Koubek po konci v Evropě: Jedno oko se směje, druhé pláče. Jsem na vrcholu kariéry
PŘÍMO Z ŘÍMA | Vyřazení s Laziem pochopitelně bolí. Viktoria Plzeň v obou zápasech osmifinále Evropské ligy favorita trápila, z venkovní odvety si odvezla domů remízu 1:1. Ta stačila k postupu domácímu celku, Západočeši přitom vedli a byli blízko prodloužení. „Zjistili jsme, že na tyhle soupeře máme,“ říkal po vyřazení na Olympijském stadionu zkušený kouč Miroslav Koubek. Štací v Plzni se v 73 letech dostal na trenérský vrchol kariéry.
Co se ve vás krátce po vyřazení odehrává?
„Jedno oko se směje, druhé pláče. Tady v Římě už to bylo těžké, víme, že jsme měli vyhrát v Plzni. Nakonec jsme to doma dokázali ještě prohrát, tam se rozhodlo. Slíbili jsme, že se to ještě pokusíme v odvetě změnit, plnili jsme to. Nechybělo moc, třeba malý kousek štěstí, abychom to dotáhli do prodloužení.“
Považujete vyřazení za kruté?
„Na výkon můžeme být pyšní, postup nám protekl mezi prsty. Ležel na hřišti před týdnem v Plzni. Hrana úspěchu a neúspěchu je o vteřinách, náhodě, o detailech.“
Před inkasovaným gólem jste chtěli vystřídat. Mrzí vás, že k němu došlo později?
„Lazio šturmovalo, zabralo. Zatlačilo nás. Čekali jsme, až se z klinče vymaníme, ale marně. Už předtím jsme na hřiště poslali Adua, prostor na střídání před inkasovanou brankou tam nebyl. Příčina gólu byla v tom, že se nám na chvíli rozpadla struktura pokrývání soupeře, k tomu se přidaly nešťastné odrazy míče.“
Kam sezona v Evropské lize tým posunula?
„Cesta soutěží vytvořila zjištění, že na tyto soupeře máme. Hodně nám dala, ale také něco vzala. Není jednoduché s takovým kádrem čelit ve všech soutěžích. Nechci se ale vůbec na nic vymlouvat, jsme šťastní, že jsme mohli Evropskou ligu hrát, navíc takovým způsobem. Řekněte mi jednoho soupeře, který nás zametl. Ani jeden. A byly to značky.“
Co dala tato pohárová sezona vám osobně?
„Jsem na vrcholu své trenérské kariéry. Každý ví, kolik mi je let. Nečekal jsem, že v takovém věku se dočkám takto zajímavých konfrontací. Naučil jsem se nebát velkých zvířat. Není třeba.“
Teď musíte rychle přepnout zase na ligu, v neděli vás čeká důležitý duel s Ostravou, klíčoví hráči pak odjedou na reprezentaci, nemají kdy nabrat síly. Jak dát unavený tým dohromady?
„Máte pravdu, že prostor pro regeneraci klíčových hráčů není. Jejich tréninkovým podnětem je samotný zápas. Takto ale hraje spoustu týmů ve světě a praxe ukazuje, že to jde. Nicméně náročný program škodí dalšímu rozvoji týmu, není na něj prostor. Na nějaké nácviky máme víc času jen v zimní a letní pauze, kdy si řekneme, co chceme hrát. Pak už není čas něco pilovat, jenom skrz zápasy.“
