Nezmar: V zápase o všechno hlava šrotuje obráceně

V Ďolíčku a v Mladé Boleslavi podstoupil Jan Nezmar v závěrečném ligovém dějství válku nervů, v jejímž banku ležel mistrovský primát. A hlavně první případ považuje za velkou školu. „Najednou jsme byli ze všeho tak zamotaní, že jsme nevěděli, kde je sever,“ vzpomíná dodnes na porážku 1:2 u „klokanů“. Vítězství Slavie nad Viktorií Žižkov však z ní záhy udělalo prohru mistrovskou.

Co vám tehdy zamotalo hlavu?
„Titul jsme měli na lopatě už tři kola před koncem, ale pořád ne a ne ho potvrdit. Tlak se samozřejmě stupňoval a my jsme ho nevstřebali. A to byli na hřišti hráči jako Štajner, Koloušek, Holeňák. Jenže najednou to bylo tak, že když jste měl běžet doprava, běžel jste doleva a naopak.“

Čím to? Popište to laikovi.
„Člověk se z řečí o titulu neumí vymanit. Můžete si tisíckrát říkat, že se nic neděje, ale ať se hnete, kam se hnete, tak to pořád slyšíte nebo o tom čtete. Tomu se nedá vyhnout. I když jdete koupit rohlíky. No a v těchhle podmínkách se není opravdu jednoduché koncentrovat na zápas. Natož na ten poslední, po kterém už není šance na reparát.“



Lze nad tím vyzrát?
„Lze, sám jsem se o tom následně přesvědčil v Ružomberku. Ale jen tím, že to člověk na vlastní kůži prožije. To jsou prostě zkušenosti. Je to stejné jako s tréninkem. Když pravidelně trénujete, vydržíte víc běhat. A když tohle prožijete, jste pak odolnější.“

Jiný recept na to neexistuje?
„Nečíst noviny, nekoukat na televizi, to sedí. Ale paradoxně to může i přitížit. Sice nepřemýšlíte o tom, co o posledním kole píší v novinách, ale o to víc dumáte nad tím, co nemáte dělat, aby to dobře dopadlo. A je to možná ještě horší. Prostě si to musíte prožít. Tahle zkušenost byla pro nás k nezaplacení. Ale vždycky dodávám: Zaplaťpánbů, že to byla pozitivní zkušenost. Kdybychom se poučili, ale titul bychom nezískali, bylo by to horší.“

Kucka s Pamičem slaví gól • Jaroslav Legner (Sport)

Sledovali jste tehdy vývoj utkání na Strahově, kde jste potřebovali, aby domácí Slavia porazila Viktorii Žižkov?
„Ano a bylo to jedním slovem strašidelné. Tam se právě ukázalo, jak jsme se neuměli koncentrovat na vlastní zápas.“

Jak se to vybarvilo?
„Hodně z nás koukalo na střídačku. Jestli tam někdo pošle zprávu o tom, jak si vede Viktorka se Slavií. Koukali jsme všude možně okolo a nesoustředili se na to, jak uspět v Ďolíčku. I mně šrotovalo v hlavě, jak oni můžou hrát a co když to nedopadne. Přitom mně v ní mělo šrotovat, jak dám gól, jak přihraju a podobně. Jenže většina z nás to měla v hlavě obráceně. A to byl problém. Naštěstí jsme za něj nezaplatili ztrátou titulu. Samozřejmě jsme si už tam mezi sebou říkali, jací jsme blbci, že jsme to sami nezvládli.“



Zvládne to teď Sparta? I ona ví, že sice musí vyhrát, ale pro případ, že by se jí to nepovedlo, má v záloze pojistky v podobě příznivých výsledků z utkání Ostravy v Příbrami a Jablonce s Budějovicemi.
„Tohle si pustit do hlavy je právě to největší nebezpečí. Je to myšlenka, která vás odvede od vlastního zápasu. Všechno musí být nasměrované k tomu: Já jdu vyhrát, nic jiného mě nezajímá. Jak to předvedla v neděli Chelsea.“

O Spartě se ale říká, že se umí koncentrovat na klíčové zápasy a že už teď titul nepustí. Souhlasíte?
„Nemyslím si, že už by to měla jasné. Hodnotím to podle sebe. Za prvé: Teplice určitě nebudou chtít na Spartě prohrát. Za druhé: v tuhle chvíli je na tom velice dobře Jablonec. Má aktuálně ze všech tří adeptů na titul nejlepší formu a není pod tlakem. Může, ale nemusí. Řekl bych, že pro Spartu je teď větší hrozba právě Jablonec než Baník.“

Ale opět opakuji: o sparťanech se traduje, že jsou psychicky z ligy nejodolnější. Je to mýtus?
„Nejodolnější Sparta už je trošku pryč. Na Letné mají zkušené hráče v Řepkovi, v Brabcovi nebo v Sionkovi, ale na druhou stranu tam mají i hodně mladých kluků, kteří tenhle tlak zažívají poprvé. Takže sparťané to nebudou mít jednoduché. Momentálně mi z toho vychází nejlíp Jablonec. Na krásně se tedy může stát, že Sparta udělá remízu, Baník to zvojtí a bude se smát Jablonec.“