ROZHOVOR | Po pátečním vítězství nad Bohemians 1905 (1:0) se mu ulevilo, ale zároveň krotí nadšení. Záložník Karol Kisel tvrdí, že i současné postavení Slavie je ostuda, a přiznává, že může ovlivnit i jeho rozhodnutí, jestli v zimě ukončí kariéru. „Uvidíme, k čemu dospěju,“ krčí rameny.
Kvůli nemoci, se kterou v týdnu bojoval, zůstal jen na lavičce, experiment se sestavou Slavie, kterou kouč Miroslav Koubek otočil naruby, si ale Karol Kisel pochvaluje. „V deseti kolech jsme uhráli jen sedm bodů. Nebylo se čeho bát. Každá změna mohla jen pomoct,“ říká Kisel.
Trenér poslal do obrany útočníka, na hrot zase postavil záložníka. Je to řešení na krizi?
„Proč ne? Jsme rychlejší směrem dopředu a tohle je jedna z cest. Nefungovalo to, tak není divu, že jsme přistoupili ke změnám. Rozhodně to pomohlo, ze dvou zápasů máme čtyři body. Záměr byl, abychom hráli trochu rychleji, teď by to chtělo ještě trochu víc kvality.“
Byla to hlavní změna, která Slavii pomohla?
„Spíš pomohlo všechno tak nějak celkově. Po té hektické době, co tady byla, jsem rád, že to jde dobrou cestou. A k tomu jsme právě potřebovali tři body proti Bohemce, abychom to potvrdili.“
Půjde ale Slavii posunout dál i v tomhle složení týmu?
„Ano, i v tomhle. Ale vidíme, že nějací hráči by se nám ještě hodili. Ale i v tomhle složení máme na víc. I proti Bohemce jsme to mohli předvést. Je docela pozdě mít první domácí výhru až teď, ale my se nutně potřebovali posunout v tabulce a to se povedlo. Teď už to na žádné velké akce není.“
Posune tohle vítězství Slavii dál?
„Tohle musí Slavii uklidnit. I přestože nám všichni říkali, že jsme se zlepšili, měli jsme po třech zápasech od změny trenéra jen jeden bod. Kdybychom teď nebodovali, ležela by nás dál psychická deka a krize by se prohlubovala. Doufám, že nám to pomůže. Ale na žádné slavení to stejně není.“
Proč? Jste už po tom všem raději skeptik?
„Ale to ne. Nemám prostě důvod, proč jásat. Máme jedenáct bodů. A to je pořád málo. Musíme dál pracovat a vyhrávat doma ještě přesvědčivěji. Slavia se musí posunout někam úplně jinam, tohle nemůže stačit. Současné postavení je stále ostudné.“
Minimálně do neděle jste utekli ze sestupových příček. Věříte, že je to už natrvalo?
„Jasně, věřím. Ale moc jsem to neřešil. Jestli jsme patnáctí, nebo dvanáctí, to je stejně jedno. Všechno je to pro mě neúspěch. Nešel jsem do Slavie, abych hrál na takových místech. Spadli jsme na dno a teď se můžeme jen zvedat. Někdy se líp buduje, když jste na dně.“
Opravdu to může ovlivnit i vaše rozhodování, jestli budete pokračovat i na jaře?
„Samozřejmě.“
A jakým směrem?
„To uvidím. Teď řeším to, jak mít co nejvíc bodů. Protože každé vítězství je pro nás důležité. Až pak si sednu, vyhodnotím to a rozhodnu se. Uvidíme, k čemu dospěju, teď na to není čas.“
Ale vypadá to, že už jste rozhodnutý.
„Ano, momentálně jsem. Ale říkat jak nebudu.“