Po titulu doslova prahnul. Také proto, že o ten v roce 2004 kapitán Baníku Martin Lukeš přišel, neboť zrovna oblékal dres Slavie. Táhl své spoluhráče k vysněnému vrcholu, ale nakonec to Ostravané nezvládli. Po remíze 1:1 v Příbrami skončili až třetí.
Zklamání z něj úplně čišelo. A ač to naprosto nemívá ve zvyku, po sobotní remíze v Příbrami, po níž Baník klesl až na bronzovou pozici, se ostravský záložník Martin Lukeš přimotal do strkanice s protihráčem Michalem Klesou.
Nakonec to sice v boji o titul nehrálo roli, nicméně proč se vám nepodařilo zápas v Příbrami vyhrát?
„Musím v první řadě vyzdvihnout protivníka. Stála proti nám výborně bránící Příbram. Dobře organizovaná. Patří určitě výš, než kde se v tabulce nachází. My jsme zaspali při gólu a pak už se nám hrálo špatně.“
I proto, že jste tušili, že šance na titul jsou zase o něco menší? Srazil vás inkasovaný gól psychicky?
„To zase ne. Když jsme ten gól dostali, říkal jsem si: No tak co, dobře, tak to budeme obracet. Když se to povede, dostaneme se do ještě většího laufu, protože tak to většinou bývá.“
Jenže se vám podařilo jen vyrovnat a navíc Sparta svůj zápas s Teplicemi zvládla. To jste ale museli čekat a být smíření s tím, že skončíte druzí nebo třetí. Jste přesto hodně zklamán, že titul nakonec nemáte?
„Pro mě je to obrovské zklamání. Největší asi, které jsem zažil. Před dvěma lety jsme uhráli Pohár UEFA posledním zápasem sezony doma s Bohemkou. Tehdy to byl úspěch. Teď se nám vlastně podařilo totéž, ale znamená to zklamání. Přitom kdyby nám to někdo řekl na začátku sezony, nevěřili bychom tomu. Že budeme hrát až do konce o titul, to by nás ani nenapadlo. Teď jsme ho mohli získat a nepovedlo se nám to.“
Hráli jste o titul, Příbram jen o čest. Přitom to z nasazení obou týmů nebylo na hřišti znát. Nebyl vidět rozdíl, a pokud ano, spíš ve prospěch domácích. Jak to?
„Možná to tak bylo. Bůhví za koho hráli. My jsme bojovali, ale oni měli výhodu v tom, že mohli hrát uvolněněji, to se vždycky hraje lépe.“
Za koho myslíte, že Příbram hrála?
„To berte jako nadsázku.“
Zápas byl přerušen kvůli nepokojům v sektoru ostravských fans. Vy jste šel dokonce s mikrofonem v ruce fanoušky uklidnit. Poslal vás tam rozhodčí?
„Ne, s rozhodčím jsem moc nechtěl komunikovat. Mluvil jsem s delegátem, ten mi říkal, jestli bych je nešel uklidnit. Tak jsem to šel zkusit.“
Jak na vás zapůsobilo to, co se v hledišti dělo?
„Mně dost vadily ty rány z dělbuchů. Nevím, co to bylo, ale blbě se tam pak dýchalo. Já nevím, kdo to házel, jestli policajti, nebo někdo jiný... K tomu řádění, já nevím... Tak co, máme hrát před prázdným hledištěm? To přece nebude mít smysl. Pokud trhají sedačky a způsobí hmotnou škodu, ta se uhradí. Pokud někoho napadají, pak je to problém. Za tím samozřejmě nestojím. Ale nemá smysl hrát bez diváků fotbal. Oni tak prostě žijou, fanoušci mají svůj svět. A pokud nenapadají jiné lidi, hmotné škody se zaplatí. K fotbalu to patří. Kdo chce hrát před prázdnými stadiony?“
Dokážete říct, kde jste nakonec boj o titul ztratili?
„To je těžké. Asi tím závěrem v zápase s Boleslaví. Ale kdybych tak přemýšlel, kde jsme měli získat víc bodů, určitě by mě napadly Budějovice, se kterými jsme doma prohráli. Aspoň bod, kdybychom s nimi získali, už by to bylo jiné. Jenomže stejně tak si pak zase řeknu, že jsme klidně mohli prohrát v Liberci. To je prostě sport.“
