Kotal poprvé narazí na GSM Sparty: Byl jsem lepší než Jarda Hřebík
ROZHOVOR | HRADEC - SPARTA ONLINE 20:15 | Bude to poprvé, co se tihle dva kamarádi postaví proti sobě. GSM Sparty Jaroslav Hřebík a trenér Hradce Václav Kotal se znají ještě ze studentských let, jejich kariéry se několikrát protnuly, když byli v rolích sportovního ředitele a trenéra nebo kouče a asistenta. Nikdy nestáli na opačných stranách - až dodnes...
Uznává, že jako trenér to Jaroslav Hřebík dotáhl dál. Pokud ale dojde ke srovnání hráčské kariéry, je Václav Kotal nekompromisní. „Jako hráč jsem byl lepší. Když se podíváte na statistiku, je to jasné. To hovoří za vše,“ tvrdí nynější kouč Hradce Králové.
Říká se, že každý zápas se Spartou je zvláštní. Je tenhle pro vás ještě zvláštnější, protože budete poprvé v životě hrát proti svému kamarádovi Jaroslavu Hřebíkovi?
(usmívá se) „Samozřejmě, z tohohle pohledu je to pikantní. Máte pravdu, že proti sobě stojíme poprvé. Ale pořád to beru tak, že hrajeme proti týmu, ne proti Hřebíkovi. Sparta vyhrála všech devět zápasů venku, její první ztráta na hřišti soupeře by pro nás byla obrovským úspěchem.“
Je pro vás snazší připravit se na Spartu, když Jaroslava Hřebíka tak dobře znáte?
„Tak to nestojí. Jarda je ve Spartě něco přes měsíc, a když se podíváte na její sestavu, kromě Holka a Keriče v prvním kole hrála stejná sestava jako na podzim. Aby tam prosadil svoje nové věci, to je dlouhodobý proces. A měl málo času na to, aby se tam už teď projevovala jeho práce.“
Jste spolu často v kontaktu. Mluvili jste spolu i před zápasem, nebo v takových chvílích kamarádské vazby odbouráváte?
„Naposledy jsem byl na Letné, když hráli s Banskou Bystricí. Pak jsem se koncentroval na zápas s Libercem, teď na Spartu. Nějaké hecování, to ne. Manželka mluvila s Danou Hřebíkovou, volají si často. Jestli Jarda přijede do Hradce dřív, určitě se uvidíme, pozdravíme. Na mou koncentraci na zápas to ale nemá vliv.“
Odkdy jste vlastně takoví kamarádi?
„Studovali jsme spolu v sedmdesátých letech strojařinu, hráli jsme spolu za národní tým akademiků, vysokoškolskou ligu... Kamarádi jsme celou dobu.“
Tvrdíte, že jste byl lepší fotbalista a on je lepší trenér. V čem jste byl lepší?
„Když se podíváte na statistiku, je to jasné. To hovoří za vše. (směje se) On byl vyloženě útočník, já jsem mohl hrát na všech postech - obránce, záložníka, útočníka... Určitě jsem byl univerzálnější, i když musím přiznat, že pomalejší.“
Chtěl byste ho trénovat?
„Jeho určitě. Byl to rychlostní typ útočníka, který když měl otevřená vrátka na pravém křídle, ani se nezranil, jak vyběhl ze hřiště... (usmívá se) Já mám rychlostní typy hráčů rád, mají větší předpoklady pro další růst.“
Jaroslav Hřebík říká, že mu v trénování pomáhá znalost deskriptivní geometrie. Máte díky společným studiím strojařiny stejnou zkušenost?
„To ano. Studovali jsme ji oba, myslím, že prostorová představivost je pro trenéra strašně důležitá. Předměty o prostoru jsou výhodou - vezměte si Karla Brücknera, to je taky strojař, projektant. Není to jediný předpoklad, ale pomůže to. Jarda je i perfekcionista, vyžaduje po hráčích, aby do puntíku plnili jeho úkoly.“
V roce 1997 jste ho vzal do Hradce Králové, kde jste byl sportovním ředitelem. Co vás k tomu kromě kamarádského vztahu vedlo?
„Celou dobu jsme spolu komunikovali, mně se líbilo, že byl progresivní. Zaváděl zónovou obranu a myslím, že v té době ji měl zvládnutou nejlíp. Byl to dobrý tah, odvedl v Hradci spoustu práce, na základě toho si ho vybrala Slavia.“
Poté jste mu několikrát dělal asistenta. Musel jste někdy krotit jeho temperamentní styl koučování? Vy oproti němu působíte na lavičce klidněji.
„Ne, jak znám Jardu, je to trochu cílené. To děláte, abyste sňal tlak z hráčů. Já v Hradci taky nechci, aby se hráči vyjadřovali k výkonům rozhodčího, chci, aby se koncentrovali jen na hru. Beru to na sebe. U Jardy to bylo ze stejného důvodu. A teď na lavičce ani není.“
Radil se s vámi Jaroslav Hřebík, jestli se má vrátit do Sparty? Když jste se tam naposledy setkali, nedopadlo to dobře.
„Tenkrát to pro mě byl šok, že tam šel. Vrátili jsme se z Dynama Moskva, Sparta byla v čele ligy s Frantou Strakou... Teď už to překvapení nebylo, ty informace se objevovaly nějakou dobu. Ale nekonzultoval to se mnou, rozhodnutí bylo čistě na něm. Musel si zvážit všechna rizika, tenkrát se to, co se dělo, podepsalo nejvíc na něm a jeho rodině. S fotbalem to nemělo nic společného.“
V zimě vás prý měl oslovit s nabídkou jít k němu do Sparty pracovat jako trenér. Je to pravda?
„Ne. K tomu se samozřejmě nechci vyjadřovat, protože tam trenéři jsou. Nedošlo k tomu.“
