Trojnásobný mistr světa, šampion z KHL a také vítěz hokejové extraligy Tomáš Vlasák teď válí za fotbalovou Čechii Uhříněves v pražské I. A třídě. Tam odešel v létě z Újezda, kde si občas kopnul po boku někdejšího kouče reprezentace Michala Bílka. Profesionální kariéra na ledě skončila, teď je z něj amatérský fotbalista. Tu roli si naplno užívá. „Mám vynikající spoluhráče, řada kluků hrála ligu,“ vykládá čtyřicetiletý dříč a pochvaluje si, jaká je v týmu parta. „O té to v těchhle soutěžích taky je. Ani nikdo nerýpe a neříká mi hokejko,“ směje se Vlasák.
Po zápase s Dubčí, který jste vyhráli 3:1, na vás byla slyšet samá chvála. Kde se to fotbalové umění ve vás vzalo?
„Do šestnácti jsem hrál fotbal i hokej. Chodil jsem na hokejové tréninky, ale ve fotbale jsem stíhal jen zápasy. Tehdy jsem kopal za RH Strašnice, hráli jsme třeba i proti Bohemce. Dlouhodobě to nešlo zvládat, musel jsem se rozhodnout, a vyhrál hokej.“
Teď to vypadá, že se, co se týče hraní, role obrací... Jak změnu ve fotbalistu zvládáte?
„Je to velký rozdíl. Běh není můj přirozený pohyb, já jsem byl celý život na bruslích. Všichni jsou mladší, musím to hrát chytře a dát si většího fóra, s nimi už nemůžu sprintovat. I když fyzičku pořád mám. Chodím na tréninky, takže se to pomaličku srovnává.“
Leckdo by cítil respekt, kdyby měl nastupovat po boku známých jmen, jakými jsou Horňák, Kuchař nebo Slezák. Byl jste nervózní?
„Původně jsem myslel, že půjdu do Benic, což je první B třída. Pak jsem byl na jednom zápase fotbalistů s hokejisty a po něm mi zavolali z Uhříněvsi, jestli bych neměl zájem. Hraje tady syn, chodil jsem s ním na zápasy. Tak jsme se nakonec dohodli. Já jsem ale trenérovi Vaškovi Hrdličkovi říkal, že je mi přes čtyřicet a už to na mě bude asi moc. Říkal, že mě viděl hrát, a tvrdil, že to zvládnu, že budu mít kolem sebe dobré kluky, se kterými si dobře zahraju. Měl pravdu.“
Vypadá to, že vám Uhříněves sedla...
„Vyhovuje mi to. Jdu pěšky na trénink, pěšky na zápas. Fotbal mě hodně baví. Chci po sportovní stránce něco dělat a fotbal je pro mě to nejjednodušší. Je to krásný.“
Novinkou je, že v hokeji jste byl útočníkem a na trávníku máte roli defenzivního záložníka. Vyhovuje vám tahle pozice?
„Vždycky jsem hrál dopředu, ale v Uhříněvsi máme Kuchťu (Tomáše Kuchaře - pozn. aut.), takže se držím trošku zpátky. V útoku máme mladší a rychlejší hráče, já jim to tam dopředu spíš dám.“
Každou přihrávku jste směroval k brance soupeře. Máte zákaz přihrávat dozadu?
„Hraju zodpovědně, ale hlavní je nezdržovat hru. A přihrávky směrem dopředu? To je přece jasný. Vždyť je to fotbal a my chceme hrát útočně.“
Už jste si taky připsal jeden gól...
„To byl můj první zápas, hráli jsme na Vyšehradu. Bylo to dobrý, rád bych na to ale ještě navázal...“
Během zápasu s Dubčí byla na hřišti jedna vyhrocená situace, kdy do sebe ostře šli váš spoluhráč Dalibor Slezák a jeden ze soupeřů. Neříkal jste si, z toho by při hokeji byla mela?
„V hokeji jo, asi by byla rvačka. Šel jsem to uklidňovat, nemá smysl něco hrotit. Jasně, jsou tam emoce, nějaký zákrok tam byl, ale bylo by zbytečné, aby byly nějaké rvačky. V hokeji by si to ti dva kluci vyřídili na férovku.“
Omrknout vás přišel i kamarád Pavel Horváth. Možná vás bude chtít přetáhnout do nedaleké Dubče, kde je zastupitelem...
„Kdepak, tohle byl můj poslední přestup. Určitě. Jsem tady doma, areál je krásný, je to paráda.“
Moc radosti jste mu každopádně neudělal. Váš tým vyhrál 3:1, hecovali jste se?
„Bydlíme kousek od sebe, trošku jsem ho nahecoval, že je smázneme, a jsem rád, že se to podařilo. Asi nám přinesl štěstí. Po zápase byl i v kabině.“
Pracujete v hokejové Plzni, kde jste manažerem, a hrajete za Uhříněves, stíháte ještě fandit fotbalové Slavii?
„Držím jí palce a chodím na zápasy. Doufám, že se teď začne blýskat na lepší časy, Slavia patří jinam, než teď těch posledních pár let je.“
V souvislosti s vyšší soutěží se mluví i o Uhříněvsi. Půjdete si s Čechií pro postup?
„Bylo by to hezký, ale ten přebor už by pro mě asi byl moc. Ještě budeme hrát s prvním..., sezona je na začátku. Nějaké body máme...“
TOMÁŠ VLASÁK
Narozen: 1. února 1975 (40 let) v Praze
Klub: HC Škoda Plzeň
Pozice: sportovní manažer
Hokejová hráčská kariéra: Slavia (1990-93), Litvínov (1993-98), HPK Hämeenlinna (1998-2001), Los Angeles Kings (2001), Lowell Lock Monsters/AHL (2001), Ambri-Piotta (2001-02), Omsk (2002-04), Kazaň (2004), Slavia (2004-07), Linköping (2007), Plzeň (2007-14), Slavia (2014-15)
Reprezentace: 135 zápasů/43 gólů
Největší úspěchy: 3x mistr světa (1999, 2000, 2001), vítěz KHL s Omskem (2004), vítěz extraligy s Plzní (2013)
Fotbalová hráčská kariéra: RH Strašnice, Újezd Praha 4, Čechie Uhříněves
Pozice: defenzivní záložník
