Dva góly proti Chelsea? Na to se nezapomíná, prozradil Majoroš
Kdo z českých a slovenských hráčů může říct, že dal dva góly na Stamford Bridge? Jozef Majoroš (49) ano. Slovenský útočník se v dresu Viktorie Žižkov v září 1994 v prvním kole Poháru vítězů pohárů blýskl dvěma trefami proti Chelsea. Žižkov favorizovanému anglickému soupeři statečně vzdoroval, na Ostrovech prohrál 2:4, odveta, která se hrála v Jablonci, skončila remízou 0:0. Majoroš na čtvrt století staré bitvy vzpomíná v rozhovoru pro deník Sport.
Michal Petrouš poslal před bránu Chelsea centr, míč propadl k Jozefu Majorošovi, který pohotově překonal Dmitrije Charina. Pak si Majoroš navedl balon ve středu hřiště a nádhernou ranou z dálky propálil ruského gólmana podruhé. Tak vypadaly dva góly slovenského útočníka z Viktorie Žižkov proti Chelsea v září 1994. „Jsou to krásné vzpomínky,“ vyznává se nyní devětačtyřicetiletý Majoroš, který po konci kariéry trénoval, ale dnes pracuje jako stavební technik.
Připadali jste si jako ve snu, když jste tehdy dostali za soupeře Chelsea?
„Samozřejmě že pro nás to byl velký úspěch. Cesta do Anglie, velký soupeř. V předkole Poháru vítězů pohárů jsme vyřadili švédský Norrköping a pak jsme byli šťastní, že jsme si mohli zahrát proti Chelsea. Ostrovní fotbal měl velké jméno. Sice tam nebylo tolik cizinců jako teď, hráli spíš domácí hráči, ale třeba v bráně byl ruský reprezentant Charin.“
Co se ve vás odehrávalo, když jste dorazili na Stamford Bridge?
„Zajímavé bylo, že když jsme šli asi hodinu a půl před zápasem zkontrolovat trávník, nikdo na stadionu nebyl. Pak jsme vyběhli na rozcvičku a bylo plno. Dvě, tři minuty jsme koukali, co se děje. Pak už jsme se normálně připravovali, ale bylo to pro nás něco mimořádného. Například mně bylo čtyřiadvacet, byl to velký zážitek. Každopádně jsme chtěli ukázat, že umíme hrát fotbal. Šli jsme si to s nimi rozdat.“
Přesto, nedolehla na vás atmosféra v úvodu prvního utkání? Po čtyřech minutách jste prohrávali 0:2.
„Trenér Kotrba nás připravoval na to, abychom chytili začátek. Věděli jsme, že musíme přestát enormní tlak, protože bylo známé, že anglické týmy doma nakopávají dlouhé míče, že jsou silné ve standardních situacích. A pak jsme ve čtvrté minutě prohrávali 0:2... Popravdě říkám, že mi v tu chvíli proběhlo hlavou, že jich dostaneme snad osm. Byl to šok. Ale naštěstí jsme se z toho sebrali a závěr poločasu nám vyšel. Kdybychom ve druhé půli neudělali některé individuální chyby, myslím, že jsme se mohli domů vrátit s ještě lepším výsledkem.“
Oba góly Viktorie jste dával vy, snižoval jste na 1:2, pak vyrovnával na 2:2. Vybavíte si je?
„Při prvním jsem jen dorážel míč do brány před gólmanem. Na druhý gól si pamatuju moc dobře, ten mi vyšel krásně. Vypálil jsem z nějakých třiadvaceti metrů a od tyče šel míč do brány. Pěkně mi to sedlo, hezká branka. Člověk byl v euforii, vyrovnali jsme na 2:2, závěr prvního poločasu byl fantastický. Škoda, že úvod druhého poločasu nám nevyšel, ale odehráli jsme tam celkově velmi dobrý zápas. Bylo to tam super.“
Cítil jste na sobě, že vám ten zápas sedl?
„Když hrajete proti dobrému soupeři a podaří se vám třešnička na dortu v podobě dvou gólů, máte z toho dobrý pocit. Ale nakonec mě mrzelo, že jsme prohráli.“
Jak tyto dva góly doceňujete dnes? Ono kdo může říct, že dal dva góly Chelsea…
(úsměv) „Beru to úplně s nadhledem. Ale ano, jsou to krásné vzpomínky, nedá se na to zapomenout.“
Odvetu jste hráli v Jablonci. Nebylo to zvláštní, že jste nemohli hrát doma?
„Stadion nesplňoval podmínky UEFA, takže jsme museli hrát v Jablonci. Ale i odvetu jsme měli rozehranou dobře, nicméně nedali jsme penaltu. Kdybychom vedli 1:0, ještě bychom je potrápili.“
Celkově jste byli Chelsea důstojným soupeřem, že?
„Určitě. Myslím, že fotbalově jsme na tom byli možná i lépe. Angličané byli dobří, bojovní, ale fotbalový rozum a technika byly spíš na naší straně. V Anglii jsme udělali velké individuální chyby. Problém třeba byl, že se zranil brankář Pařízek a do brány šel Daniel Zítka, který byl mladý a asi ještě nebyl připravený na takový zápas. Udělal chybu před gólem na 3:2, kdy rozehrával míč soupeři před šestnáctkou na nohu, a ten ho přeloboval. Ale to se stává, ostatně z Daniela se pak stal světový brankář.“
Chelsea teď vyzve Slavia, která předtím vyřadila Sevillu. Jak vidíte její šance?
„Proti Seville odehráli slávisté fantastický závěr. Myslím, že lidi museli být u vytržení. Slavia by mohla být Chelsea vyrovnaným soupeřem, i když ta má samozřejmě kvalitu. Ale odehrála v této sezoně i špatné zápasy. Doufám, že to Slavii vyjde. Mohla by něco uhrát.“
Jak celkově vzpomínáte na angažmá v Česku? Působil jste tu na Žižkově a pak v Drnovicích.
„Pro mě to bylo pět krásných let. Vzpomínám na to jen pozitivně. Ve Viktorce jsme měli vrchol právě Chelsea. Celkově to tam bylo jako na houpačce, chvíli lepší, pak horší. I moje výkony byly takové. Pak jsem šel do Drnovic, kde jsem prožil dva krásné roky, povedlo se mi dostat se i do reprezentace. Rád na to vzpomínám.“
