Vrba se fanoušků bál, pak ho dojali. Horviho pozvu na Andorru, smál se
Zbývá poslední zápas. Už jen jednou si stoupne Pavel Vrba na plzeňskou střídačku, aby tým řídil v zápase Ligy mistrů proti CSKA Moskva. Oficiální rozlučka proběhla už po nedělním ligovém utkání s Příbramí (2:0). Šlo o hodně emotivní loučení. Diváci dlouho tleskali a mnohým se v očích leskly slzy. „Nejsem z kamene, určitě mě to dojalo,“ přiznal po utkání budoucí trenér českého národního týmu.
Plzeň přejela Příbram 2:0, ligový podzim zakončí na druhém místě s pětibodovou ztrátou na vedoucí Spartu. „V minulých ročnících nám tolik bodů stačilo na první místo. Věřím, že na jaře Plzeň bude stahovat náskok Sparty a bude to vyrovnané až do konce,“ krátce zhodnotil Vrba ligový podzim.
Úspěšný trenér ale u ligového finiše už nebude. Odchází k národnímu týmu a po více jak pěti letech západní Čechy opouští. Vedení klubu, hráči i fanoušci Vrbovi připravili mimořádnou rozlučku, kterou zorganizovali v utkání s Příbramí, předposledním duelem podzimu (10. prosince Plzeň ještě čeká Liga mistrů proti CSKA Moskva).
Měl jste po zápase, kdy vám celý stadion děkoval vestoje, slzy v očích?
„Nejsem kámen, určitě mě to dojalo. Začátek i závěr, v těchto fázích jsem tolik nemyslel na fotbal. Jsem rád, že se přišlo se mnou rozloučit přes 9,5 tisíce diváků.“
Co se za více jak pět let, co jste tým trénoval, v Plzni změnilo?
„Úplně všechno. Kvalita kádru, postavení Plzně ve fotbale, stadion, který postavilo město, ten dnes vypadá úplně jinak, než když jsem přicházel. Klub se stabilizoval, patří k těm, co jsou ekonomicky zdravé. Jsem rád, že jsem byl součástí toho všeho, co se nám tady podařilo.“
Co byste řekl svému nástupci?
„Nechci radit tomu, co po mě přijde. Přeji mu, ať je úspěšný, daří se mu jako mně a prožívá tady takové krásné období. Zažil jsem tady pět mimořádných let, začínali jsme od nuly a dostali se tam, kam asi nikdo nečekal.“
Výzva pro chlapy
Co vám běželo hlavou na konci utkání, kdy se hráči seřadili před kotlem a tleskali vám?
„Je to velice příjemné. Nevěděl jsem, jak se fanoušci zachovají. Někteří lidé můj krok odsuzovali, jsem rád, že to dopadlo takhle a fanoušci dneska tleskali. Věřím, že když sem přijedeme s národním mužstvem, budou povzbuzovat stejně. Budu se sem rád vracet a hrát tady s reprezentací důležitá utkání.“
Neměl jste obavy z toho, jak se fanoušci zachovají?
„Měl jsem určitě obavy, ale nakonec to dopadlo tak, jak jsem si přál. V klidu, dobré atmosféře. Neustále slyším, že někteří jsou zklamaní, to chápu a nemám s tím problém. Na druhou stranu chci vyzkoušet něco jiného, pro mě osobně je to výzva, kterou my chlapi ve fotbale máme. Chceme se pustit do něčeho nového a dokazovat si některé věci. Opravdu dlouho jsem přemýšlel, jestli k reprezentaci jít. Cítím se v Plzni skvěle, když to přeženu, jsem tu jako doma. Věřím, že tady strávím ještě spoustu času.“
Jak budete vzpomínat na Pavla Horvátha?
„Je to výjimečný hráč, bohužel limitovaný věkem. Některé zápasy zvládá velice dobře, některé jsou u něj složitější. Každopádně je to klíčový hráč, co Plzeň táhnul. Dostal ode mě nejvíc pokut, ale určitě jsem hrozně rád, že jsem ho potkal a poznal výjimečného hráče. Přeju mu, aby byl výjimečný ještě dlouho.“
Splníte mu přání a povoláte ho do národního týmu, aby si připsal dvacátý start v reprezentaci?
„Říkal jsem Pavlovi, že pokud budeme hrát přípravu s Andorrou v Plzni, určitě ho pozvu. Myslím, že by ten dvacátý start mohl zvládnout. Švancík (Petr Švancara) tady říkal, že by chtěl mít taky start. Přemýšlím, jestli teda neuděláme nějaký výběr veteránů, aby si každý připočítal to, co potřebuje a pak už mi dali pokoj. Takže prosím vás, veteránové, kromě Švanciho a Horviho, kteří už jsou nominovaní, ozvěte se mi a něco vymyslíme. Ale ať se někdo neurazí, Horvi zase není úplný veterán.“
