ANALÝZA - Dlouho byla v klatbě – mezi mužskou rozhodcovskou elitu nepatřila. Ale teď je zpět. Sudí Dagmar Damková zase dělá fotbalovou ligu zajímavější. Povedlo se jí to i v sobotu večer, kdy řídila vypjatý remízový zápas mezi pražskými Bohemians 1905 a Slavií.
Tedy vršovické derby (mimochodem první vyprodaný duel v tomto ročníku), které skončilo 1:1.
Bezradná Slavia trhák zahodila >>>
„Zápas měl šmrnc,“ řekl po utkání domácí kouč Pavel Hoftych. Měl pravdu, k níž výrazně přispěla i rozhodčí s vlasy sepjatými do copu.
| Proč byla Damková na černé listině? |
| Téměř tři roky měla pauzu, v mužské první lize nepískala. Nic naplat jí nebyly úspěchy na světové scéně, vždyť rozhodovala i finále ženského turnaje na olympiádě v Pekingu. Proč měla Dagmar Damková tak dlouho zapovězený vstup mezi elitu? FAKTOR FYZIČKA „Nezvládla fyzické testy,“ vysvětloval často šéf komise rozhodčích Luděk Macela. Ano, to je objektivní důvod, Damková neodběhala to, co muži. Dříve jí však stačilo, aby měla splněny ženské limity. FAKTOR BERBR Přítelem Damkové – a jejím rozhodcovým guru – je Roman Berbr, bývalý rozhodčí a osoba nechutně proslavená v korupční aféře. Navíc muž, jenž by nerad přišel o svůj vliv. A tenhle pán byl Macelovi i vedení svazu proti srsti. |
Damková se před našlapaným Ďolíčkem nezpronevěřila své hlavní zásadě. „Radši hru pouštím. Rozhodčí nesmí být na trávníku vidět,“ říká, ač je jako žena dozajista ráda aspoň občas v centru pozornosti.
Na hřišti tak připustila drsnou hru, nepískala náznaky faulů, zápas nekouskovala. Jaký rozdíl proti některým jejím mužským – a nesmyslně úzkostlivým – kolegům!
Během duelu tak zapískala pouze devatenáct faulů (12 domácím a 7 Slavii), což je číslo, které je výrazně nižší, než je v české lize obvyklé.
Hráči se však jejímu trendu přizpůsobili: Nefilmovali, nepadali zbytečně, a proto měl fotbal spád. „Bylo to kvalitní derby,“ mohl pak glosovat Karel Jarolím, kouč hostů.
Do potíží se Damková dostala pouze v 63. minutě, kdy pískla pro hosty penaltu za ruku. Domácí Dian zahrál paží, když se ve skluzu pokoušel zabránit, aby jeden z centrů pronikl před Sňozíkovu bránu. „Ruce jsou velký problém. Výklad může být různý,“ pronesla Damková před časem.
Tentokrát, ač nezahrál Dian úmyslně, však zřejmě rozhodla správně. Pravidla totiž říkají, že má sudí posoudit, zda fotbalista hraním rukou svému týmu pomohl. A to v tomto případě platilo.
