Věřil, že by se jeho tým mohl odrazit ode dna, jenže po sobotní remíze 0:0 v osmifinále Poháru České pošty na půdě druholigového Varnsdorfu se to zase nepodařilo. Kouč Slavie Miroslav Koubek narovinu přiznává, že „sešívaní“ hrají o záchranu a varuje: „Bez posil to nepůjde, to už vím jistě.“
Za tři zápasy pod vedením Miroslava Koubka vstřelila Slavia jediný gól. A na mizerné bilanci se nic nezměnilo ani ve Varnsdorfu. Nemusíte mít trenérskou licenci, abyste pochopili, kde Slavii nejvíce tlačí bota. „Musíme sehnat někoho do ofenzivy,“ přiznává kouč.
Není to ironie, když máte na soupisce bývalého reprezentanta Martina Fenina, který ani nehraje?
„Takhle to je, no. Teď přišel s tím, že má nějaký zdravotní problém, ale spíš ho vidím na stránkách Blesku. Ty jeho fotografie a eskapády… To nám teď moc nepomáhá.“
Dostane u vás ještě šanci?
„Já mu pořád říkám, že mu chci pomoct, komunikujeme spolu, ale na to musí být vždy dvě strany. Martin odpracoval, co měl, akorát si teď něco udělal s kyčlí. Posílali jsme ho na farmu do Admiry, ale aby mohl být on tím, kdo to teď ve Slavii zlomí, v takovém rozpoložení prostě není.“
Spolu s vámi přišel i Mario Lička a Fernando Neves. Obměna musí být tedy ještě razantnější?
„Aby se vyměnila půlka mužstva a dělaly se nějaké veletoče, to nikdy nefunguje. Ale určitě musíme sehnat do ofenzivy hráče, kteří zvednou naši dynamiku směrem dopředu.“
Jenže přestupní období skončilo. Tak co s tím?
„Musíme uzdravit hráče, kteří nám mají co dát. Zranění jsou Mičola, Petrák, Kisel je vykartovaný, to jsou všechno klíčoví hráči. Na šarlatány a kouzelníky já nevěřím. Kluci si to teď musí vyžrat. Výkon ve Varnsdorfu nebyl optimální, na druhou stranu bych z toho nedělal velké závěry.“
Ale sám jste asi čekal, že se právě proti druholigovému soupeři můžete zvednout, ne?
„Musíme si vážit každého dílčího kroku. Slavia dostávala nátěry, 0:7, pak 0:4, teď se to aspoň zastavilo. Cením si, že jsme ve Varnsdorfu aspoň uhráli nulu. Chceme hru v ofenzivě zkvalitnit, pracujeme na tom dnes a denně, jenže pak přijdeme na hřiště a kluci se bojí hrát.“
Leží už na nich psychická deka?
„Ano, určitě. Čekalo se, že se v poháru odrazí, tak se báli, aby zase nezklamali. Ve své podstatě si toho výsledku musím i vážit. Pořád jsme ve hře. A Slavia není v takovém rozpoložení, aby sem přijela a soupeře zválcovala. Takhle na tom nejsme. Hra mohla být lepší, bylo to křečovité a domácí nám dali co proto, na druhou stranu výsledek nám dává naději na postup.“
Vaši hráči opakují, že jednou to zlomí, ale není to čekání už moc dlouhé?
„Připadá mi, že jsme spadli do takové studny, a vydrápat se z ní zpět nahoru není nikdy jednoduché. A to si teď nevytvářím žádné alibi. Vidím, jak jsou hráči neklidní, jak jsou vystresovaní. My si s tím ale musíme poradit, jiná cesta totiž není. Musíme, protože je to Slavia. Ale bez posílení to nepůjde.“
Nečekal jste, když jste do Slavie přicházel, že to bude o něco lepší?
„Vůbec ne. Výkony Slavie jsem viděl. Taky je fakt, že nám spousta hráčů schází. Ten stav není komfortní. A přiznávám, že sestava ve Varnsdorfu byla také trochu účelná, abychom uhráli dobrý výsledek do odvety. Účel světil prostředky. Jen mě na můj vkus zklamala koncovka.“
Naneštěstí vás v dalším utkání čeká Plzeň. To také není dobrá zpráva, ne?
„Říkal jsem, že nás čeká smrtící koktejl. To, že se nám teď za sebou seřadily zápasy se špičkou, to je prostě fakt, se kterým se musíme vyrovnat. Když pominu možný bodový zisk, musíme v Plzni vytěžit i to poznání, jak dál. Protože pak přijdou zápasy, ve kterých se bude lámat chleba.“
Neděsí vás předposlední místo?
„Hráčům jsem jasně řekl, že hrajeme o záchranu. Nemá cenu si nic zakrývat. Říká se, že na záchranu stačí 30 bodů, to znamená v průměru bod na kolo. A my máme po deseti kolech sedm bodů, takže jsme pod ponorem. Hrajeme o záchranu, to je realita. Ale zase nepanikaříme.“