Martinec o přestupu do Sparty: Byl na mě větší tlak. Boj o místo? Zažívám to poprvé
Hodně známých mu psalo, volalo. Všichni zjišťovali, jestli se chystá přestup do Sparty. „Byl na mě větší tlak,“ přiznal Jakub Martinec, jenž přišel na Letnou na začátku září z Jablonce. Ve středu ve třetím kole MOL Cupu proti Karlovým Varům (5:0) nastoupil poprvé v základní sestavě týmu trenéra Briana Priskeho.
Postavil se do středu stoperské trojky. Martinec hrál vedle Pavla Kadeřábka a Adama Ševínského. Dohromady neměli tolik šancí, snad jen v závěru ohrozil sparťanskou branku kapitán karlovarského týmu Martin Pěkný. „Utkání jsme si ulehčili rychlými góly. Soupeř byl ale houževnatý, nedal nám nic zadarmo,“ řekl 27letý střední obránce.
Už jste vstřebal změnu?
„Ani bych neřekl, že Sparta hraje jiným stylem, než na jaký jsem byl zvyklý. Samozřejmě jsou odlišné týdenní cykly a třeba první dny byly pro mě hodně náročné. Už se ale cítím líp.“
Co je jiné oproti působení v Jablonci?
„Celkově profesionalismus a konkurence v týmu, na každou pozici jsou dva až tři hráči. A taky jsem se hodně sžíval s tím, kdo mluví anglicky, a kdo česky. To bylo složitější. Je tady mraky lidí, individuální péče je obrovská, takže se můžu soustředit čistě jen na fotbal. To je asi největší změna.“
Zvládáte komunikaci v angličtině?
„Je to pro mě něco jiného, třeba i v trénincích. Občas mluvím česky, takže si musím zvykat. Vždy jsem si říkal, že pokud se budu muset naučit, tak se naučím. Většině rozumím a angličtina se samozřejmě zlepší.“
Proti Varům jste odehrál celý zápas, ale jaké to je najednou bojovat o místo v sestavě s dalšími dvěma až třemi hráči?
„Mluvili jsme spolu o tom s taťkou, že to teď zažívám trochu z druhé strany. Odmalička jsem byl jen párkrát na lavičce, v dospělém fotbale jsem chyběl snad jen kvůli zranění, jinak jsem byl vždycky v základu. Je to teď jiné, ale jsem připravený. Přišel jsem do týmu s tím, že se porvu o místo. A doufám, že šanci dostanu i v lize. A pak se budu rvát ještě víc.“
O vašem přestupu do Sparty se spekulovalo prakticky od poloviny května. Co nakonec rozhodlo, že jste opravdu přišel na Letnou?
„Byl na mě větší tlak. Pořád jsem slyšel z různých stran, že kontakt mezi klubem a agentem je. I když jsem hrál za Jablonec, měl jsem v hlavě, že bych si to přál. Na druhou stranu jsem si neustále říkal, ať už je po přestupáku. Hlavou jsem byl trochu jinde, i když na hřišti jsem se snažil odvádět maximum. Nebylo to jednoduché, protože každý se ptal, volal, psal.“
I Jan Kuchta, váš velký kamarád?
„Taky mi volal. A byl jsem rád. S Honzou se bavíme často.“
Ulevilo se vám, že jste podepsal ve Spartě víceletou smlouvu?
„Spadlo to ze mě. Teď se mohu soustředit jen na Spartu. Odchod byl hodně emotivní, protože jsem byl v Jablonci delší dobu, klub mi hodně přirostl k srdci. Ale strašně jsem si to přál, hrozně se těšil. Zahrát si za Spartu byl můj sen. A to teď prožívám.“
