Prý umím oživovat mrtvoly, tvrdí Nádvorník

Nakonec si jeho služby po nekonečných jednáních zajistila Příbram, jež se namočila do boje o záchranu. Někdejší reprezentant v sálové kopané se však nové výzvy nebojí. „Bohemka, Ústí, Budějovice ani Brno nemají momentálně lepší tým než Příbram,“ tvrdí.

Kdy vás příbramský boss Jaroslav Starka prvně oslovil?
„S panem Starkou jsem se seznámil na zápase Příbrami v Plzni, po kterém byl odvolán Martin Hřídel. Ale to byla jen shoda okolností, jel jsem sledovat Plzeň jako našeho dalšího soupeře v poháru. Když jsem se pak vracel do Prahy, pan Starka mi volal dvakrát do auta, že by se se mnou rád sešel.“

Čím jste ho zaujal?
„Říkal mi, že ve Vlašimi mám vzhledem k podmínkám fantastické výsledky, že hrajeme pěkný fotbal a že umím oživovat mrtvoly.“

Prosím?
„Tím v žertu myslel, že umím pracovat s hráči, které už jinde odepsali. A ve Vlašimi se pak dostali znovu do bývalé formy. Třeba Droppa k nám v létě přišel ze sparťanského béčka a vypadalo to, že si ho nenecháme. Ale projevil obrovské srdce, neuvěřitelně se zvedl a po šesti kolech ho chtělo koupit do ligy Brno.“

Jednání o vašem uvolnění z Vlašimi se táhla celý minulý týden. Proč?
„Problém byl v tom, že pan doktor Jiruš, majitel Vlašimi, byl až do středy v Norsku. A když se vrátil, s mým odchodem do Příbrami nesouhlasil. Nechtěl o něm vůbec slyšet. Proto se to táhlo až do soboty, kdy se konečně s panem Starkou dohodli. Ale pod podmínkou, že Vlašim ještě povedu v poháru proti Plzni a ve druhé lize proti Dukle Praha. Pan Starka řekl, že na mě ten týden počká.“

To svědčí o tom, že má o vás skutečný zájem.
„Určitě mě to překvapilo. Spousta lidí mě varovala, že pokud mě Vlašim okamžitě neuvolní, sáhne pan Starka po jiném trenérovi.“

Vlašim hraje velmi pohledný fotbal. Jak to děláte?
„Hráči pochopili moji filozofii, je to především o tvrdé práci, o drilu, kterému se musejí podřídit. Trénujeme opravdu hodně, což potvrzují kluci, kteří k nám přicházejí z jiných mančaftů. Měli jsme třeba na testech dva kluky z Vítkovic, které spadly do třetí ligy. Ale ti raději odjeli po týdnu domů s tím, že trénujeme až moc.“

Jaká je tedy vaše filozofie?
„Mám zásadu klidně tři góly dostat, ale čtyři dát. Nutím své hráče, aby se tlačili dopředu ve velkém počtu, což je samozřejmě náročné na kondici. Ale v minulé sezoně i letos patříme k nejlépe střílejícím týmům druhé ligy. Z Vlašimi už odešlo osm hráčů do první ligy a kromě jednoho všichni stabilně hrají. To je neuvěřitelná vizitka, takovou nemá žádný mančaft ve druhé lize.“

Ano, české kluby se většinou zaměřují na nezáživnou obrannou hru a čekání na chybu soupeře.
„Ve Vlašimi jsem skládal nový mančaft každého půl roku a vždy jsem hráli podle kolegů trenérů a diváků dobrý fotbal. Říkali nám to i rozhodčí, že fotbal, který se hraje u nás, jinde nevidí. Když budou všichni hráči stát na vápně, jen bránit a bude to bez šancí, lidi na to chodit nebudou. Já jsem prostě pro to, aby byl vzruch před oběma bránami.“

Konkrétně je to vidět na příkladu útočníka Vladimíra Bálka, který loni na podzim nastřílel za Vlašim 14 gólů a pak za celý rok v Bohemians 1905 jen tři...
...a teď je zpátky ve Vlašimi a ve dvou zápasech dal dva góly. (směje se) Vláďa Bálek je typ fotbalisty, který nebude v poli předvádět žádnou atraktivní hru a kolikrát se stane, že na něj diváci zapískají. Je to hráč do vápna, který potřebuje, aby ho mančaft udělal, aby dostával centry zprava zleva. V Bohemce měl jednu šanci za zápas, ale ve Vlašimi je to o něčem jiném, tady má aspoň tři. Pak se ty góly střílejí líp.“

Jelikož sestavujete nový tým každého půl roku, máte asi dobrý nos na hráče.
„Mám představu, jak by na každém postě měl ideální hráč vypadat, určitě jsme nereagovali na nahodilé tipy. Drtivá většina nových hráčů se u nás vždy prosadila. Ale ve Vlašimi je to specifické tím, že máme jeden ze tří nejnižších rozpočtů ve druhé lize a hodně hráčů chodí do práce. Takže spoustu posil, co jsem si vybral, mi nikdo nepořídil, protože přišel Třinec, přišla Karviná, a byly schopní nabídnout dvakrát lepší podmínky než my. Máme svůj strop, kolikrát nejsme ani schopni převzít hráčské smlouvy, natož licitovat o odstupném.“

Ústí v minulé sezoně hrálo o postup do ligy s průměrnou mzdou na hráče 20 tisíc korun. Za kolik se hraje ve Vlašimi?
„U nás nemáme dvacet tisíc ani v průměru, víc než tuto částku bere jen asi pět kluků. Jsme jediný mančaft ve druhé lize, který trénuje až po práci v pět hodin odpoledne.“

To je doopravdy nutné?
„Ano, šest hráčů normálně dělá. Ondra Průcha je policajt, Vebr pracuje v Graffinu, Jirka Veselý je učitel... A k tomu máme pět vysokoškoláků.“

Chce Graffin Vlašim postoupit do ligy?
„Chceme druhou ligu vyhrát. Co by bylo potom, toť otázka. Náš stadion nesplňuje parametry, jeho přestavba by stála spoustu peněz. Nejbližší vhodné hřiště je v Praze, což je daleko. Není to jako Ústí, které to má do Teplic deset kilometrů. Je to problém...“

Trenérská židle je v Příbrami pořádně horká a značně vratká. Nebude to pro vás velká změna proti Vlašimi, kde jste si vybudoval vynikající pozici?
„Liga je momentálně obrovsky vyrovnaná, o sestup hraje osm mančaftů. Z toho důvodu vidím v Příbrami velkou šanci ligu zachránit. Kontaktovalo mě z ligy víc mančaftů, ale Příbram má z nich jednoznačně nejperspektivnější kádr. Je tam Pleško, kterému je třiatřicet, pak devětadvacetiletý Huňa a celý zbytek je ve věku od devatenácti do pětadvaceti let. Pokud budou ti hráči dobře trénovat, mají vrchol ještě před sebou. Musejí jít nahoru.“

Kolik dalších nabídek jste z první ligy dostal?
„Po Příbrami ještě dvě. U jednoho mančaftu se čekalo, jak nyní o víkendu dopadne. Dopadlo to pro jeho trenéra dobře – vyhrál. A ten druhý klub také chtěl, abych počkal do reprezentační pauzy. Příbram byla nejkonkrétnější, měla největší chuť mě angažovat a prokazovala nejsilnější tah na bránu. Jasně jsem cítil, že o mě stojí a o jiném jménu neuvažují.“