Jan Podroužek
10. října 2015 • 16:43

Unikát Barteska! Bývalý kapitán Plzně dal gól v DEVÍTI soutěžích

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Zůstaň, jaký jsi... Řepku hráči žerou, bude výborný trenér, předpovídá Páník
Plekanec promluvil o Kladně: Když se pořád opakují stejné chyby, tak…
VŠECHNA VIDEA ZDE

Začalo to v zapadlé vesnici u Opavy. Pokračovalo přes ligové štace pod Jaroslavem Hřebíkem, Františkem Strakou nebo Michalem Bílkem. A skončilo to zase v zapadákově, ale na jihu Čech. Čtvrt století, 25 let sbírání gólů na všech možných úrovních české fotbalové struktury. Milan Barteska už není fotbalový profík, ale v Želči v krajském přeboru si splnil unikát. Dal gól ve všech soutěžích od první ligy až po čtvrtou třídu, pověstný prales.



„To je dost, ty osle, žes to dal!“ Je to orientační citát, jak na něj dnes vzpomíná Milan Barteska. Letos v květnu konečně uzavřel svůj výjimečný příběh, a spoluhráči ze Sokola Želeč, kde hraje jihočeský přebor, mu po svém vzdali hold. Následovala runda panáků, možná dvě, tři…

Dvaačtyřicetiletý Barteska platil za to, co necíleně budoval dlouhých 25 let. A že je to pěkná story chlapa, který původně žádný profesionální fotbal hrát nikdy neměl.

Je mu šestnáct a kope na vsi. Ta má malinko přes tisíc obyvatel a mladík registrovaný v Opavě chodí hrát nejdřív za béčko Stěbořic, o rok později i za áčko. Takže čtvrtá a třetí třída v místě, kde vyrůstá. Okres, prales. A první góly v mužském fotbale.

Než přijdou verbíři v maskáčích, aby ho odvedli na vojnu, stihne ještě divizi v béčku Opavy. To už jsou tři soutěže, v nichž se trefil. „Odvod jsem měl na jih do Tábora. Ale to nebyla vojna, hráli jsme fotbal. Trénink ráno i odpoledne. A hráli jsme, pořád jsme hráli,“ vzpomíná Barteska.

Popravdě hrál to, na co v tu dobu jen tak tak stačil. Třetí ligu za táborskou Duklu, béčko Dukly Praha. „Já a profesionální fotbal? To mě v tu dobu ani náhodou nenapadlo.“

Jenže kdo maká, tomu se zelení. Další góly v další soutěži, v devatenáctiletém Barteskovi roste výborný hráč. A šupem do ligy. Českobudějovické Dynamo ho chytá do lasa, nabízí mu profesionální smlouvu. Proto se usazuje na jihu, kde si i našel přítelkyni.

„Když jsem volal domů, že zůstávám kvůli fotbalu, rodiče na to koukali jako blázni. Vůbec to nechápali,“ vypráví Barteska, jak začal svou profi kariéru.

Od Dynama přes Jablonec, Viktorii Plzeň, Příbram, Žižkov, pak znovu do Plzně… Má milion příhod. Hezkých. Třeba když hrával v Jablonci pod Jaroslavem Hřebíkem. „Na něj já nedám dopustit. Kdo měl rád trénování, ten se pod ním měl dobře. Všechno s ním šlo probrat, žádný problém. Hráč pod ním měl z čeho brát, výbornej chlap,“ zasní se. Tehdy se v přípravě chodilo honit kondici i na hlavní silnici, když bylo všechno kolem zapadané sněhem.

Anebo špatné příhody. Třeba kauza z Plzně. V březnu 2004 po utkání s Baníkem jeho a Martina Švejnohu namočily regionální deníky do aféry, že měl sázet proti svému klubu. Prodávat zápasy. Prohra 1:2, neproměněná penalta Róberta Ježe… Na pár dní byl Barteska vyřazen z kádru, dostal flastr, strhli mu kapitánskou pásku.

„Kluci si na to konto ze mě dělají občas prdel i v Želči. Je to na hlavu, člověk byl tenkrát v tom zápase hodnocený jako skoro nejlepší, jenže kámoš nedá penaltu a pak vidím, že se píše, že jsem to prodal za milion. Divný…,“ mrzí ho ještě dnes.

Přesto si počítá už dávno zaběhnutý ligista další góly. V první i druhé lize. I přes ošklivou zkušenost se přes Příbram a Žižkov do Plzně po roce vrací, chce ho oblíbený trenér Zdeněk Michálek. „Ten na mě vždycky platil. Byl tvrdej, občas mě i posadil,“ vzpomíná Barteska.

Kde všude Barteska skóroval?
IV. třída: Stěbořice B
III. třída: Stěbořice A
I. B třída: Sokol Želeč
I. A třída: Sokol Želeč
Krajský přebor:
Sokol Želeč
Divize:
Opava B
ČFL:
Spartak Sezimovo Ústí, Dukla Tábor
2. liga:
Opava, Viktoria Plzeň
1. liga: Jablonec, České Budějovice, Viktoria Plzeň

Tehdy vzal s sebou na západ i rodinu. Žil v tom, že už v Plzni zůstane napořád. Jenže po Michálkovi a Františku Strakovi nastoupil Michal Bílek a… Další náraz. „Přišel a hned rozhodl, že já a Robert Vágner končíme. Že my dva v týmu nebudeme, že jsme starý. Pro mě to byla strašná potupa. Myslel jsem, že jsem něco dokázal, pomohl jsem Viktorce postoupit do ligy, byl jsem kapitán. A najednou jsme čtrnáct dní museli s Robertem a asistenty chodit trénovat na hodinu a čtvrt mimo tým.“

Měl ještě rok smlouvu, maloval si, že už žádné kariérní veletoče nebudou. Jenže se ozvala Opava. Jako jediná. „Strašný rozhodnutí. Manželka z toho byla hotová, malá byla v první třídě, nechtěla ji stěhovat pryč. Tak jsem pendloval dva roky co čtrnáct dní Opava-Tábor, kam jsme se vrátili z Plzně.“

Ve Slezsku si zalezl k rodičům, měl navařeno, vypráno. Celé dny trávil na stadionu, regenerace, kafíčko. Ideální podmínky. Jenže se mu stýskalo po dcerce a po ženě. A sám si po dvou letech vytrucoval, že se vrátí do Tábora.

„To byla chyba, ale člověk nemůže dělat jen dobrý rozhodnutí. Chtěl jsem být s rodinou, to bylo hlavní, ale po fotbalové stránce katastrofa,“ kroutí sám nad sebou hlavou.

Šel hrát třetí ligu za Spartak Sezimovo Ústí, dnešní Táborsko. Postoupil s ním do druhé ligy, jenže pak mu nový sportovní manažer Martin Svoboda, přezdívaný Chřestýš, oznámil před začátkem přípravy, že bude dvanáctý hráč.

„Kdyby mi bylo dvacet, tak se o to poperu, ale přesvědčovat někoho, že to zvládnu v mém věku, navíc při té nejistotě, kdy se mi kariéra chýlila ke konci… Tak jsem šel pracovat.“

Rychlý mezisoučet. Už chybí jen góly v I. B třídě, I. A třídě a krajském přeboru. A na to postačí poslední štace, jakou si Barteska vybral.

Na profi dráhu se vykašlal, vzal místo v tiskařské firmě skrz kamaráda z vojny. Reklama, grafika. Dělá se u mašiny, šichta začíná v šest ráno, kolem půl třetí se jde domů. Z Bartesky je normální „smrtelník“ a hraje v Sokolu Želeč souběžně I. B třídu.

Tým je našlapaný bývalými hráči ze třetí ligy, z divize. Takže postup o patro výš. A pak zase o další schod. Branky zase padají a už chybí jen krajský přebor. A tam je to tuze zapeklité…

„Šel jsem třeba na dvě penalty a ani jednu jsem nedal, přitom už jsem to tím mohl mít z krku. Kluci už nade mnou lámali hůl, i já sám nad sebou. Současně jsem dělal trenéra, stavěl jsem se na stopera, tak jsem si říkal, že se musím vytáhnout taky výš, ať to konečně zlomím.“

Přišlo to letos v květnu. Želeč se tak tak zachraňuje, Barteska pět kol před koncem proti Prachaticím pomáhá k remíze 3:3. „To je dost, ty osle, žes to dal,“ vracíme se žoviálním zvoláním na začátek. A 25 let dobývání všech soutěží je u konce. Od svých 16 do 41 let to dával rodilý Opavák dohromady. A všem v Želči za to pak zaplatil panáka.

„Je to takový hezký, vždyť komu se to povede? Hlavně na tom hezky vidíš, že za celou tu kariéru si projdeš úplně vším. Zvláštní pocit,“ povídá.

Teď bydlí s rodinou na sídlišti v Táboře, vyhlíží, kdy s fotbalem sekne úplně i na vesnické úrovni. A pak prý bude v malých klubech po okolí trénovat. „A budu říkat, proč to tenhle nekop’ támhle, proč to udělal takhle. A možná budu i trošku tloustnout…“

Ale bude to spokojený fotbalový důchod chlapa, který v tomhle sportu opravdu zažil v Česku úplně všechno.

 

Vstoupit do diskuse
0

EURO 2024 v Německu

Program EURO 2024 Los EURO 2024 Vstupenky na ME ve fotbale Kvalifikace na EURO 2024

Mistrovství Evropy ve fotbale 2024 se koná od 14. června do 14. července v Německu. Turnaje se zúčastní 24 týmů. Česká fotbalová reprezentace se představí ve skupině F proti Portugalsku, Turecku a vítězi baráže C.

Fotbal dnes * Evropská liga * Slavia - AC Milán v TV * Liverpool - Sparta v TV

Články odjinud


Články odjinud