Nejlepší český střelec soutěže Sportu: Ať si Ronaldo zkusí divizi

Ještě před dvěma roky by šel Marin Glasnovič své prvenství mezi amatérskými kanonýry řádně oslavit. Dnes už ale 21letý Chorvat, který odmalička žije v Praze, myslí na životosprávu. „Starý Glasnovič by asi slavil, ten nový už ne, bude trénovat a nezpychne,“ usmívá se.

Dával jste góly za A-tým v divizi, i za béčko v přeboru. Mají pro vás stejnou váhu?
„Góly v áčku mají pro mě větší váhu, přeci jen je to vyšší soutěž. Přebor je níž, střílení gólů v něm je asi o něco snazší, ale pořád ten gól dát musíte. Před sezonou jsem nečekal, že bych mohl mít po podzimu přes dvacet gólů.“

Šestnáct jste jich dal právě v pražském přeboru. Je tohle ideální soutěž na to, aby na sebe nějaký střelec upozornil?
„Asi ano. Když jste v jakékoliv tabulce střelců nahoře, zástupci týmů z vyšších soutěží si toho všimnou. Když jsem dal v zápase s Meteorem B pět gólů, volali mi novináři, trochu jsem na sebe upozornil. Makám na sobě a nechci, aby pro mě byla divize konečná. Ještě nedávno pro mě nebyl fotbal prioritou, ale změnil jsem dost věcí a projevuje se to.“

Co jste změnil?
„Celkově přístup k fotbalu, jídelníček, spánkový režim. Taky už se nerozčiluju jako dřív. Víc se soustředím na hru. Dokázal jsem vybuchnout hodně rychle, jsem Chorvat, ale snažím se krotit. I to mi pomáhá. Nikdy jsem nedal v sezoně víc než dvacet gólů. To jsem teď překonal za podzim.“

Který z těch 24 gólů byl nejhezčí?
„Nevím, já asi neumím dávat krásné góly. (usmívá se) Spíš se prosazuju ve vápně, nestřílím z dálky, uklízím přihrávky spoluhráčů, ať už nohou nebo hlavou. Vážím si ale třeba gólu proti Jirnům, které jsme jako jediní porazili. Sice byl z penalty, ale ten se taky počítá.“

Střeleckou soutěž Sportu máte výborně rozjetou. Sledujete ji pozorně?
„Ano, každou středu. Vím, že Strejček ze Žlutic v závěru góly nedával, soupeře sleduju, beru to prestižně. Za mnou je silná trojice Fíček, Mikolanda a Svoboda, pak taky Kincl. Všichni jsou to zkušení hráči a většina z nás je z divize B. Třeba si toho lidi všimnou a přijdou se podívat.“

Který ze zmiňovaných fotbalistů je pro vás největším konkurentem?
„Honza Fíček je velmi dobrý střelec, což potvrzuje už několik let. Petr Mikolanda je super hráč, Ivo Svoboda kopal ligu, o kvalitách Máry Kincla se bavit nemusíme. Nejvíc se obávám těch čtyř.“

Bojí se i oni vás, co myslíte?
„To nevím, to byste se musel zeptat jich, možná...“ (plaše)

Kolik gólů můžete dát celkově? V průběhu podzimu jste říkal, že by vás lákalo překonat 42 gólů posledního vítěze Františka Kouby ze Sokolova B.
„Číslo vám neřeknu. Ale rozhodně chci být první, ve všem.“

Kdyby vám dal někdo na výběr, že buď vyhrajete naší soutěž, nebo dostanete šanci v lize. Po čem byste skočil?
„Určitě po té lize. I když by mě trochu mrzelo, že bych pak nemohl bojovat o prvenství v soutěži, ale šanci ve velkém fotbale bych určitě stavěl výš.“

Už se vám někdo ozval?
„Nikdo mi nevolal. Začíná zimní pauza, tak uvidíme...“

Prý ale už máte svého manažera. Je to pravda?
„Je to úplná náhoda. Moje máma se zná s paní ze Srbska, jejíž manžel má kontakt na fotbalového manažera. Viděl mě a nabídnul mi smlouvu. Je ze srbské agentury, která zastupuje třeba Krasiče z Juventusu nebo Ivanoviče z Chelsea.“

Vy sám obdivujete Cristiana Ronalda z Realu Madrid. Zkuste si tipnout, co by vám řekl na vašich 24 podzimních gólů?
(Dlouho váhá) „Třeba by mě pochválil, že jsem první, a že dávám dost gólů hlavou. Ale taky je možné, že by se mě zeptal, proč těch gólů nebylo víc, když hraju divizi a přebor. Protože on už dal za Real v této sezoně dvacet gólů.“

Co byste mu odpověděl?
„Řekl bych mu, ať si to jde zkusit sám. (směje se) Já bych tu výměnu bral. On by mohl hrát chvíli za Motorlet, já za Real. Ronaldo v divizi, to by bylo hodně zajímavé. On je super fotbalista, ale docela by mě zajímalo, kolik by tady byl schopný dát gólů.“

Stejně jako Ronaldo jste ve svém tréninku zkoušel pálit míče na branku, aniž byste je viděl. Jak to probíhalo?
„Měl jsem začerněné brýle, postavil jsem si míč na velké vápno, pak jsem se snažil pamatovat si, kde stojí a trefovat se k tyčím. První pokusy byly nejtěžší, než jsem to trochu dostal do paměti.“

Jaký je účel podobného cvičení?
„Nemusím se dívat na míč, abych vystřelil. Když jsem dřív dostal balon ve vápně, koukal jsem se na něj. Teď mi stačí zafixovat si, kde je brána a můžu pálit. To cvičení mě naučilo, abych se soustředil na míč i bránu. Nakopal jsem takhle stovky, spíš tisíce pokusů. Dalo mi to hodně. Dá se říct, že už umím dávat góly i poslepu.“ (usměje se)

GLASNOVIČ OČIMA OKOLÍ

Na vrcholový fotbal má

„Zabývám se dispoziční diagnostikou, z hlediska prostorové orientace a koordinace pohybu při zátěži má Marin vynikající výsledky. Při střeleckém cvičení se speciálními brýlemi, kdy nic neviděl, trefoval velmi zajímavé prostory branky s naprostou jistotou. Naučil se, že nesmí jen alibisticky střílet, aby si splnil nějakou povinnost útočníka, ale proto, aby dal gól. Pochopil, že jeho tělo je nástroj a je připravené na sportovní výkony. Už se na hřišti nenechá ovlivnit emocemi, ale hledá racionální řešení situací. Podstatně změnil svůj životní program. Připravil si individuální tréninkový plán, byl jsem ho zkontrolovat, aby o mně nevěděl – nic neošidil, dokonce si přidal. Na vrcholový fotbal určitě má, jak mimořádnou dispozicí, tak i osobním přístupem.“

Přemysl Fousek, sportovní psycholog

Klasický útočník do vápna

„Je to ohromně pracovitý hráč, chodí sám trénovat, přidává si. Nedostatky pořád má, v koncovce ani ne, spíš co se týče kombinace. Jeho přednosti jsou výběr místa, dobrý odhad na balon a velmi slušná hra hlavou. Je to klasický útočník do vápna, tam je výborný. Dřív měl hodně horkou hlavu, občas tam pořád nějaký výbuch je, ale už ne v takové míře jako dřív. Jsme rádi, že je na čele tabulky střelců, protože je to vyznamenání práce nás všech. Nevím, kolik gólů může mít Marin na konci soutěže, ale když budeme jako celek hrát dobře, tak nějaké branky určitě přidá.“

Jaroslav Šturma, asistent Motorletu A, hlavní kouč Motorletu B