Douděra se po červené málem složil, pak krásně skóroval: Šance stále je!
PŘÍMO Z MILÁNA | Bohemians, Sparta a nyní AC Milán. Všechny tyto týmy dostaly krásné góly z voleje od Davida Douděry. Jeho branka na San Siru je jedním z důvodů, proč Slavia před odvetou stále nemusí skládat zbraně. Sám Douděra, který si opět vyzkoušel roli křídla, to vidí jasně. „Šance je padesát na padesát. Možná jsem ještě emočně zasažený zápasem, ale cítím to tak,“ řekl po utkání.
Jak se po prohře na San Siru cítíte?
„Jsem strašně hrdý na to, jak tým zvládl hrát s AC vyrovnanou partii. To chce odvahu a mentální sílu. Toho si teď cením nejvíc.“
Jde u toho odhlédnout od výsledku?
„Někdo to umí, někdo ne. Výsledek jde bokem, ale i s ním máme velkou šanci to doma otočit.“
Jak velkou?
„Padesát na padesát.“
To jste docela odvážný.
„Myslím si, že to tak je, cítím to tak. Možná se to zdá pro někoho nereálné, možná jsem ještě emočně zasažený zápasem a budu pak říkat něco jiného. Ale teď to tak cítím.“
Co jste si řekl, když jste šli v polovině prvního poločasu do deseti?
„Byl tam okamžik, kdy jsem se málem složil! Ale koukal jsem na spoluhráče a chytli jsme pak dobrou mentální sílu. Někdo by si řekl, že v deseti na San Siru dostanete búra. To jsme nedopustili. Teda málem (směje se). Ale dali jsme dva góly v deseti, to se nepovede každému.“
Umíte dávat jiné góly, než krásné voleje?
„Asi ne (směje se). Měl jsem tam předtím dvě šance, které dopadly strašně, a pak jsem proměnil tu nejtěžší. Holt jsem asi takový.“
Jaký byl zážitek gól slavit?
„Všichni, co mě znají, ví, že to bylo hodně silné. Vůbec jsem nevěděl, kam běžím, hledal jsem v hledišti manželku, ale bylo tam tolik lidí, že jsem neměl šanci. Tak jsem ukazoval aspoň srdíčko a pak jsem běžel za trenérama.“
Jaké bylo bránit silnou stranu Milána?
„Myslím, že jsme to s Vlčákem zvládli na poměry té kvality solidně. Musíme si přiznat, že to je úplně jiná kvalita, než jsme my. Vlčák to zvládl bravurně.“
Nepřišli vám domácí někdy trošku laxní? Diváci je vypískávali.
„V 70. minutě jsem koukal na Thea Hernandéze a s nadsázkou možná nebyl ani zpocený. Je pro nás skvělá zkušenost vidět top tým, jak se pohybuje na hřišti. Hrají komfortně a asi úsporněji než já. Já běhám jak magor a pak mě to stojí síly. Když diváci pískají na domácí, vnímáme to, nabudilo nás to a vyhecovalo.“
