Čím větší talent, tím menší vůle jej rozvíjet. S touhle nepřímou úměrou se Jaroslav Hřebík pere u nadaných hráčů celou kariéru. „Ale má to smysl, a proto mě to baví,“ říká sportovní ředitel pražské Sparty.
Jako trenér je podepsaný pod zatím posledním úspěchem českého mládežnického fotbalu. Loni přivedl reprezentační devatenáctku ke stříbru na mistrovství Evropy.
Šlo vesměs o hráče výjimečného ročníku 1992, kteří už věkově do aktuální ankety deníku Sport TOP 50 nejlepších tuzemských teenagerů nespadají.
„Ale talenti se rodí přibližně stejně pořád,“ tvrdí Jaroslav Hřebík. Navíc uznává, že ho stále nepřestalo bavit tyto výjimečné hráče přesvědčovat o své pravdě.
Naposledy mu dal za pravdu útočník Václav Kadlec. "Venca mi nedávno řekl: Trenére, měl jste pravdu. Když víc bráním, mám lepší prostor pro útočení a lépe se mi potom útočí," tlumočil Hřebík jeho slova, která ho velmi potěšila.
"Samozřejmě, že mi udělal radost. Pochopil, že to není jen o obraně, ale že mu to pomůže i při útočení. Když nebude Venca bránit, bude statičtější, většinou zády k bráně při zisku míče...Takže přesvědšovat hráče stojí za to, baví mě to," tvrdí Hřebík s úsměvem.
