Kdykoli španělský obránce José Antonio Romera nastoupil za Duklu Praha, vyhrála. Proti Teplicím (4:0) vyběhl na posledních 11 minut, kdy střídal Pázlera, nyní proti Hradci Králové se poprvé představil v základní sestavě. A byl to pro něj debut vítězný.
„Nezlobte se, muži, česky neumím,“ odmítal španělský obránce José Antonio Romera, zástupce země mistrů světa a Evropy, otázky v češtině. Nový jazyk se učí, poctivě, ale přiznává, že je moc těžký. „Ten rozdíl je obrovský,“ povzdechne si.
Jak se tedy s trenérem Kozlem dorozumíváte?
„Anglicky a probíhá to velice dobře. Trenér mi dokáže jednoduše vysvětlit, co si ode mě představuje, má koncepci dobře promyšlenou.“
A s hráči na hřišti? Tam na angličtinu asi čas není.
„Žádné potíže nejsou. Fotbal je přece srozumitelný všem na světě a já trošičku z češtiny už také pochytil. Tedy aspoň nějaké základní výrazy. Fotbalové. A to naprosto stačí, abychom si porozuměli a věděli, co máme udělat.“
Prozradíte které výrazy?
„Sam, sadá, poď nahoru, hraj, prihraj. Je to od španělštiny veliký rozdíl, ale postupně a pomaloučku se do toho dostávám. Jak už jsem říkal, v Dukle jsou zkušení a šikovní hráči, nevidím v komunikaci na hřišti vůbec žádný problém.“
Nejste prvním španělským hráčem v Gambrinus lize, přeskočil vás obránce Gil ve Spartě Praha, když nastoupil už v 1. kole právě proti Dukle. Není vám líto, že nedržíte tento rekord?
„Není. Je třeba mít respekt ke každé soutěži a já nebyl na začátku sezony ještě úplně připravený. Česká liga je těžká, hodně bojovná, je potřeba poctivě pracovat, aby ji cizinec, který zdejší fotbalovou mentalitu a zvyklosti nezná, zvládl. Tedy trénovat, trénovat, trénovat.“
Dukla čekala na výhru už pět kol. Jste šťastný, že se vám to podařilo a vy k tomu přispěl?
„Jsem nesmírně šťastný. Je to dobré, dobré, jsme moc spokojení, že jsme to dokázali. Přišla výhra, kterou jsme už moc potřebovali a máme tři body. Je to dobrý výsledek. Jsem proto spokojený s výsledkem i utkáním.“
V závěru jste střídal. Už jste nemohl, nebo přišly zdravotní potíže?
„Ne, zbývala už jen jedna minuta, tak to bylo i trochu taktiky. Kdyby bylo potřeba, tak bych na hřišti zůstal a zápas dohrál. I když tvrdých soubojů jsem svedl docela dost.“
Když jste se dostal do základní sestavy, předpokládám, že si ji udržíte.
„Je to můj cíl, ale je mi jasné, že to bude velice složité. Konkurence je docela široká. V minulých zápasech pravý obránce hrál velice dobře (Hašek), také je tu připraven další, který to místo umí (Božič). Ale přišel jsem do Dukly, abych hrál a to je můj cíl.“
Dukla s vámi v sestavě vyhrála oba zápasy. Nepřipadáte si jako její štěstíčko?
„Takto určitě ne. Vždycky vyhrává celé mužstvo.“
