Sto let ligy a její rekordy: kam míří Trpišovský, mistři vlastňáků či největší „kati“

Kdo patří mezi nejúspěšnější rodinné dynastie? Který nešťastník si dal nejvíc vlastních gólů? Jak se významně do tuzemských statistik zapsalo Maďarsko? Ale třeba taky: Která příjmení jsou nejčastější? Projděte si v článku iSportu jeden rekordní zápis po druhém.

Kraluje rod Koubů

Rodinná fotbalová firma jako záruka triumfů v lize? Koubovi! A oba brankáři. Pavel Kouba v Dukle a Spartě nasbíral ještě v šedesátých letech pět titulů, jeho syn Petr na Letné v první půli devadesátek čtyři. Sečteno podtrženo: devět dohromady. „Jsem na to pyšný, evokuje mi to vzpomínky na tátu. Potkávám hodně lidí, kteří o něm mluví,“ říká Petr Kouba, ale zároveň na prvenství nelpí. „Přál bych si, aby byl tenhle rekord co nejdřív překonán,“ tvrdí nesobecky. To se však jen tak nestane. Pět titulů má značka Sionko, čtyři Lička, Rosický a Vencel. Nejblíž, ovšem s velkým odstupem, by to měli teoreticky Jan Mejdr (s tátou Pavlem tři tituly) nebo Antonín Kinský z dalšího brankářského klanu (dva tituly).

Otec a syn – mistři

Pavel Kouba, Petr Kouba                  9         
Rostislav Sionko, Libor Sionko          5
Verner Lička, Mario Lička              
Jiří Rosický, Tomáš Rosický
Alexander Vencel starší a mladší      4

To je Bomba!

O prvenství v tomhle žebříčku tedy fakt nikdo nestojí… Ale takový vlastňák se prostě může přihodit každému. A vůbec to neznamená, že by se ho dopustilo nějaké nemehlo – stane se to i výborným fotbalistům. Vždyť „vítězem“ je člen kádrů vicemistrů světa z roku 1962 Jozef Bomba. V nejvyšší soutěži si připsal osm vstřelených gólů, ale taky rekordních pět do vlastní sítě. Čtyřikrát se do vlastní brány trefili bývalý výtečný stoper René Bolf, další důrazný obránce a někdejší reprezentační kouč Jaroslav Šilhavý nebo nynější technický ředitel FAČR Erich Brabec. Pokud jde o kluby, nejčastěji tohle fotbalové „neštěstí“ postihlo borce Slavie (62), Baníku (58) a Plzně (55).

Nejvíc vlastních gólů

Jozef Bomba              5
František Berka
René Bolf
Erich Brabec
Jaroslav Šilhavý
Ľudovít Šterbák         4

Petržela i Žůrek

Jít na hřiště až v průběhu zápasu, nebo z něj naopak zmizet, to není zrovna populární „disciplína“. Asi tolik nezarazí, že nejvíc zápasů strávených na trávníku bez střídání si připsal brankář: Martin Vaniak (436). Statistice všech utkání bez střídání vévodí někdejší sparťan Karel Senecký, který v letech 1936-1954 ze základní sestavy nevypadl 353 zápasů. Nejvíce střídaným hráčem (309) je nezničitelný Milan Petržela, který svá ligová čísla přifoukne ve dvaačtyřiceti i v nové sezoně po návratu do Slovácka. Nejčastěji střídajícím byl muž s pevně držící nálepkou žolíka – útočník Libor Žůrek (136). Když se dostal na hřiště, tak vždy jen z lavičky – to byl osud Zbyňka Musiola (16). A vždy střídaným nebo střídajícím byl rekordně Ladislav Mužík (57).  

Brazilec je našinec

Cizinec není našinec? Záleželo na tom, která se psala historické období… Ať byly hranice otevřenější, nebo ne, v první lize se – vedle 2 025 Slováků, které nejsou do následujícího výčtu zahrnuti – objevilo 858 fotbalistů z jiných států (tedy 10 % z celkového počtu 8 587). Nejvíc z Evropy (569), ale taky pět Australanů. Nahlédnutí do pasu ukáže, že nejpočetnější zastoupení nemá některá ze zemí starého kontinentu, ale daleká Brazílie (59). Až za ní je zásluhou starých časů Rakousko (52) následované Maďarskem (49). Zvlášť v posledních letech naopak posiluje taková Nigérie (42). Nejvíc utkání z cizinců – 306 – nasbíral Admir Ljevakovič (Bosna a Hercegovina), nejvíc titulů, celkem čtyři, Nizozemec Mick van Buren. Nejvíc gólů nastřílel Belgičan Raymond Braine (122), následovaný Aidinem Mahmutovičem z Bosny a Hercegoviny (70). Brazilský snajpr Baníku Ewerton je zatím s 43 trefami osmý.

Cizinci podle kontinentů (bez Slováků)

Evropa                       569     
Afrika                         168
Jižní Amerika             85
Asie                            16
Severní Amerika        15
Austrálie                    5

Cizinci podle zemí (91 států, bez Slovenska)

Brazílie                       59
Rakousko                   52
Maďarsko                   49
Ukrajina                      48
Srbsko                        46
Nigérie                                  
Bosna a Hercegovina 42
Chorvatsko                 38
Francie                        33
Rusko                         30

Kanon značky Švajlen

Jejich úkolem je na prvním místě míč do brány nepustit. Jenže někteří si k tomu přiberou i „vedlejšák“ a naopak ho zkoušejí propašovat do sítě soupeřům. Nejvíc se mezi gólmany v tomhle směru dařilo opoře VSS Košice Antonu Švajlenovi, který se pyšní hned jedenácti zářezy. Všechny si připsal z penalt, další čtyři ještě nedal, takže má úspěšnost 73,3 %. Jen o jednu trefu za ním zaostal další Slovák – Imrich Stacho z Trnavy. Pokutové kopy jsou pro gólmany obvyklým způsobem, jak skórovat, o to víc zaslouží uznání Anton Flešár z dalšího košického týmu Lokomotíva, jemuž se to povedlo rovnou z výkopu z ruky. A samozřejmě taky Zdeněk Zlámal, jenž se za Bohemians trefil v roce 2015 hlavou po rohu. „Vždy jsem snil, že dám gól, zahodím dres, poběžím až na Moravu a čtyři dny mě nikdo neuvidí,“ prohlásil. Zaslouženě nezvěstný byl přece jen poněkud kratší dobu…

Brankáři, kteří vstřelili gól

Anton Švajlen            11
Imrich Stacho             10
Zdeněk Jánoš             3
Karel Tichý, Karel Hobšil, Anton Flešár, Norbert Juračka, Petr Kouba, Radek Černý, Radek Sňozík, Zdeněk Zlámal, Ondřej Kolář – všichni 1

Když všude „roste“ Fiala

Ještě jednou pohled do rodinného fotbalového archivu. Dva bráchové v lize, to zase taková vzácnost není. Ale hned tři? To už je, panečku, něco! Povedlo se to devětkrát, mezi nejznámější bratrské trojice patří Jan, Jaromír a Jiří Fialové, kteří oblékli dresy Dukly, Plzně, Baníku a Olomouce. Nebo „známá firma“ Bradáč: slávistické legendy Antonín a Vojtěch (ten nastupoval i za Spartu) plus Ludvík, jenž hrál za Čechii Karlín. Antonín a Vojtěch Bradáčové jinak vévodí statistice mistrů – sourozenců: celkem získali nedostižných dvanáct titulů.

Nechybí ani Žatec, Rakovník nebo Užhorod

Hned 36 českých měst se může pyšnit tím, že měla své zástupce v první lize (k tomu 11 slovenských – a jedno, Užhorod – blahé paměti z Podkarpatské Rusi. Ne všichni si možná vybaví, že mezi účastníky figurovaly kromě jiných Žatec, Rakovník, Náchod, Nymburk, Kolín či Otrokovice. Titul získalo 14 klubů z 8 měst. S nedostižným náskokem mezi českými mužstvy vede Praha (69) nad Plzní (6) a Ostravou (5). Bratislava se pyšní 9 triumfy, Trnava 5. Jendu jedinou sezonu se na prvoligovém výsluní hřálo 18 týmů.

Polozapomenutý Maďar Szedlacsik

Sedm. To je počet ligových prvenství, kterými se může pyšnit jedna z největších trenérských legend Jaroslav Vejvoda. Ke všem mezi lety 1961-1979 dovedl pražskou Duklu a nikdo ho od té doby nepřekonal. A nikomu z těch, kteří jsou v závěsu, už se to ani nepodaří. Další tituly ke svým dosavadním čtyřem ovšem klidně může přidat Jindřich Trpišovský, naopak Pavel Vrba s nejvyšší pravděpodobností zůstane u tří, stejně jako Jozef Chovanec. Překvapit může jméno na třetí příčce: Ferenc Szedlacsik: maďarský kouč, který získal mezi lety 1936-1948 čtyři tituly se Spartou a v sezoně 1959/1960 jeden s Hradcem, je neúspěšnějším ze všech zahraničních expertů včetně Slováků. Bez nich má muž, jenž vedl i Baník, Prešov, Plzeň a košickou Lokomotívu, na kontě nejvíc utkání (249), druhý Skot John William Madden (76) vykazuje obrovské manko. Ale pozor, třetí už je se 70 duely staronový dánský šéf sparťanské lavičky Brian Priske.  

Nejvíce titulů mezi trenéry

Jaroslav Vejvoda       7
Václav Ježek              6
Ferenc Szedlacsik      5
Emil Seifert               
Leopold Šťastný
Jozef Jarabinský
Jindřich Trpišovský   4

Klobouk dolů, pane Václavíčku!

Ať se děje, co se děje – na to hřiště prostě vlezu! Tak by mohlo znít motto Rostislava Václavíčka. Vynikající obránce, olympijský vítěz a brněnská legenda nastoupil k neuvěřitelným 280 zápasům v řadě. Povedlo se mu to mezi lety 1972 až 1981 právě v dresu Zbrojovky, s níž také získal v sezoně 1977/78 titul. S odstupem za ním figuruje Anton Švajlen (VSS Košice, 200) a Vojtěch Masný (Trenčín, 182). Z mladších generací se do top 10 ligových „držáků“ vešli zástupci olomoucké Sigmy Oldřich Machala (173) a Martin Vaniak (166).

Zápasy bez přerušení

Rostislav Václavíček (Zbrojovka)                280     
Anton Švajlen (VSS Košice)                        200
Vojtěch Masný (Trenčín)                             182
Eduard Vaněk (Zbrojovka)                           174
Oldřich Machala (Olomouc)                         173

Všichni jsme Novák

Jsme v Česku, a tak nejčastější příjmení hráčů nejvyšší soutěže zkrátka nemůže překvapit. Ano, Novák! V první lize se představilo hned čtyřicet jeho nositelů, s odstupem se na druhé příčce umístili Svobodové a těsně za nimi Dvořákové. Dalo by se říct, že vítězné příjmení, kromě jiného i předmět mnoha vtipů, je hlavně fenoménem minulosti, v každém případě v nové sezoně ponese prapor jablonecký obránce a bývalý reprezentant Filip Novák. Mimochodem, nejčastější kombinaci s křestním jménem je Josef Novák (6), pak Josef jelínek (4), Tomáš Kučera ( 4) a Josef Němec (4).

Nejčastější příjmení

Novák             40       
Svoboda         26       
Dvořák            25

Kdo patří mezi „katy“?

Aby tu nebyla řeč jen o hráčích… Rekordmanem mezi sudími je co do počtu startů Pavel Královec (274) před Miroslavem Zelinkou (271) a Pavlem Fraňkem (262). Zajímavější ale možná je, jak byl kdo z arbitrů přísný. S červenou kartou borcům před očima nejčastěji zamával Jaroslav Jára (72 vyloučení), v závěsu se drží pozdější šéf komise rozhodčích Radek Příhoda (64) a jeden z jeho předchůdců Václav Krondl (62). Šestý v pořadí je naopak Příhodův nástupce Libor Kovařík (50). „Mistrem“ žlutých varování byl Zelinka (1138 ŽK) před Královcem (1107) a Fraňkem (1074). Následuje Příhoda (1069), Lubomír Puček přezdívaný „Bezbolestná vrtačka“ (841) a Kovařík (634).

• Jen dvě výhry dělí Jindřicha Trpišovského, aby přeskočil trenérského rekordmana v počtu výher Jaroslava Vejvodu (226). Úplně bez šance není ani Petr Rada (188), pokud o něho bude dál zájem.

• Josef Bican nejen proměnil nejvíc penalt (39), ale také jich nejvyšší počet zahodil (11). Tedy spolu s Jiřím Peškem. Stoprocentní úspěšnost při nejvyšším počtu pokutových kopů (20) mají Václav Daněk a Vlastimil Daníček.

• Nejvíc fanoušků přišlo v historii československé a české ligy na Spartu (15 953 113), pak na Slavii (12 787 746) a Baník (9 438 609).

• Nejstarším debutantem se stal Vítězslav Rajmon, který v květnu 1998 nastoupil za Lázně Bohdaneč ve věku 41 let a 211 dní.

• Nejvíc klubů, devět, vystřídali útočníci Jakub Řezníček a Dalibor Slezák.

• Nejvyšší počet utkání jako trenér nasbíral Jiří Rubáš (536). Jiří Kotrba vystřídal nejvíce štací (9), Jozef Bielek byl nejmladším koučem (26 let a 243 dní, když převzal Žilinu). 

• Nejvíc penalt (559) kopala Sparta před Slavií (528) a Bohemians (339). Proti týmu z Vršovic se jich naopak nejvíc kopalo (342), pak proti Slavii (322) a Baníku (296).

• Nejčastějšími spoluhráči byli Miroslav Gajdůšek a Václav Samek v Dukle (285 zápasů). Nejčastějšími protihráči – ve 28 utkáních – zase František Veselý (Slavia) a Jaroslav Pollák (VSS Košice, Banská Bystrica, Sparta)

• Nejvíc vyloučených měli Bohemians (170), Slavia (169) a Baník (157).