Čtenářům odpovídal Mario Holek: Ve Spartě chci titul a hrát Ligu mistrů

S příchodem Lukáše Váchy jsem cítil tlak na svoji pozici a byl jsem odhodlán ji vybojovat zpět. Ale shodou okolností byl Jirka Jarošík v té době zraněný a trenéři se rozhodli pro mě jako alternativu. Od té doby hraji stopera.

Hrajeme na PS4 Fifu, hodně s Lukášem Váchou, Romanem Bednářem. A nejvíc se daří mně, můžete se zeptat Romana Bednáře osobně. Nejčastěji hraji za Dortmund. Děkuji za otázky a držte nám palce. Mario

Byla by škoda přijít o tradiční zápas mezi Spartou a Baníkem. Za progresem možná stojí přesun na pozici stopera a poctivá práce.

Je tam hodně zahraničních hráčů, to je asi ten největší rozdíl. Možná to zázemí.

Bude to kluk. Děkuji.

Zatím nevím, ještě jsem se k tomu nedostal.

To vám je taková nádhera :-)

O ničem nevím a neřeším to. Kdybych si mohl vybrat, tak bych si chtěl zahrát německou ligu.

Srandistů je tady víc, např. Marek Matějovský, Ondra Švejdík, Marek Čech a David Lafata.

Na regeneraci je důležitý spánek, po tréninku pravidelně chodím do sauny a ledové vody. Speciální jídelníček nemám, nejčastěji piji neperlivou vodu. Za dobu, co hraji fotbal, tak už vím, co jíst a co mi vyhovuje.

Těžko říct, možná jsem celou dobu hrál post, který mi tak úplně nemusel sedět. Na stoperu je to pro mě pravděpodobně ideálnější.

Slavii nijak neřešíme. Doufám, že obměnou kádru se vyšplhají do pozic, kde nebudou hrát o záchranu. Byla by škoda přijít o derby. Ale věřím, že i nadále budou v příštích sezonách za Spartou.

Na zápasy se těšíme určitě. Doufám, že navážeme na výsledky z podzimní části a třešničkou na dortu budou oslavy titulu.

Díky, taky doufám, že oslavíme titul. Co se týče lídra obrany, toho se nebojím. Myslím si, že s kolegy z obrany to zvládneme.

Ano, hraji ve volném čase Fifu. Na soustředění hrajeme pravidelně. A nejlepší jsem já.

Dřív jsem ho neznal, ale musím říct, že to je velká osobnost v kabině i na tréninku. Šel příkladem.

Neřeším, jestli mám větší šanci. Soustředím se na Spartu.

Neřekl bych, že by z našeho fotbalu bolely oči. Některé zápasy jsme třeba otočili, byla vidět naše vnitřní síla týmu. I za nepříznivého stavu se nepoložíme a chceme jeden vedle druhého výsledek zvrátit a udělat všechno pro to, abychom vyhráli.

Měl by sis to srovnat v hlavě. Tak, abys neřešil svoje spoluhráče, které neznáš, ale aby ses soustředil na sebe a svůj výkon. Neřeš to, co neovlivníš.

Vím, že ze začátku jsem nebyl zrovna oblíbený a jsem rád, že se to trošku změnilo k lepšímu. Zvykl jsem si velmi dobře.

1) Chci si zahrát LM, 2) Asi s mým parťákem z pokoje Davidem Lafatou, 3) To je od Tomáše Vaclíka, který tak nazývá skoro všechny. Takže když se s Tomášem vidíme, tak se zdravím bombarďáci.

Myslím si, že to nebylo tak náročné. Ze začátku jsem si musel zvyknout na jiné pohyby a na to, že za mnou už je jenom brankář. Už v dorostu jsem odehrál pár zápasů na tomto postu, stejně tak na Ukrajině.

Samozřejmě si musíme jídelníček hlídat, pak by to bylo těžší pro nás, kdybychom běhali s kily navíc. O to se stará trenér brankářů Srníček, který nás pravidelně váží. Ale samozřejmě občas si každý dá to, na co má chuť. Já nejsem výjimkou a na Štědrý den jsem měl smaženého kapra s bramborovým salátem.

Zdravotní stav je dobrý, jsou jen nějaké drobné šrámy, nic vážného. Co se týče odchodů, to není otázka na mě.

Tu přezdívku jsem měl už v Brně, jsem na ni zvyklý. Občas mi kluci v kabině řeknou ze srandy SuperMario.

V parku máme vytyčenou trať, která má 1000 metrů. Tu běžíme 6x na ANP tepovou frekvenci, takže se dá říct, že to běžíme sprintem. A není to příjemné.

Je to otázka k zamyšlení. Někdy se nad tím v kabině pozastavíme a kroutíme hlavou, ale stejně s tím nic neuděláme. Dál to nechci víc komentovat.

Dobře.

V Třeboni... To je vám taková nádhera :-) Na pokoji jsem s Davidem Lafatou. S Matějem vycházím úplně v pohodě. A není zač.

Beru ji, že je součástí fotbalového života. Nemám s ní žádný problém, člověk zvládne vše. Nejvíc se těším na zápas s Plzní.

Pod Vítězslavem Lavičkou.

Marek Matějovský je v kabině jeden z vůdčích typů. Mezi námi kluky žádné problémy nebyli, spíš naopak. Snažil se být pořád pozitivní, což je i nyní.

Je to můj nadřízený a respektuji ho.

Záleželo by na nabídce, ale jak už jsem řekl, se Spartou si chci zahrát Ligu mistrů.

V pohodě. Byl svůj. Bylo na něm vidět, že má něco, co u nás moc hráčů v lize nemělo. Vzhledem ke svému věku byl i hodně vyspělý.

Ze začátku jsem hrál s Ondrou Švejdíkem, s tím jsem si rozuměl hodně. Pak se zranil a přišel Jakub Brabec, nejdřív jsme si na sebe zvykali, ale už jsme si zvykli. A s Romanem jsem hrál asi jen jeden zápas. Zrovna ten nevydařený s Häckenem doma... Nejde říct, kdo je nejoblíbenější. S Ondrou jsme si rozuměli hodně, s každým zvládnu se sehrát.

Zajímavá otázka. Momentálně jsem spokojený, chci udělat titul a zahrát si Ligu mistrů.

Jak chcete :-)

Když přijde nový hráč, je to vždycky pro někoho konkurence. Což je myslím dobře, zdravá konkurence musí být, aby ten hráč šel nahoru. Ale v současné době je tým postavený dobře a zatím šlape, takže výrazné posily nejsou potřeba.

Teď o ničem nevím, když jsem přicházel, měl jsem možnost zůstat na Ukrajině. Něco tam bylo i z Belgie, ale nic konkrétního nevím. Je to spíš spekulace.

Nálada v týmu je velice pozitivní a uvolněná. A taky odhodlaná. Den v Třeboni: vstávám v 8 hodin, snídaně, příprava na trénink, od 10 do 12 hodin dopolední trénink, poté následuje oběd, klasicky si jdeme s Davidem Lafatou zdřímnout na dvě hodinky, to nesmí chybět :-) A poté se připravujeme na odpolední tréninkovou jednotku, která je od 4 do 6 hodin. Pak následuje regenerace, večeře, playstation, káva, čaj a spánek.

Autem.

Ahoj, mám se dobře. Momentálně jsme na kondičním soustředění v Třeboni. Osobně se cítím dobře a pevně věřím, že letos nám titul neunikne.