Jarolím: Turci nás nenechali spát!

Rozhovor probíhal právě v době, kdy se v Nyonu losovalo pohárové čtvrtfi nále a autobus s hráči mířil z letiště na stadion HSV.

Proti Galatasarayi jste se ocitli na pokraji vyřazení. Po domácí remíze 1:1 jste prohrávali 0:2. Kde se ve vás vzala síla na zvrat?
„Rozhodl moment, když jsme snížili na 1:2. Turci si za stavu 2:0 mysleli, že už to bude v pohodě. Ale ta pohárová matematika je taková, že takovéhle snížení vám dává velkou naději. Věděli jsme, že stačí jeden gól a postupujeme. Dali jsme radši dva a jsme šťastní.“

Turci po brance na 1:2 znervózněli?
„Určitě! Určitě! Určitě!“

Dále čtěte:
Jarolímův Hamburk narazí na Robinha! >>>
Liga mistrů: Čech proti Liverpoolu >>>

Co způsobilo, že jste prohrávali už 0:2?
„Myslím si, že naše taktika byla založená na dobrém bránění. Zápas jsme dobře začali, ale pak jsme nebyli ani moc odvážní a v soubojích jsme nebyli důslední. Dostali jsme gól a v šatně jsme si řekli, že to musíme otočit. Jenže druhou půli jsme zahájili katastrofálně a dostali jsme druhý. Až teprve potom jsme začali hrát to, co je nám vlastní. Byli jsme včas a blízko u soupeře, hráli jsme aktivněji a vytvořili jsme si dost šancí.“

Vy jste byl pár centimetrů od vstřelení branky. Ale byla to jen tyč…
„Smůla, škoda. Den před zápasem jsem dal dvě tyče na tréninku. Chtěl jsem mířit ke druhé tyči, ale bohužel mě dobíhal obránce, tak jsem vystřelil a míč bohužel šel od tyče ven.“

A co Milan Baroš? Málem byl hrdinou on.
„Setkali jsme se, bavili se a dost jsme se špičkovali. Teď je hodně zklamaný. Tomu se nedivím, byl bych taky. Ale my jsme v oblacích. Právě jsme přistáli v Hamburku. Vítají nás asi dvě stovky fanoušků. To je parádní atmosféra. Fantazie.“

Rozdovádění fanoušci na chladném německém severu? Čekal bych něco podobného spíš v Turecku, nebo ne?
„Jednak slaví náš postup a jednak je rozehřálo jaro. Je tu patnáct stupňů, svítí slunce. Parádní den se vším všudy. V Turecku byla kosa a sněžilo. A vůbec tam bylo divně…“

V jakém slova smyslu?
„Tohle jsem prostě nezažil, co ti Turci dělali, aby nás rozhodili? Na hotelu nás nenechali spát. Pořád někdo lezl do pokoje. Snažili se nás rozhodit, dostat z klidu. Pak zapnuli alarm. Jako že je požár a všichni musíme pryč. Fakt, tohle nepamatuju.“

Začíná los. Koho si přejete?
„Hlavně ne Brémy. Máme je v Německém poháru, v lize na ně narazíme a ještě v Poháru UEFA… To by bylo moc.“

Je to Manchester City!
„To bude super zápas. Tady si už nejde vybírat soupeře a pro diváky to bude mít vynikající náboj. Těším se. Kdo je favorit? Nikdo!“

Postupem jste se vrátili do pohody?
„Psalo se tu o krizi. Ale my prohráli dva zápasy. Hráli jsme asi ve třinácti lidech. Ti, kteří přišli v zimě, nemohli hrát poháry. Třeba Tavares. Máme zraněné. Důležité zápasy jsme zvládli skvěle. Žijeme v Poháru UEFA, v Německém poháru a v bundeslize jsme druzí. Nemáme si na co stěžovat.“

Zmínil jste exslávistu Tavarese. Jak se mu daří?
„Je to perfektní kluk i hráč. Mně se s ním hraje dobře. Vyhovíme si, oběháme to za sebe. Je to dobrý hráč.“

Co vás čeká za nejbližší program?
„Trénink, regenerace a příprava na Schalke.“

To je mi vás líto. Nebojíte se příběhu o kočce a myši?
(směje se) „My budeme kočka! Budeme mít odpočaté kluky, co nemohli hrát v Turecku. Ale promiňte, musím už jít trénovat…“