Jablonec - Baník 0:1. Hosté slaví postup do semifinále MOL Cupu, krásně rozhodl Rigo
To byla rána! Krásnější trefu z přímého kopu, než jakou vyslal v Jablonci Tomáš Rigo, na českých trávních těžko pohledáte. To byl kop jak z dílny Declana Rice, úroveň Ligy mistrů. Právě díky slovenskému reprezentantovi tak ostravská fotbalová mánie ani po lehkém zaškobrtnutí proti Spartě nekončí. Baník je poprvé od sezony 2018/19 v semifinále domácího poháru.
Šlo o čtvrtfinále, kde byla k vidění snad jediná vyložená šance. A tu měl na svědomí hlavou domácí David Puškáč. Gól ale padl na druhé straně. Nepříliš fotbalové a spíše soubojové utkání kromě krásné kulisy zapadajícího slunce nad Ještědem totiž rozzářil moment z 64. minuty.
Tomáš Rigo si po faulu v prostoru zhruba deset metrů před šestnáctkou domácích připravoval balon po faulu Nemanji Tekijaškiho. Hráči byli ve vápně očividně připraveni na centr. Dvaadvacetiletý středopolař jim ještě rozehráním kolegům pokynul k náběhu a pak vyslal z kopačky obdivuhodnou ránu. Balon zamířil s velkou razancí do bližší šibenice.
Inspirace Declanem Ricem, který se podobně trefoval z přímých kopů proti Realu? „Abych řekl pravdu, tak jsem druhý poločas zaspal,“ smál se Rigo, na kterého jméno anglického reprezentanta spoluhráči pokřikovali už při oslavě.
„Ale oba góly jsem pak viděl, tak jsem si říkal, že by bylo dobré to trefit takhle. Věřil jsem si, chtěl jsem, aby to vypadalo, že budu centrovat. Gól řadím do své první trojky,“ usmíval se notorický autor krásných zásahů. Ze standardní situace ale skóroval jen v dresu Vlašimi.
Pavel Hapal o očekávatelném srovnávání se záložníkem Arsenalu nechtěl ani slyšet. Ne, že by nebyl v extázi z toho, že je Baník po šesti letech v semifinále, v Lize mistrů ale přál španělské straně. „Mám to na talíři, jsem fanouškem Realu Madrid. S kluky jsem ani moc během dne nekomunikoval, vyhýbali se mi,“ odlehčil tiskovku kouč. „Je fajn, když takové góly padají, hlavně do soupeřových sítí.“
Zatímco se lavička Baníku radovala, Luboš Kozel smutně svěsil hlavu, i jeho tým si věřil na postup do semifinále. Na rozdíl od Baníku ho Severočeši zažili nedávno, v roce 2022 je vyřadila Sparta a hráči jako Jakub Martinec, Jan Hanuš či David Štěpánek tu dobu ještě pamatují. Pro zopakování postupu udělal Jablonec dost - soupeře přestřílel, měl více standardek, dokonce z lepších pozic než Rigo. Produktivita ale dělá v posledních týdnech problém. Ta jde ruku v ruce s terénem, kvůli kterému se hráči v zeleném nemohli opřít ani o vítězství 3:1 z posledního vzájemného zápasu.
„Tenkrát se to hrálo na hřišti. Teď se to hraje na terénu, jaký tu je. A to my si myslíme, že už byl trávník docela dobrý, ale Pavel mi říkal, že to bylo pro Baník zatím nejhorší hřiště. Taková vyrovnaná utkání rozhodují nadstandardní věci a to ukázal Rigo,“ povzdechl si Kozel.
„Hřiště možná vypadá lépe než v Teplicích, ale podle mě je to stejné. Když jde balon po zemi a v poslední chvíli skočí a nevíte, kam to vystřelíte. Nechtěl bych být útočník na takovém hřišti,“ mrzelo i kapitána Tekijaškiho.
Domácím nenahrál ani VAR, který sice řešil vysokou nohu řeckého stopera Kornezose (mimochodem výborně hrajícího) na Dominika Hollého, ale nakonec usoudil, že na penaltu by to bylo málo. A otáčet proti současnému Baníku? Skoro nemožné.
Baník dojíždí sezonu ve vysokém tempu na dvou frontách, jen těžko si může oddechnout. „Před sezonou jsme to ale všichni chtěli. Jdeme si za tím,“ ujišťuje Rigo. Postup po vítězství na hřišti dalšího ligového soupeře ale znamená, že slovo „trofej“ se bude skloňovat v Ostravě zase o něco častěji. Lehké připomenutí: naposled zvedal Baník nad hlavu pohár přesně před dvaceti lety. Nyní je dvě výhry od hodně povedených oslav výročí.
