Jak Sparta cestovala do Aktobe: necelých pět hodin, výměna míst i úprk z letadla
PŘÍMO Z KAZACHSTÁNU | Třeba pro Jaroslava Zeleného, zkušeného obránce, šlo o nejdelší let v životě. Nakonec trval necelých pět hodin. Sparťané dorazili do kazašského Aktobe, s nímž ve čtvrtek rozehrají druhé předkolo Konferenční ligy, v úterý v 21.00 místního času. Kde sledovat zápas v televizi? Více ZDE>>>
V úterý krátce po půl jedné odpoledne na terminálu 1 pražského letiště to začalo. Před budovou zaparkoval autobus, z něhož vystoupila výprava trenéra Briana Priskeho. Mezi prvními byli Veljko Birmančevič, jenž se vrací po zranění, kapitán Lukáš Haraslín nebo Angelo Preciado. Chyběli Filip Panák, Adam Karabec a Dominik Hollý, poslední dva scházeli i v sobotu v Jablonci (1:1).
Letenští měli na sobě pohodlnou sportovní soupravu, někteří dokonce kraťasy, aby zvýšili komfort v letadle. Přitom v minulé sezoně na zápasy milionářské Ligy mistrů létali výhradně v elegantních šedých oblecích. Útočník Jan Kuchta si navlékl kompresní nohavice. „Taky jsem je zvažoval,“ přiznal Zelený.
Co nejrychleji vystoupit z letadla, projít přes pasovou kontrolu, nasednout do autobusu a přesunout se na hotel. To byl úkol hráčů poté, co přistáli v Aktobě, městě vzdáleném zhruba tři tisíce kilometrů od Prahy.
V tu chvíli měli za sebou necelých pět hodin v letadle. Jakmile vzlétlo z Prahy a nabralo potřebnou výšku, na palubě se rychle měnil zasedací pořádek. Což však bylo v plánu. Ermal Krasniqi, Albion Rrahmani nebo Santiago Eneme se zvedli ze sedaček a hledali volná místa.
Každý ze sparťanských hráčů obsadil trojsedačku. Třeba Angelo Preciado si natáhl na nohy kompresní podkolenky a zvedl je na sedačku. Jiní se dívali do tabletů nebo mobilů, bavili se mezi sebou. Anebo to prostě střídali.
Zdánlivě nudná a zdlouhavá štreka odstartovala po půl třetí odpoledne. „Postahoval jsem si filmy a seriály. Kadeř (Pavel Kadeřábek) má s sebou křížovky, tak až ho přestanou bavit, půjčím si je od něj,“ vyprávěl Zelený před odletem.
Mezitím co hráči vyklidili palubu, realizační tým v čele s kustodem Luďkem Straceným nebo vedoucím družstva Miroslavem Barankem nakládal plechové bedny a sportovní tašky s oblečením do nákladního auta ještě dlouhé desítky minut.
V Aktobe, jehož dominantou je mešita, se hráči musejí vypořádat s časovým posunem o tři hodiny dopředu. „To by neměl být problém,“ mávnul rukou Zelený. Horší to může být s počasím. Hned po příletu bylo kolem 26 stupňů, ve středu v poledne dosahovala teplota zhruba 32 istupňů.
