Vachoušek: Slavii mám v srdci

A věří, že se právě proti lídrovi konečně trefí. Poprvé od letního návratu do české ligy.

Téměř dva roky marodil v Austrii Vídeň s kolenem a přemýšlel o konci kariéry. Trable nakonec překonal a vrátil se do Teplic, kde s fotbalem začínal. Na podzim se mu ale nedařilo vůbec podle představ. Poprvé byl spokojený až proti Brnu v minulém kole. Jenže po půlhodině hry se mu zasekla záda a musel střídat.

To jste byl hodně naštvaný, že?
„Je to absurdní, zase jsem po delší době cítil, že se mi vrací forma. Jenže mě zastavila záda. Přitom jsem s nimi nikdy problém neměl.“

Jak to s vámi vypadá teď?
„Je to o hodně lepší. Ani jsem nevěřil, že by se to dalo takhle rychle spravit.“

Mrzelo by vás hodně, kdyby vás na hřiště bolest zad nepustila?
„Hrozně moc. Na Slavii jsem se těšil nejvíc ze všech zápasů na podzim. Zažil jsem tam nejkrásnější chvíle své fotbalové kariéry, navíc má nový, krásný stadion… Chci proti ní hrát a věřím, že mi to záda dovolí.“

Je to otázka prestiže?
„Určitě. Chci klukům vypsat i nějaké prémie. Ale to bych si nechal pro sebe, ještě jsme nic neuhráli. Odvíjet se to bude od toho, zda vyhrajeme, nebo jen remizujeme.“

A když vyhrajete?
„Tak to bude pěkný a klukům to bude určitě chutnat.“

A proč budete vypisovat prémie? Tohle je úplně jiná Slavia než za vás. Jiní spoluhráči, jiní majitelé, jiný trenér, jiný stadion, všechno jiné.
„Ale to je úplně jedno. Prostě jsem za ni nastupoval, hrál a cítil jsem se tam dobře. Je jedno, že tam vlastně už nikoho neznám. V srdci vám to prostě zůstane.“

Ona je jiná, i co se týče výsledků. Když jste za ni hrál vy, tak se Slavii říkalo ubrečená…
„To nesouhlasím. V jakém smyslu ubrečená?“

I dobře rozehranou sezonu vždy zpackala, skončila druhá za Spartou a hledala různé výmluvy.
„Já jsem říkal, že dokud nebude mít Slavia svůj stadion v Edenu, tak titul nevyhraje. A to se jen potvrdilo. Teď na Slavii chodí deset tisíc lidí, kdežto když hrál na Strahově první s druhým, tak přišly dva tři tisíce. Je to dost výrazná a myslím si, že i dost podstatná změna.“

A v neděli to zažijete na vlastní kůži. Těšíte se?
„Jasně. Je to nový moderní stadion, kam chodí hodně lidí. Ale zase takový rozdíl to nebude, i Teplice mají krásný stánek, se Spartou druhý nejlepší u nás. Pro mě to bude pěkný zápas především tím, že jsem ve Slavii působil.“

V mládí jste ale prý fandil Spartě...
„Dá se to tak říct. Sparta byla vždy silná a mně se líbilo, že pořád vyhrává. Ale tím, že jsem přestoupil do Slavie, se to převrátilo. V derby teď fandím Slavii.“

Vraťme se k vaší formě, jejíž návrat v poslední době cítíte. Z jaké doby se výkonnost vrací?
„Věřím, že z té, kdy jsem odcházel z Teplic a hrál za Slavii. Proti Brnu jsem cítil, že jsem uvolněný a že mě fotbal zase po těch všech útrapách a stresech začal bavit. Začíná se mi vyplácet, že jsem na sobě hodně pracoval.“

To bylo před více než šesti lety…
„Tak určitou formu jsem měl i první půlrok v Marseille. To bylo fantastické, hrál jsme Ligu mistrů. Rok a půl v Austrii byl také výborný, takže pět let to zase není. Ale ve Slavii a v Teplicích jsem hrál asi nejlepší fotbal ve své kariéře, takže kdyby se vrátila tahle forma, tak bych byl jen rád.“

Fanoušci Slavie zase uvidí toho Vachouška, kterého dobře znají z jeho působení v sešívaném dresu?
„Bylo by to příjemné, kdyby to tak bylo. Proti Brnu jsem ale hrál jen půlhodinu, což je málo na potvrzení nějaké formy. Kdyby se mi však zbylé dva zápasy podařilo odehrát jako ten kousek proti Brnu, bylo by to povzbuzující. Určitě by se forma měla vracet, protože do fotbalu dávám opravdu všechno.“

Na gól ale po návratu do české ligy stále čekáte…
„No, to je další věc, která mě hrozně trápí, gól jsem nedal opravdu dlouho. Kdybych měl víc štěstí nebo byl důraznější, tak jsem jich na podzim dal šest a možná i víc, protože do šancí jsem se dostával.“

Co tedy chybí?
„Asi i ta praxe, jak se v šanci zachovat. Na tom potřebuju zapracovat. Dělám však maximum a kdo mi nevěří, je to jeho věc, ale dělám pro něj všechno.“

Proti Brnu jste se málem radoval, jenže střelu zastavilo břevno. Schoval jste si gól proti Slavii?
„Když mě na hřiště pustí záda, tak věřím, že už to konečně protrhnu. Proti Slavii by to bylo hodně příjemné, taková třešnička na dortu.“

Navíc důležité zápasy vás mohou nastartovat víc než ty „obyčejné“, ne?
„Dříve to asi byla pravda. Ale teď jsem starší a hodně jsem si toho už prožil, kvůli kolenu málem skončil kariéru. Pro mě je teď každý zápas, ve kterém nastoupím, důležitý. Kdo neví, co se mi stalo, tak si řekne, že mluvím blbosti. Ale pro mě je teď opravdu každý zápas důležitý, jsem rád, že jsem se k fotbalu vůbec vrátil.“