ROZHOVOR | Kdo jiný než kapitán červenobílých Karol Kisel mohl dát gól a poslat tým k prvnímu vítězství. Ve 27. minutě trefil přesně Nitrianského centr a derby Dukla–Slavia mělo po dlouhé době střelce.
Uvědomil jste si, že jste jediným střelcem v derby s Duklou po jejím návratu do první ligy?
(zasmání) „V podstatě ano, protože všechny předchozí čtyři vzájemné duely skončily bez branek. Jsem tedy rád, že konečně padl dneska gól. A hlavně jsem věřil, že bude vítězný.“
Skóroval jste ve třetím zápase za sebou. Hodláte být opět nejlepší střelec Slavie?
„Je to i pro mě překvapení. Jak často říkám, pro mě je každý gól navíc. Ale hlavně jsem rád, že nekonečně byl vítězný. Protože v Liberci, kde jsem tomu po předvedené hře v první půli věřil, to nevyšlo. A pak to mrzelo.“
Mohl jste přidat možná i další. Máme potvrzeno, že penalta na vás byla…
(úškleb) „Šel jsem do míče a zasáhl ho. A k tomu ještě žlutá, takhle jsem dopadl. Ale to nemá cenu komentovat, v televizi to viděli lépe. Samozřejmě bych byl rád za penaltu, protože bych ji šel kopat já.“
Vydržel jste až do konce. Neubývaly vám už síly?
„Kromě prvního střetnutí s Baníkem jsem vydržel pokaždé. Bylo to důležité, abych tam byl a řídil kluky. Nechtěl jsem jít proto dolů. Síly ubývaly všem, ale cítil jsem, že tým potřebuje, abych zůstal na hřišti. V naší situaci to bylo hodně důležité vítězství. Odvedli jsme bojovný a taktický výkon, byly tam konečně důraz, co v předchozích zápasech chybělo. Musím všechny kluky pochválit. Nálada byla bojovná, proběhly nějaké pohovory. Všechny výtky padly na úrodnou půdu a přetavili jsme je ve vítězství.“