Zatímco sparťanské áčko prochází těžkým obdobím, starší dorostenci Letenských své vrstevníky doslova válcují. Vyčnívá mezi nimi sedmnáctiletý jinoch s křestním jménem, které ne náhodou připomíná jednu legendární značku: Zinedin Mustedanagič. Bosenský mladík je hotový kulomet.
Velkou fotbalovou kariéru naplánoval Zinedinu Mustedanagičovi tatínek už na matrice: do příslušné kolonky vyplnil tohle křestní jméno skutečně proto, že ho na mistrovství světa 1998 okouzlil autor dvou gólů ve finále. Skorojmenovec Zinedina Zidana je samozřejmě teprve na začátku cesty, ovšem odpíchl se opravdu slušně.
V kategorii U-19 si sparťané zajistili mistrovský titul už dva měsíce před koncem soutěže. Trenér suverénů David Holoubek se pyšní týmovým pojetím, ovšem i v jeho soudržné bandě se najdou výrazné individuality.
Poté, co z ní Liberec v zimě vytáhl Matěje Pulkraba, vystrčil hlavu další ofenzivní klenot – právě Mustedanagič z pozice pod hrotem nastřílel (zatím) sedmadvacet gólů a svého nedávného spoluhráče předstihl v tabulce střelců.
„Určitě to nepřišlo samo, je to taková týmová práce. Ostatní všechno připravují, já jenom dávám góly. Hodně trénuju zakončení... Tím to asi je,“ hledá urostlý světlovlasý mladík důvody svého úspěšného vpádu do českého fotbalu. Hovoří ostýchavě, i když češtinu už má v malíku – zatímco na hřišti řádí, před mikrofonem není ve své kůži.
„Je maximálně dynamický a rychlý na míči a má neuvěřitelné zakončení – ať už je to levou, pravou, ve vápně, nebo zpoza vápna. V podstatě se nemýlí, v tom je speciální. A taky je speciální v tom, že moc nemluví. Toho jste si asi všimli,“ směje se Holoubek. „Vůbec nemá mimiku, nevidíte u něj, jestli vyhráváme, nebo prohráváme. Zdenda je furt stejnej.“
Více o talentovaném hráči Sparty se dočtete ve středeční příloze deníku Sport Český fotbal