Nezmar: Mám spěchat kvůli trenérovi!
Jedni ho už téměř posílali do fotbalové penze. Prý je pomalý, nedává góly a na moderní fotbal nestačí. Druzí v něm naopak stále vidí nesmírně užitečného hráče. Podívejte se, kolik jen vybojuje balonů, říkají.
Střelec Liberce Jan Nezmar odpověděl rázně. V Mladé Boleslavi otočil dvěma góly zápas, který však kvůli zranění nedohrál.
Jak jste na tom?
„Mám nějaké problémy se zadním stehením svalem, ale mělo by to být dobré. Už jsem s tím trochu laboroval před zápasem. Měl jsem sval stažený od zad až po chodidlo, takže to šponovalo a celý sval šel do křeče. Už mi ho uvolnili a mělo by to být dobré.“
Takže jste to cítil i během zápasu?
„Trochu to bolelo už na tréninku před zápasem, ale v první půli jsem problémy neměl, ale v druhém poločase to už problém byl, jak to o přestávce stuhlo. Pak už jsem cítil takový tah.“
Přesto jste stihl dát dva góly a umlčel tím kritiky, kterých bylo poslední dobou stále více.
„Jsem už zase dost strarý na to, abych věděl, že už příští týden to zase může být jinak. Časy, kdy to bylo jeden týden tak a druhý jinak, jsou snad už pryč.“
Vnímal jste kritické hlasy?
„Určitě to sleduji, ale přiznám se, že po nepovedených zápasech raději ne, protože to si člověk spíše potřebuje zvednout sebevědomí. Ale se vší úctou k fanouškům, oni nemůžou vědět, jaké úkoly rozdává trenér a jak chce, abychom hráli. A vzhledem k tomu, že jsem toho na jaře odehrál celkem dost, to beru tak, že úkoly plním podle přání trenérů. A pro mě je důležité, abychom vyhrávali.“
Jaké úkoly máte většinou hlavně plnit?
„Záleží na soupeři či způsobu hry, hodně se to prolíná. Vybojovat co nejvíce míčů a prostoru pro Andreje Keriče nebo pro Jana Blažka, protože to jsou typy, kterým když se udělá prostor, tak se umí prosadit. Potom mám samozřejmě i jiné úkoly, ale náš herní způsob je takový, že se snažíme vytvořit co nejvíce brejkových pozic pro Andreje.“
A co góly?
„Moc mi to zatím tuto sezonu nestřílelo a právě kvůli koncovce jsem si od trenérů vyslechl hodně kritiky. Samozřejmě, že ne všechno dělám dobře. Jsem typ útočníka, který by v koncovce měl být. Byla spousta situací, kdy jsem se měl zachovat jinak, někdy důrazněji, někdy zase spíše s klidnou hlavou.“
V Mladé Boleslavi jste to napravil. Víte, kolik vám schází gólů ke stovce?
„Přiznám se, že nevím, už to nějak neumím spočítat, protože když jsem se vracel do české ligy, měl jsem jich 46 v české lize, nějaké jsem si přivezl ze Slovenska, ale teď už nevím, kolik jsem jich dal za ty dvě a půl sezony, kdy jsme opět v Liberci.“
Ještě jich musíte dát čtrnáct.
„On mi to hodně připomíná právě trenér Škorpil, protože říká, že by byl rád, kdyby trénoval dalšího ligového gólového stovkaře. Jednoho už vedl v Dunajské Stredě a že by měl rád i druhýho. Mám dávat góly, ale že mám dělat, že do sta let trénovat nebude.“ (směje se)
Připomíná vám to často?
„Často. Ale teď před zápasem s Mladou Boleslaví jsem mu už říkal: Ani mně to už trenére neříkejte, protože od doby, co mi to připomínáte, se neumím trefit! Předtím jsem snad pět zápasů góla nedal.“
Čtrnáct branek není zase tolik. Nebo ano?
„Není to tak moc. Ale na druhou stranu si myslím, že konkrétně v české lize je hodně těžké dávat góly. Přijde mi, že na Slovensku to šlo snadněji, hrálo se tam daleko více ofenzivněji. Nebo spíše to nebylo svázané tolik taktikou jako v české lize, kde se klade velký důraz na defenzivu. Čtyři kola před koncem má u nás nejlepší střelec 12 gólů, já jsem na Slovensku dal 17 a byl jsem až čtvrtý.“
Liberec dal Boleslavi góly čtyři a výrazně se přiblížil k pohárové Evropě. Kdybyste si mohl vybrat mezi jistým třetím místem a možností bojovat o druhé místo, ale zároveň i možností spadnout třeba na páté, co byste bral?
„Na to se těžko odpovídá. Vnímám to z pozice hráče Liberce, kterýmu jsou od začátku sezony deklarované jasné cíle dostat se do pohárů, takže když není pohár, je zklamání. Snem každého fotbalisty je zahrát si Ligu mistrů nebo alespoň o Ligu mistrů…“
Což jde jen z prvního nebo druhého místa.
„…ale cílem jsou evropské poháry, takže bychom asi byli spokojení s tím, pokud bychom se dostali do Poháru UEFA. Soutěž je to tak vyrovnaná, že opravdu může rozhodovat bod.“
Když jsme u těch cílů. Jedním z tradičních v Liberci je také hranice 45 bodů. Stačí vám získat ještě bod a máte jisté prémie, že?
„Na to se ptá hodně lidí a my se o tom v kabině také bavíme. Letos je 45 bodů na spadnutí, ale dá se říci, že se více upínáme k možnosti dostat se do pohárové Evropy, na což asi 45 bodů stačit nebude. Je dobré, že se to nevylučuje.“ (směje se)
Nemůže to minimálně v podvědomí snížit motivaci?
„Troufám si tvrdit, že ne, protože v momentě, kdy dosáhnete hranice 45 bodů, tak zjistíte, že se v každém dalším zápase hraje za slušné peníze, které dostaneme jedině za vítězství.“
