Řepka? Sparta ho zajímala, jen když byl na hřišti, říká Hašek
ROZHOVOR | Tomáš Řepka vyjádřil nad jeho vyhazovem od A týmu Sparty zadostiučinění, nicméně Martin Hašek tvrdí, že mezi ním a bývalým spoluhráčem či svěřencem nebylo nic osobního. „Tomáš se jen urazil, když jsem veřejně oznámil, že už není jednička,“ míní dvaačtyřicetiletý trenér.
Po zápase s Českými Budějovicemi se nejen do vás ostře opřel Tomáš Řepka, když vyjádřil radost z toho, že jste byl odvolán. Překvapilo vás to?
„V podstatě nepřekvapilo. Každý člověk dělá, jak umí, a on jen ukázal to, jak umí.“
Naznačil, že mezi vámi bylo něco osobního. O co šlo?
„Mezi námi nebylo nic, takže si skutečně nedokážu představit, co tím myslel. Mezi námi byl jediný problém – že Tomáš Řepka ztratil pozici lídra týmu a prvního středního obránce. Tohle strategické rozhodnutí udělal GSM Chovanec a já jsem se s ním ztotožňoval. Nerozhodl jsem o tom, ale naprosto jsem s tím souhlasil, protože Tomáš Řepka měl poslední půlrok už velký výkonnostní sešup. Ale měl ještě na rok smlouvu, takže vzniklo rozhodnutí, že bude hrát, pokud si to zaslouží svými výkony. Takhle jsem to taky prezentoval na tiskové konferenci – a v podstatě od té doby měl Tomáš problémy s komunikací.“
„Nejdřív nekomunikoval vůbec, pak se mu to asi nějak rozleželo, takže komunikoval řekněme standardně. Ale mezi námi nedošlo k žádnému konfliktu, Tomáš se jen urazil, že jsem já veřejně odprezentoval, že už není jasná jednička a že si své místo bude muset vydobýt. On si své místo nakonec nějakým způsobem vydobyl, ale zase ho ztratil poté, co svou hrou zásadně negativně ovlivnil náš zápas ve Vasluji, kde jsme prohráli 0:2 a on se podílel na obou obdržených gólech. Tam tu pozici ztratil, přišel Jirka Jarošík a už ji neměl. Byla to čistě sportovní záležitost.“
Jak to Tomáš Řepka snášel?
„Měl opakované zdravotní problémy – svalové, nachlazení... V podstatě ani na žádný zápas nebyl připravený, přesto mu nikdo nedělal problémy. Snažil jsem se mu maximálně vyjít vstříc, protože ve Spartě něco dokázal a má určitý věk. Nechtěl jsem mu situaci, která pro něj byla složitá, jakkoli komplikovat. V zimě odešel a na tom rozhodnutí jsem neměl vůbec žádný podíl, to bylo rozhodnutí klubu, které se mnou nikdo nekonzultoval. A po půlroce, co jsem se s ním neviděl, jsem si v novinách přečetl, že jsme mezi sebou něco měli. Skutečně nemám tušení co.“
Byli jste spoluhráči ve Spartě i v národním týmu, ale on vás asi nikdy neměl příliš rád, že?
„Určitě je jasné, že jsme každý jiná krevní skupina, ale já jsem s ním měl vždy profesionální vztah – jako hráč i jako trenér. Respektoval jsem jeho sportovní dovednosti i pozici v týmu. Ale profesionální fotbal přece není o tom, kdo koho má rád.“
Když se vracel do Sparty z West Hamu United, přenechal jste mu jeho oblíbené číslo 2. Asi na to už zapomněl.
„Ježišmarjá, že jsem mu dal dvojku... Já jsem ji stejně ani nechtěl. Jemu na tom záleželo, mně naopak vůbec ne, proč bych nemohl vyjít druhému člověku vstříc. A že se takhle odvděčil... Prostě něco povídal na základě nějakých emocí. To člověk často říká něco, co by ani říkat neměl. Upřímně řečeno – mně je úplně jedno, co říkal.“
„Za jeho odstavením stála jeho výrazně klesající sportovní výkonnost. To rozhodnutí udělal generální sportovní manažer, který za to byl odpovědný. A bylo to konzultováno s trenéry, kteří to plně podpořili. Bylo to kolektivní rozhodnutí, za které nesl před veřejností odpovědnost pan Chovanec.“
A neumyl si nad tím pak Jozef Chovanec trochu ruce? Tomáš Řepka ze svého odchodu obvinil Jaroslava Hřebíka, byť se s ním v klubu vůbec nepotkal.
„Tomáš ztratil pozici a bylo jasné, že je úplný nesmysl, aby v klubu zůstával a trápil se. Navíc vznikla schizofrenie směrem k fanouškům, kteří přišli na zápas, a místo aby podporovali hráče na hřišti, vyvolávali Tomáše Řepku, svého kapitána. Ten přitom ani na ty zápasy nechodil a na stadionu nebyl. Fanoušci třeba udělali před zápasem s Duklou na jeho podporu pochod – a on přitom na tom utkání ani nebyl, aby přišel podpořit své spoluhráče. Tomáš byl kapitán jenom v momentě, když byl na hřišti. Když nebyl, Sparta už ho zase tolik nezajímala. Určitě to nebylo dobré ani pro něj ani pro klub, takže bylo logické, že mu Sparta vyšla vstříc a mohl přestoupit do jiného klubu, kde ještě může hrát fotbal. A rozhodně nemá smysl teď hledat, kdo za to může nebo nemůže. Co by Tomáš ve Spartě dělal? Vždyť by nehrál a jen by vytvářel negativní atmosféru svou přítomností.“
