laťku nasadili pro výjezdy ostatních táborů, ale koneckonců i svých, hodně vysoko. Možná až tak, že na své svěřence položili extra tlak.
„Je to zodpovědnost. My jsme na fanoušky a vyprodané tribuny zvyklí, ale máte to v hlavě. Chorea i přesun stojí diváky práci i peníze, chcete se ukázat v nejlepším světle,“ uznal Jindřich Trpišovský, na kterém bylo vidět, že snad větší radost než tři body mu udělal právě fakt, že se fanouškům na „výjezdě roku“ odměnili.
Ogbuovy splašené kopačky
Podruhé za sebou předvedl ohromně dominantní výkon, především díky Igohu Ogbuovi si odváží Slavia z východu republiky dvakrát tři body. Zároveň se ale nigerijskému titánovi podruhé během týdne (i s domácí výhrou s Libercem) splašily kopačky a zákroky vysokou nohou rozohnil diskuzi o možných červených kartách.
Zatímco Lukáši Letenayovi naložil do obličeje při pokusu o nůžky a odnesl si žlutou kartu, zákrok na Yunusu Muritalu nebyl odpískán ani jako faul. Ogbu v souboji s útočníkem Sigmy ztratil ve výskoku kontrolu nad tělem a zasáhl protihráče do obličeje. Červený vykřičník nad ním svítil především proto, že žlutou kartu už měl. „Jednoznačně karta. Pokud někoho kopnete do obličeje a uděláte mu krvavý šrám, tak je to za mě bez debat,“ měl jasno trenér Tomáš Janotka.
Ve chvíli, kdy ale sudí Lukáš Nehasil situaci neviděl na hřišti, měl už svázané ruce. Na intervenci VAR v podobě přímé červené karty zřejmě málo, o žluté rozhodovat nemůže. Ogbu tak odchází jen s dalším varováním, že si na vysoké nohy musí dávat pozor.
Elbel: po roce poprvé
Přišel loni v lednu, aby nahradil Ondřeje Zmrzlého, který odešel do Slavie. Levý bek, post za post. Jakub Elbel dorazil do Olomouce z Prostějova, ale téměř celý rok čekal na prvoligovou šanci od
úvodní minuty. Na jaře do nejvyšší soutěže nenakoukl vůbec. Ani pod Václavem Jílkem, ani pod Jiřím Saňákem. Nastupoval za béčko pod Tomášem Janotkou, který ho na podzim dvakrát vytáhl
mezi elitu coby žolíka. Nyní ho konečně poslal do základu, kde nahradil zdravotně indisponovaného Jiřího Slámu, protože s Michalem Leiblem v Pardubicích nepanovala spokojenost.
A byl to právě Elbel, kdo otevřel skóre po Zorvanově standardce!„Gól byl nacvičený, skvělý balon od Zorviho, tyhle věci trénujeme. Škoda, že nám chyběli Pokorný s Klimentem, to je citelná ztráta, protože při obranných a útočných standardkách mají skvělý výběr místa. Mohli jsme být ještě silnější. Osobně jsem rád za šanci. Je pravda, že jsem na ni čekal trošku déle, ale neřeším to. Evidentně má ve finále všechno svůj čas, bylo jasné, že mi adaptace bude chvíli trvat,“ řekl po zápase.
„Angažmá v Olomouci mi však oproti Prostějovu otevřelo oči, je to zase jiný level. Člověk byl po vstřelené brance v euforii. První start v základu, první gól, do toho plné tribuny... Ale mrzí mě, že jsme to nezvládli, když jsme k tomu měli takhle dobře nakročeno. Slavia ukázala kvalitu. Skvělá byla atmosféra od obou fanouškovských táborů, přišlo jich fakt hodně,“ hodnotil Elbel, jehož za výkon chválil po utkání i Jindřich Trpišovský.
Stopeři jedou na výpary
Zatímco Igoh Ogbu si od fotbalu dal kvůli zlomenině v obličeji na měsíc pohov, veteráni Tomáš Holeš a Jan Bořil nosili Slavii s minimálními přestávkami na zádech celý podzim. Jen Marek Havlík a Jan Peterka mají mezi třicátníky v poli odmakáno v této sezoně více minut. Ale k tomu připočtěme evropské poháry a reprezentaci. A na stoperech už to začíná být znát.
Přes všechny kvality Holeše to byl právě on, kdo určitými nedorazy pustil Sigmu do největších šancí. Dvakrát špatně odhadl odraz balonu – poprvé zachraňoval Antonín Kinský reflexivním zákrokem na čáře, podruhé mířil Yunusa Muritala v úniku vedle. Jan Bořil se naopak očividně zdržoval velkých výletů a náběhů do ofenzivy, které ho tak zdobí. „Chyběla nám podpora z druhé i třetí vlny,“ uznal Trpišovský.
Slavia má před sebou ještě dva zápasy – Anderlecht a Teplice. Bude v některém z nich jeden z dua, které ale už evidentně jede na výpary, chybět?
Všechno nejlepší, legendo!
Už se moc na veřejnosti neukazuje, o to cennější je Karla Brücknera vždycky vidět. Legendární kouč u příležitosti nedávných 85. narozenin pozdravil Andrův stadion a tribuny – včetně té slávistické severní, kde byly bezmála čtyři tisícovky fanoušků – vestoje tleskaly. Aura charismatického stratéga fotbalovým prostředím neustále proplouvá, doma v Olomouci obzvlášť.
I Jindřich Trpišovský s Tomášem Janotkou si někdejšího šéfa reprezentační lavičky prohlíželi a upřímně na dálku gratulovali, stejně tak dlouho aplaudovali již nastoupení hráči z obou táborů. Kapitáni Jan Bořil s Radimem Breite přišli Brücknera osobně pozdravit a předali mu klubovévlaječky. Takže ještě jednou za celou redakci iSport.cz: všechno nejlepší, hlavně zdraví!
