Finsko, Nizozemsko, Brazílie, Rakousko, Maroko, Japonsko... Hráči HJK Helsinky, plzeňského soupeře v 2. předkole Ligy mistrů, pochází z rozmanitých fotbalových destinací. Při čtení soupisky finských šampionů dlouho pokyvujete hlavou, ale u jednoho jména se zastavíte. David Browne, Papua Nová Guinea. Šestadvacetiletý křídelník je průkopník. Žádnému Papuánci před ním se nepovedlo hrát profesionální fotbal v Evropě, Browne byl první. Jak to dokázal?
Když v žebříčku FIFA hledáte reprezentaci Papuy Nové Guiney, musíte očima sjet hodně dolů. Až na 161. místo. V chudé ostrovní monarchii severně od Austrálie žije skoro devět milionů lidí a od roku 2006 se tam hraje poloprofesionální fotbalová liga, kterou se povedlo ovládnout zatím jen dvěma týmům.
Cesta do Evropy je pro místní hráče složitá, jako první ji prošlápl David Browne. Záložník finského mistra HJK Helsinky, překážky Plzně na cestě do 3. předkola Champions League.
Syn Angličana a Papuánky vyrůstal v metropoli Port Moresby a v deseti letech se postavil do fotbalové branky. Jenže pak mu kamarád na YouTube ukázal video s mladým Cristianem Ronaldem.
„Hlavou mi proletělo: wow! Pak jsem začal sledovat evropský fotbal a další Ronaldovy kousky,“ líčil Browne. „Cristiano mě inspiroval k tomu, abych dál hrál a makal na sobě.“
V šestnácti už coby ofenzivní univerzál získal fotbalové stipendium na Novém Zélandu a dostal se do áčka Auckland City. Brzy se s ním podíval na mistrovství světa klubů, kde byl úplně nejmladším hráčem. Na klubovém šampionátu hrál i před Vánoci 2014, v Marrákeši zdálky hltal svého oblíbence Ronalda.
„Být na stejném turnaji jako Real Madrid? Neskutečné! Je to splněný sen,“ vyznal se Browne.
Ještě jako teenager se dostal do Evropy, ale happy end nepřišel. Ve Zwolle ani Groningenu si nizozemskou ligu nezahrál, zůstával jen mezi náhradníky. Když se vrátil do Aucklandu, měl kopec smůly: v ligovém zápase se srazil hlavou se soupeřovým brankářem, utrpěl zlomeniny v obličeji a otřes mozku. Za sedm týdnů byl zpátky – a comeback stylově zvýraznil dvěma góly.
Druhou evropskou šanci dostal v Helsinkách, kam přišel zkraje roku 2020. Dlouho si zvykal na severskou zimu, ale vyplatilo se: k dvěma titulům šampiona Nového Zélandu přidal další dva ve Finsku.
Mimochodem, premiéru měl v přáteláku proti RFS Riga, což byl soupeř HJK v prvním předkole Ligy mistrů. Browne úvodní partii v Helsinkách vynechal, nastoupil až v úterní dlouhé odvetě v Lotyšsku. Odehrál 100 minut a pak sledoval penaltový nervák se šťastným koncem pro HJK.
Teď ho čeká Plzeň.
