FOTOGALERIE - Zřejmě už nikdy neochutná kachnu se zelím a knedlíkem. Přesto to Ladislavu Volešákovi tolik nevadí. Záložníka Slavie, který trpí Crohnovou chorobou, těší, že se pomalu zase vrací k fotbalu.
Když v prosinci loňského roku ležel v nemocnici a lékaři neznali jeho přesnou diagnózu, cítil se mnohem hůř.
Jak se projevovaly začátky Crohnovy choroby?
„Někdy koncem listopadu loňského roku jsem se cítil hodně unavený, často jsem měl střevní potíže a musel chodit na záchod. Ještě jsem nastoupil na konci podzimní části ligy v Příbrami a tam to vyvrcholilo.“
Jak přesně?
„Už v poločase jsem se cítil hodně špatně, ale ještě jsem zůstal na hřišti. Cestou ze zápasu mi nebylo nejlépe, tak jsem se domluvil s naším doktorem, že uděláme nějaká vyšetření. A po nich se zjistilo, že trpím tou Crohnovou nemocí.“
Častým příznakem choroby je krev ve stolici. Vy jste u sebe nic takového nepozoroval?
„To jsem samozřejmě také míval.“
A řekl jste o tom někomu?
„Bohužel ne, styděl jsem se za to. Trvalo mi asi dva měsíce, než jsem o tom někomu řekl... Teď vím, že to byla chyba, kdybych se ozval dřív, možná by léčení nezabralo takovou dobu.“
Já kdybych viděl krev ve stolici, bál bych se, že mám rakovinu tlustého střeva a hned bych asi šel na vyšetření. Vás něco podobného nenapadlo?
„V tu chvíli ne. Napadlo mě to, až když jsem podstupoval to vyšetření, které mělo určit diagnózu.“
Doktoři vás připravovali i na nějakou hodně špatnou variantu?
„Ne, ale vyšetření probíhalo v částečné narkóze. A jak jsem asi nebyl úplně uspaný, tak jsem zdálky slyšel, jak se doktoři mezi sebou baví a že se jim tam něco nelíbilo. Když jsem se probudil z narkózy, nevěděl jsem, jestli to byl sen, nebo skutečnost. V tu chvíli jsem měl opravdu velký strach.“
Byly to pro vás nejhorší chvíle?
„Ano, když jsem potom volal tátovi a vyprávěl mu, co jsem zaslechl, tak jsem brečel do telefonu. On mě uklidňoval, ať počkám na to, co mi řeknou doktoři, že jsem třeba slyšel špatně. Nakonec naštěstí ta další vyšetření ukázala, že to nebude tak horké.“
Jak dlouho jste byl v nemocnici v nejistotě a neznal diagnózu?
„Prvních pár dní se ke mně žádné informace nedostaly. Jen jsem čekal, s čím doktoři přijdou. Po pár dnech mi sdělili, že se jedná o Crohnovu chorobu, a začalo se to léčit.“
Co to přesně znamená?
„Dostal jsem spoustu prášků, které pořád beru.“
| LADISLAV VOLEŠÁK |
| Narozen: 7. dubna 1984 Pozice: záložník Kariéra: Sparta (1994-2004), Mladá Boleslav (2004-2005), Sparta (2005-2006), Č. Budějovice (2006-2007), Slavia (2007-?) Bilance v lize: 58 zápasů/10 gólů Největší úspěchy: mistr ligy (2008), účastník skupiny Ligy mistrů (2007) |
Crohnova choroba se prý nedá nikdy definitivně vyléčit, pacient se může pouze udržovat v dobrém stavu. Co pro něj musíte dělat?
„Musím si hlídat stravu a pitný režim. Prášky teď budu brát určitě tři roky. A pak se uvidí.“
Kolik prášků denně spolykáte?
„Teď ty tři roky užívám dvanáct tablet denně. Ráno, po obědě a po večeři. Už to mám v hlavě, ráno se probudím a hned jdu k práškům.“
Běžně se k léčbě Crohnovy choroby užívají kortikosteroidy, což je jakási forma dopinku. Bral jste je také?
„Ano, a musel jsem posílat žádost o výjimku na Českomoravský fotbalový svaz, aby o tom věděli. Ale tyhle prášky už jsem vysadil a veškeré zakázané látky z těla by mi měly už vyprchat. Na dopinkové zkoušce bych teď snad už prošel.“
Zmínil jste, že si musíte hlídat stravu. Držíte nějakou přísnou dietu?
„Není to tak hrozné. Doktoři mi říkali, že si musím sám vyzkoušet, co snesu hůř a co mi nebude dělat problémy. U každého je to individuální.“
Už jste něco vyloučil z jídelníčku?
„Každý si asi představí, že jím jenom ovoce a zeleninu. Ale i po něčem z toho mi bývalo špatně, takže jsem musel vyřadit papriku, okurku nebo pomelo, které mi jednu dobu moc chutnalo.“
A maso můžete?
„Spíš jenom dělané na vodě, na lehčím tuku nebo speciálním oleji.“
Takže například kachna s knedlíkem a se zelím se do toho výčtu nevejde...
„Pokud se chci udržovat v dobrém stavu, tak musím taková jídla úplně vypustit, to prostě fakt nemůžu jíst.“
Co vám v jídelníčku chybí víc? Oblíbené pomelo, nebo ta kachna?
„Já jsem vesnickej kluk, zvyklý na maštěný jídla. (směje se) Ale od toho prosince jsem si už na jiný jídelníček zvykl a nedělá mi to problémy.“
Smíte se napít alkoholu?
„Příležitostně pivo a víno. Ale třeba tvrdý alkohol nesmím vůbec.“
Říkali vám lékaři, že vás bude Crohnova choroba ještě v něčem omezovat?
„Tři měsíce jsem měl zakázanou fyzickou námahu, ale teď už smím zase dělat všechno. Důležité je, abych si hlídal stravu, pil hodně vody a tím čistil organismus.“
Nepátral jste po tom, jak jste se Crohnovou chorobou nakazil?
„Zajímalo mě to, ale těch důvodů prý můžou být tisíce. Od genetických až po stresové... Jenže to nikdo přesně neurčí.“
| Co je Crohnova choroba? |
| Chronické zánětlivé onemocnění, které se může projevit v jakékoli části trávicího ústrojí, nejčastěji však v počáteční části tlustého střeva. V Česku se objevuje v počtu 4 až 9 nových nemocných na 100 000 obyvatel za rok. Běžným příznakem jsou křečovité bolesti v oblasti břišní dutiny a krev ve stolici. Crohnova choroba je nemocí, kterou se často nedaří vyléčit absolutně a její rozsah se udržuje na minimální úrovni. V případě srůstů znemožňujících průchodnost střev, tvorby abscesů či pokud organismus v přiměřené době nereaguje na léky, může dojít k nutnosti operačního zákroku. |
Kdy jste začal poprvé od prosince s nějakou fyzickou přípravou?
„Zhruba před dvěma měsíci mi lékaři dovolili lehký trénink. Od minulého týdne se smím připravovat naplno. Za měsíc půjdu na kontrolu, aby doktoři viděli, co se mnou ta zátěž dělá.“
Nenaznačovali vám někdy lékaři, že by Crohnova nemoc mohla znamenat konec kariéry?
„Ze začátku to vypadalo tak nějak nejistě. Ale když jsem pak znal diagnózu, sháněl jsem si nějaké informace o nemoci a zjistil jsem, že se s tím dá normálně žít.“
Ani vás někdy nenapadaly myšlenky, že se k fotbalu už nevrátíte?
„To jsem si nepřipouštěl. Říkal jsem si, že fotbal hrát budu, i kdyby to třeba mělo být jen na rekreační úrovni.“
Jak se žije člověku s tím, že má nemoc, kterou pravděpodobně nikdy úplně nevyléčí, že se musí pořád hlídat?
„Ze začátku jsem o tom dost přemýšlel a těžko jsem se s tím smiřoval. Pak jsem si ale řekl, že v životě jsou horší věci, a neberu to jako nějaké omezení. Po celou dobu mě navíc hodně podporovali rodiče, ségra i přítelkyně a to mi moc pomohlo. Skvěle se chovali i kluci v kabině, kdykoliv jsem se za nimi přišel podívat, cítil jsem hodně pozitivní atmosféru, což mě také nabíjelo.“
Po téměř půlroce začínáte naplno s tréninkem. Jak dlouho bude trvat, než se objevíte v utkání?
„Mám nějaký plán, podle něj budu ještě aspoň týden sám nabírat kondici. Pak bych se mohl už zapojit do tréninku s klukama a chtěl bych ještě do konce sezony do nějakého zápasu na chvíli naskočit. Aspoň za béčko. Pevně doufám, že se to povede.“
Říká se, že když člověka potká v životě taková zásadní událost v podobě nemoci nebo nějaké tragédie, úplně přehodnotí priority a dívá se na svět jinak. Pozorujete něco podobného i na sobě?
„Musím přiznat, že ano. Předtím jsem bral všechno na lehkou váhu, že se mi nemůže nic stát... A najednou to přišlo. Potom jsem začal vyhledávat pomoc i u léčitelů, piju různé bylinkové čaje, prostě se snažím zkusit všechno jen pro to, abych byl zdravý.“
