Byla to ukázka toho, že ve Spartě něco skřípe. Řepka křičí opakovaně na Pamiče. Blažek s Brabcem zase na Hohenedera. Obrázek, kterého si v zápase s Žilinou všimli všichni. Zkušení mazáci si to ostře vyříkávali s mladšími parťáky. A rozhodně to nevypadalo jako přátelská rozmluva!
Tohle nemohlo uniknout nikomu… Manuel Pamič chybuje, a když jej zastoupí Tomáš Řepka a odehraje míč do bezpečí, neodpustí si výlev směrem k chorvatskému bekovi. V zápase to udělal víckrát.
Totéž předvádí i Jaromír Blažek směrem k Niklasi Hohenederovi. Při prvním z gólů Žiliny chybují oba, letenský gólman však po inkasované brance okamžitě vystartuje na rakouského záložníka a německy mu nadává. Hohenedera však před kamerami a diváky na stadionu nekolegiálně zpraží i Erich Brabec.
Jakoby toto chování překračovalo zdravou mez. Reakce zkušených mazáků byla až příliš povýšená a ostrá.
„Bylo to hodně patrné a také jsem si toho všiml. A musím říct, že to nebylo o tom, aby dotyčný spoluhráči pomohl, aby se příště chybám vyhnul, tohle už bylo malé divadlo,“ myslí si František Komňacký, trenér Jablonce a asistent reprezentačního kouče Michala Bílka.
Brabec si možná uvědomil, že výlev emocí byl až příliš silný. „Asi tam trošku emoce byly, já jsem to ale cítil asi jinak než Niklas a potřeboval jsem mu to říct. Je to všechno o komunikaci, samozřejmě si to s ním musím ještě vyříkat. Ovšem zůstane to v kabině,“ svěřuje se stoper Sparty.
V jeho případě nejde o častý jev. Vztah Řepky a Pamiče už je ovšem proslulý. „Také jsem si všiml, jak Řepka Pamičovi nadává, jenže proti Žilině to nebylo poprvé, tohle jsem už viděl víckrát. Řepka mu nadává pořád,“ říká Dušan Uhrin starší, trenér vicemistrů Evropy z roku 1996 a někdejší kouč Sparty.
Gólman Blažek se zlobí na Tomáše Řepku • Foto Pavel Mazáč (Sport)
Uhrin se domnívá, že podobné chování je škodlivé. „Nic to nepřineslo, osobnosti Sparty to měly zklidnit a ne to udělat opačně a znervóznět mladší spoluhráče. Někoho taková kritika povzbudí, ovšem víc než padesát procent hráčů srazí dolů,“ míní.
Hádek mezi letenskými hráči si všiml i Pavel Hapal, trenér soupeře ze Žiliny. „Po zápase jsme se bavili, že mezi hráči Sparty nebyla ideální atmosféra. ,“ míní. (rozhovor s Pavlem Hapalem čtěte na straně 4)
Je zajímavé, že mezi těmi, kteří to v úterý večer nejvíc schytali, byli v obou případech cizinci. „Právě proto, že mezi těmito hráči mohla být do jisté míry komunikační bariéra, použili ti, kteří kritizovali, vyšší intenzitu neverbální komunikace, a o to agresivněji se pak jejich útok mohl jevit,“ vysvětluje sportovní psycholog Michal Šafář z katedry tělesné kultury Palackého univerzity v Olomouci.
Šafář upozorňuje na fakt, že ve sportovních kolektivech většinou bývají jeden až dva obětní beránci, na nichž si ostatní vylévají frustraci. „Tak to funguje v každém družstvu. Obecně ale platí, že pokud se něco opakuje, tak těm, kteří dostávají kartáč, to nepřidá. Na druhou stranu se tím ventilují negativní emoce ostatních a mančaftu to může třeba i pomoct,“ přidává odborník na sportovní psychologii.
S tím ovšem plně nesouhlasí kouč Bohemians 1905 Pavel Hoftych. Ten si myslí, že podobná negativní kritika na hřiště určitě nepatří. „Jednak to nepůsobí dobře na diváky, nahrává to i soupeři. Je to pro něj signál: hele, už se hádají, už je máme. Já takové reakce na hřišti nerad vidím. Nechci, aby si kluci nadávali, na place by si spíš měli říct: nevadí, stalo se, jedeme dál. A jestli se chtějí negativně kritizovat, tak o poločase, nebo po zápase,“ říká.
Takhle se Blažek pustil do Hohenedera
Jaromír Blažek se pustil do Niklase Hohenedera
Video se připravuje ...
Takové emoce někdy můžou rozhodit i ty, kteří útočí na svou oběť. Stalo se to například i v utkání Sparty s Žilinou. Před prvním gólem si Blažek nerozuměl s Hohenederem, letenský brankář vyběhl z branky, přepadl přes Hohenedera a balon vyrazil jen před sebe.
Když se pak vracel do branky, neodpustil si zjevné žduchnutí do rakouského záložníka. „Když na někoho řvete, naruší vám to koncentraci. To postihlo třeba Blážu při prvním gólu Žiliny, odvedl svou pozornost i jinam,“ všiml si Hoftych.
Pamič s Hohenederem v utkání chybovali, ani jednomu se zápas nepovedl. Kritika od spoluhráčů tak byla oprávněná. Ovšem v jiné formě a na jiném místě.
„V zápase s Žilinou to bylo silné, hráčům, kteří jsou takto kritizovaní, to vůbec nepomůže, rozhodně to nemá pozitivní efekt. Tito jedinci se mohou zatvrdit a znervóznět,“ domnívá se Komňacký. „To, co jsme viděli, svědčí o tom, že ve sparťanském kolektivu není něco v pořádku,“ uzavírá.
