Pět let bez gólu! Záložník Benátek čekal na zásah 1826 dní
Tehdy mu bylo 22 let a pomohl svým Benátkám nad Jizerou k postupu do krajského přeboru: 10. května 2008 dal svůj poslední soutěžní gól v mužském áčku. Na něj už si vůbec nedokáže vzpomenout. Následovalo neskutečných pět let čekání, 1 826 dní nebo taky 102 zápasových hodin. Pak to přišlo. Záložník Josef Novotný se na den přesně po neuvěřitelném půstu trefi l ve středočeském přeboru do sítě Berouna. V kalendáři bylo 10. května 2013…
Když přijížděl na rozhovor, pět set metrů před stadionem píchnul. Kolo musel dotlačit pěšky. „To se mi stalo naposledy snad před pěti lety,“ žertoval 27letý Novotný. Ze své bezgólové pětiletky si dělá legraci. „Snad jedině brankář by mohl čekat tak dlouho.“
Je pátek odpoledne, Benátky hrají v Berouně. Po hodině hry běží Novotný se spoluhráčem sám na domácího gólmana. Dostane přihrávku a ve skluzu uklízí míč pod břevno do prázdné brány. „Asi se nade mnou kamarád smiloval, že mi to ještě přihrál,“ ušklíbne se. Nekonečné čekání je u konce.
„Ale to doklepnutí bylo o fous. Kdybych to nedal…“ zarazí se. Už by se netrefi l nikdy? „To snad ne. Spíš bychom prohráli,“ namítne Novotný. V Berouně remizovaly Benátky 3:3, Novotný kromě své branky ještě na dvě přihrál! A hrdina přijíždí domů až v neděli nad ránem…
„Slavilo se dlouho, v hospodě jsem nechal patnáct stovek. A to ještě nevím, co si na mě připraví pokladník,“ přemítá Novotný.
Za tu dlouhou „čekanou“ začal nosit dioptrické brýle, jinak se nezměnil. Neztloustnul, nepovyrostl. Pořád obsluhuje soustruh na výrobu brusiva v místním Karbu, které mají fotbalové Benátky v názvu.
„Je ale pravda, že v klubu se za tu dobu protočilo snad šedesát hráčů,“ usměje se, když ukazuje na týmovou fotografi i ze sezony 2007/2008, kdy se naposledy prosadil. „Zbyli jsme tu tak dva.“
A to do áčka přiskočili ještě hoši, které coby 12leté caparty pomáhal jako asistent trénovat. Teď hrají s ním v mužstvu. „Jsou sice drzí, ale tu šňůru mi nepřipomínají,“ říká o svých nedávných svěřencích.
Nemohl by se ale moc divit. Bědování nad svou neschopností dát gól mohl ukončit už loni na podzim. Šel na penaltu při poháru v Rejšicích. A zazdil ji.
V září 2012 trefi l dvě tyče v domácím zápase s Novou Vsí. O měsíc později ho zase zastavil ofsajd. Na hřišti béčka Čáslavi už se radoval z gólu, jenže ho vyrušil rozhodčí.
„Lidi říkali, že nebyl, já si byl taky jistý. Na rozhodčího jsem řval, ale to už jsem si mohl křičet, jak jsem chtěl,“ povídá Novotný.
Rodina prý jeho střelecké trápení neprožívala, jen otec se po zápasech pravidelně ptal, jestli už se syn Josef prosadil. „A po tomhle gólu řekl jen suše: Konečně,“ praví 27letý hráč.
Přitom by klidně mohl půst hodit na zranění. Před necelými čtyřmi roky ho složila zlomená klíční kost, o tři roky později si utrhl meniskus. Šest měsíců byl mimo. „Na to se ale vymlouvat nebudu,“ říká sympaticky.
Nevymlouvá se vůbec na nic. Zkrátka pět let nedal gól za áčko v soutěži. „O víkendu uvidíme, jestli jsem se rozstřílel,“ dodává.
