ROZHOVOR | Zahrál si na slavném Anfieldu jako žáček liverpoolské akademie. Zakopal si na tréninku s Michaelem Owenem nebo Robbiem Fowlerem, tehdejšími hvězdami Reds. Díky slavnému tátovi, který válel za Liverpool a bral ho na trénink. Patrik Berger junior teď kope pražský přebor v Březiněvsi za rezervu Bohemians, ale na slavné stadiony se chce vrátit. „Rád bych ve fotbale něco dokázal a zahrál si profesionálně. První ligu bych kopal i zadarmo,“ hlásí Berger mladší.
Pět kol, tři góly. Takhle řádí v pražském přeboru Patrik Berger mladší. Vizáží si se slavným tátou, který je vicemistrem Evropy 1996, podobný není. Vedle sebe vypadají spíš jako kamarádi. Když ale vidíte Bergera juniora na place, hned máte jasno. V tomhle klukovi něco je, s míčem si rozumí a kolena se tomuhle mladíkovi z umění soupeře jen tak neroztřesou. Kariéru přece začínal v Anglii, kde se učil fotbalovému řemeslu v akademii slavného Liverpoolu.
Teď sice hrajete za rezervu Bohemians Praha, ale jak vzpomínáte na začátky v Anglii?
„Zážitků je hodně. Pamatuji si třeba, že nás jako žáčky v Liverpoolu přišli jednou trénovat táta se Šmícou, to bylo super. Zahráli jsme si i zápas a táta hrál se mnou. Pak se nám také stalo, že na konci jedné sezony jsme trénovali a hráli zápas na Anfieldu jako klubová akademie. Hráli jsme na hlavním stadionu, kopali jsme penalty na bránu, jako je teď kope Gerrard. To byla pecka, nádhera. Na to nikdy nezapomenu. Anfield to je prostě chrám.“
Patrik Berger starší: „Kluci měli v kabině áčka vyvěšený svoje malé dresy, hráli na hlavním hřišti. To byl poslední trénink, než jsme se stěhovali do Portsmouthu. Pro všechny to byla událost. Musím taky říct, že za ty roky v akademii Liverpoolu se Patrik ohromně zlepšil. Tam byli na osmnáct kluků čtyři trenéři. Hodně se jim věnovali. To bylo super.“
Jakou hvězdu z té doby si vybavíte nejvíc?
„Táta mě bral na tréninky často, takže jsem si s nimi jako malý zakopal. Třeba s Michaelem Owenem, v bráně chytal Sander Westerveld, byl tam Robbie Fowler, Jason McAteer. Na ty si pamatuji. Gerrardovi bylo v té době osmnáct, ještě nehrál. Mám podpisy na památku. Táta mi pak zařídil, že mi Gerrard podepsal k narozeninám fotku s věnováním. Mám to všechno ve svém pokoji. Liverpool, to je prostě náboženství. Berou to tam jinak. Na fotbal jde celá rodina. Ve škole se kluci baví jen o fotbale. V pondělí se řeší víkendový zápas, úterý a středa patří Lize mistrů, ve čtvrtek je další evropský pohár a pak už se zase mluví o tom dalším utkání v lize. Takhle to jelo pořád.“
K tomu všemu prý ale v klubu kladli důraz na hodnocení ve škole. Je to tak?
„Hodně se zajímali o prospěch hráče. Byli tam talentovaní kluci, ale když se ve škole poprali, nebo měli nějaký průšvih, tak je pokárali a bylo jim naznačeno, že pokud se to bude opakovat, tak by je mohli třeba na nějaký čas vyřadit z kádru. Mohli mít za sebou třeba i nějaké tréninky s áčkem, ale škola se nesměla zanedbat. V Čechách je to spíš naopak, člověk slyší: Vykašli se na školu a pojď hrát fotbal. Já jsem teď v květnu odmaturoval a jdu na vysokou.“
Patrik Berger starší: „Vzdělání a slušné chování tam je na prvním místě. I my to tak bereme. Dobře víme, že byli kluci, co měli talent, vypadalo to na ohromný potenciál – a přišlo zranění, operace dopadla špatně a bylo po kariéře. Na vzdělání jsme tlačili a k tomu ať Patrik dělá sport.“
Mladí fotbalisté mívají jako vzor vašeho otce, jak to máte dané vy?
„Táta to je spíš takový učitel. Řekl bych, že mým vzorem byl Gerrard. Toho bych si snad i vzal (směje se).“
Cítíte přesto v podvědomí tlak, že vás veřejnost srovnává se slavnějším tátou?
„Když jsem byl mladší, tak jo. Hráli jsme třeba přátelák, stalo se, že trenér přijde a řekne: Tu fotbalovost máš po tátovi. To samozřejmě potěší. Ale srovnávat se s tátou, to nemůžu. Ten byl jinde. Možná se lidi diví, že nejsem taky levák.“
Takže nemáte kouzelnou levačku?
„To vůbec. Jak by řekl trenér, tu mám jen na spojku. Táta ale zase neměl pravou. Já jsem pravák. Hlavičky po tátovi taky nemám. Spíš přehled, techniku, přihrávky a umím vystřelit. Jsou hráči, kteří to mají vydřený, a pak ti, kteří jsou línější a fotbalovost mají v sobě. A to jsem já. Chybí mi mrštnost a agresivita, ale snažím se to kompenzovat tou fotbalovostí.“
Jak se srovnáte s prostředím v přeboru a jak vás berou spoluhráči a soupeři?
„S Anglií se to srovnávat nedá. Ale pozor, fotbalově to není špatná úroveň. Kluci v kabině nekoukají na to, čí jsem syn. Zeptají se, ale šťouravé otázky nemají, je to na pohodu. Nikdo po mně ani nechtěl dres. Kluci v kabině fandí Střížkovu a pak tam jsou sparťani a slávisti. Občas se zeptá rozhodčí našeho kapitána, tak jim řekne, jak to je. Ale protekci u nich nemám.“ (směje se)
Nevadí vám, že váš klub je brán jako „falešná Bohemka“ a leckdo mu říká raději Střížkov?
„My s klukama to máme tak, že jsme pravá Bohemka. Nám by bylo jedno, jak se to jmenuje.“
Leckdo by čekal, že budete v téhle době ve Spartě nebo ve Slavii…
Patrik Berger starší: „To fakt nešlo, on měl školu od devíti do čtyř odpoledne. Hledali jsme klub, který bude blízko místu, kde bydlíme, a aby stíhal tréninky. Důležitý je hrát a klidně níž, ne sedět ve Spartě na lavičce. Když je člověk dobrej, tak si ho dneska někdo všimne. Já Patrika určitě nikam netlačím, doufám, že se někam nasměruje sám. Jestli bude hrát ligu, tak ať ji hraje kdekoliv. Já budu šťastný a budu na jeho zápasy jezdit.“
Teď hrajete pražský přebor, ale cítím, že věříte v to, že se posunete někam do vyšší soutěže…
„Čas pořád je, chce to do toho šlápnout. Snažím se makat na 120 procent, samozřejmě je mi jasné, že se nedočkám hned. Musím hrát dobře.“
Patrik Berger starší: „Jiráček se dostal do ligy taky pozdě. A pak byli kluci, co zářili ve čtrnácti, v šestnácti byli nejlepší, a pak se zasekli. Můžete se dostat nahoru později a dotáhnout to daleko.“
Váš táta si zahrál za Spartu i Slavii. Za které z pražských „S“ byste chtěl hrát vy?
„Za Spartu, to je jasný. Slavia? To neexistuje. My se vždycky hádáme, protože on byl ještě kapitán ve Spartě a Šmíca měl rozlučkový zápas a on šel hrát za Slavii. Tak jsem mu říkal, tati, jsi normální? Jsi kapitán Sparty. Chápu, že Slavia mu dala šanci, ale…“
Patrik Berger starší: „Já nejsem klubista, mám hezké vzpomínky na Spartu i Slavii. Je jasné, že když jde o titul, tak držím palce Spartě.“
Patrik Berger mladší: „Tak Slavii asi ne, když jsou tam, kde jsou... Hlavně aby se udrželi, aby nehráli se Střížkovem (směje se). Bylo super, že si táta po návratu vybral Spartu. Byl jsem na nervy, aby nešel do Slavie. Bavilo mě chodit na Spartu, když tam táta byl.“
