Před rokem zjistili, že jsou ve Spartě nepotřební. Z dlouholetých opor a ikon se stali psanci. Obránce Tomáš Řepka zamířil do Českých Budějovic, brankář Jaromír Blažek posílil tehdy druholigovou Jihlavu. Zdánlivě dopadl hůř, dnes si blahořečí. „Děkuju pánubohu, že mi Budějky nevyšly,“ ulevil si v rozhovoru pro deník Sport před nedělním utkáním se Spartou.
Když vidí, jak na trávníku i mimo něj válčí jeho kamarád Tomáš Řepka, o to víc si váží jihlavské pohody. Podle Jaromíra Blažka se jihočeské angažmá bývalého parťáka ze sparťanské kabiny nezadržitelně chýlí ke konci. „Situace už je taková, že si ho nenechají,“ tuší v narážce na obráncův pětizápasový trest za vyloučení.
Z Budějovic měli v zimě nabídky oba dva. Klub nakonec sáhnul jen po stoperovi, na Blažka tak „zbyla“ Vysočina. Nakonec to ale byl pro něj majstrštyk.
S Jihlavou postoupil do první ligy a v neděli jej čeká prestižní duel se Spartou. Tedy s týmem, kde prožil největší část kariéry. "Těším se už nyní, ale to hlavní přijde už v zápase. A chtěl bych se dožít toho, abych si ještě mohl zachytat na Letné," připomíná jarní odvetu.
"Sparta je určitě kvalitnější mužstvo než Jihlava. Ale hrajeme doma, může se stát cokoliv. Jakýkoliv bodový zisk pro nás bude úspěchem. Pokud nevyhraje Sparta, bude to pro ní bolestivější ztráta než pro nás," přemítá o šancích v nedělním mači.
Blažek už v létě totiž při debatách s Řepkou pochopil, že jih Čech pro řízného stopera není ráj na zemi. „Tomáš nebyl z toho, jak to tam vypadá, úplně nadšený,“ vzpomíná. „Oproti němu jsem dopadl super,“ dodává.
Blažek má tušení, že by to měl v „Budějkách“ také těžké. „Není to tam ideální, asi by to nebyl dobrý krok,“ usuzuje s odstupem času. O Řepkově konci v klubu nemá pochybnosti a je zvědavý, co s ním bude dál.
„U něj je to hlavně o tom, jak se bude cítit po psychické stránce a zda o něj bude zájem jinde,“ říká. Pokud budou Řepkovi okolnosti přát, podle devětatřicetiletého gólmana určitě kariéru v zimě neukončí. „Bude chtít hrát dál,“ soudí.
Aktuální strasti kumpánovi rozhodně nezávidí. Ani fotbalové, natož životní. Propírané soukromí v bulváru, to je to poslední, po čem Blažek touží. „Jeho život bych žít nechtěl a dělám to tak, abych ho nežil,“ tvrdí.
„Bulváru se vyhýbám, a když na něj někde narazím, prohlížím si obrázky. Já znám Tomáše a Vlaďku trošku jinak,“ uzavírá třaskavé téma. „Nevím, jak to zvládá, ale po tom všem, co už absolvoval, to může házet za hlavu,“ míní.
