Nikdo se při veřejném hlasování Romanu Berbrovi, jenž je považovaný za nejmocnějšího muže zákulisí českého fotbalu, nepostaví. Takové byly prognózy, když druhý kandidát na místopředsedu za Čechy Jindřich Rajchl podal rezignaci. Odvážlivci se ovšem našli. Bylo jich pouze jedenáct (osm se zdrželo hlasování), ale našli se. Většinou zastupovali pražský svaz.
Jen jedenáct hlasů se při veřejném hlasování zvedlo proti Romanu Berbrovi, který se stal místopředsedou za Čechy. Většina z nich pocházela z pražského krajského svazu.
„Vzhledem k tomu, co si naše rodina v minulém režimu prožila, jsem nemohl pro něj zvednout hlas,“ pravil pevně Richard Beneš šéf legislativní rady a člen disciplinární komise. „Bylo to moje rozhodnutí a správné,“ přidal se další představitel pražské organizace Tomáš Cigánek.
Berbrova estébácká minulost Richarda Beneše silně nadzvedla. „To mě přesvědčilo, že je třeba zvednout hlas proti, nejen se zdržet,“ nehodlal ustoupit strukturám minulého režimu.
Místopředseda pražského svazu Michal Fischer se i kvůli tomu vzdal kandidatury do výkonného výboru za Čechy. „Působil jsem na úrovni komunální politiky a musel projít lustrační prověrkou. Tu by měl mít na této funkci i místopředseda fotbalové asociace. Jenom by to prostředí pročistilo,“ souhlasil by s návrhem na nahlédnutí do Berbrova svazku.
Poznal, že by vzhledem ke svým postojům, které nadále vyhlašuje, měl velice malou šanci být zvolen. „Myslím, že by moje podpora nebyla dostatečná, abych prošel dalším kolem,“ přiznal Fischer. Ale nelituje, že odstoupil dobrovolně. „Jak to tak vypadá, ani by ve výkonném výboru nebylo pro mě místo. Mám totiž jiný pohled na vedení fotbalu,“ neskrýval, že ne všechno by se mu líbilo.
Odkaz mocného intrikána Berbra zní: Kdo zvedne hlavu, bude popraven. Vyjede na něj komando rozhodčích a zlikviduje ho. To poznali podporovatelé Markéty Haindlové, když se snažila dostat do voleb na místo předsedkyně FAČR. Nebylo to pádné varování pro všechny ostatní potenciální rebely? „Já se nebojím,“ neustoupil Beneš, zástupce FK Zlíchov 1914.
„Hrajeme druhou a první třídu, tam jeho moc nedosáhne,“ prohlásil, že se pomsty nebojí. „Navíc v Praze takové praktiky nevedeme a nehodláme vést,“ odmítl se podobnému nátlaku podřídit.
V jiných krajích však jsou. „Vnímám je, ale těžko se shánějí důkazy. Berbrova minulost v StB je pro mě ovšem naprosto nepřijatelná,“ vrátil se Beneš k volbě místopředsedy za Čechy, které společně s jedenácti odvážnými pokládá za skandální.
Jinou volbu, než pozvednout svůj mandát proti, neměl. „I kdybych měl být úplně sám, tak to udělám,“ neustoupil Beneš ani svých morálních zásad ani kousek.
Další informace o proběhlé Valné hromadě FAČR čtěte v nedělním Sportu