EURO 2020 | Nadšený Ondrášek: Krmelec je podobný blázen. Od Zlatana dostal dres | iSport.cz
Jonáš Bartoš
8. října 2019 • 18:55

Nadšený Ondrášek: Krmelec je podobný blázen. Od Zlatana dostal dres

TOP VIDEA
Smutek i slzy... Kellnerová na Prague Playoffs závodit nebude. Představí se ale jako ambasadorka Smutek i slzy... Kellnerová na Prague Playoffs závodit nebude. Představí se ale jako ambasadorka
TOP momenty extraligy: Sparta už čtvrtá a rekordman Gulaš TOP momenty extraligy: Sparta už čtvrtá a rekordman Gulaš
VŠECHNA VIDEA ZDE

Ve třiceti letech má za sebou výživný příběh. Z Českých Budějovic, kde spadl až k problémům s automaty, se vyšvihl na zahraniční angažmá v Norsku, Polsku a nyní v zámořské MLS. Dospěl, zklidnil se. V Dallasu navíc střílí góly takovým způsobem, až přišla premiérová pozvánka do národního týmu. Zdeněk Ondrášek vyprávěl o pocitech z nominace, životě za oceánem i kvalitách soutěže, jejímž aktuálním symbolem je legendární švédský šutér Zlatan Ibrahimovic.



Jaká byla cesta z USA?
„Všechno v pohodě, na let jsem byl připravený. Letěl jsem hned po zápase, byl jsem docela unavený. Ale zvládl jsem to celkem rychle.“

Překvapila vás nominace?
„Ano, ale nebyl jsem úplně ten nejvíc překvapený. Třeba můj táta se to dozvěděl asi jako poslední z těch, co znám. Zrovna byl v práci, když jsem mu volal, říkal, že se mi ozve za půl hodiny. Když jsem s ním potom mluvil, ptal se mě, ty jsi v reprezentaci? Už mi píší nějací lidé. Já mu odpověděl, že kdyby na mě měl čas, věděl by to jako první ode mě.“

K reprezentační pozvánce už jste měl několikrát blízko. Bylo velké zklamání, že vás národní tým pořád míjel?
„Zklamání ano, ale záleží na člověku, jak to vezme. Věděl jsem, že mě trenéři sledují, byli se na mě podívat, ještě když jsem hrál v Krakově. Tehdy to bohužel nevyšlo. Ale když to člověk nevzdá, může to přijít ještě jednou. Já jsem naštěstí vydržel a dočkal se.“

Mrzelo vás, že pozvánka nepřišla dřív?
„Věřím, že když mě nevybrali, vzali lepší hráče. Všechny kluky znám, dívám se na jejich zápasy, když to jde. Vím, jak hrají, jací jsou to fotbalisté. Věděl jsem, že musím být ještě lepší, když jsem nebyl nominovaný.“

Není trošku paradox dostat se do týmu až z angažmá v americké MLS?
„Všichni mi říkali, vidíš, musel jsi letět hrát na druhý konec světa, abys dostal pozvánku. Když jsi byl za rohem v Polsku nebo ne tak daleko v Norsku, nevyšlo to. Já jsem to bral tak, že nezáleží na tom, kde člověk hraje, ale jak hraje. Třeba Bořek Dočkal byl v reprezentaci z Číny i Ameriky. Je to o tom, co člověk předvádí na hřišti.“

Napadlo vás, že se dostanete do reprezentace?
„V momentě, kdy jsem bojoval se svými problémy (při prvním ligovém angažmá v Českých Budějovicích s hraním automatů), tak určitě ne. Ale když jsem si srovnal vlastní život, všechno se pro mě otevřelo. Odměna je pro mě to, že dneska můžu pomoct své rodině, když je potřeba. Reprezentace je odměna za tvrdou práci.“

Co pro vás znamená fakt, že oblečete dres národního týmu?
„Ani nevím, jak na to pořádně odpovědět. Je to vrchol všeho, Jsem za to hodně rád, už se nemůžu dočkat prvního tréninku. Musím se srovnat s časem, ale cítím se dobře.“

Neváhal jste podstoupit tu dlouhou cestu do Evropy?
„Když jsem se dozvěděl, že bych mohl být donominovaný, ptali se mě, jestli mě Dallas pustí. Hned jsem řekl, že bych se ani neptal. Vůbec jsem neváhal.“

Zlatan má svůj svět, je nejlepší

Bude těžké se přeorientovat na evropský styl fotbalu?
„Pořád je to fotbal. Budu se snažit co nejlépe připravit. Ať už šanci dostanu, nebo ne, chci pracovat s klukama co nejlépe. Těším se na to, to je nejdůležitější.“

Jaký jste útočník ve srovnání s Patrikem Schickem a Michaelem Krmenčíkem, kteří jsou s vámi v nominaci?
„Krmelec je podobný bojovník a blázen jako já. Patrik je z nás nejvíc technický fotbalista, možná na hřišti nejchytřejší. Bojovat o místo se musí s kýmkoliv, jsem na to připravený.“

Jak jste si zvykal na fotbal v USA?
„Texas i Dallas je jiný, v Americe výjimečný. Lidé jsou neuvěřitelně přátelští, v tom vůbec problém nebyl. Fanoušci na mě čekali už na letišti, když jsem tam přilétal poprvé po přestupu. Co se týká fotbalu, trošku jsem si musel zvykat na teplo. V létě je to tam taková sauna. Ale přivítání a další věci proběhly úplně v pořádku.“

A co styl fotbalu?
„Je to tam méně kontaktní fotbal. Mají hodně specifických pravidel, lize se platí pokuty za žluté i červené karty. Rooney i Zlatan tam předvedli nějaké kriminální zákroky na červenou, ale normálně se to tam moc nevidí. Na konci základní části, když šlo do tuhého, karty padaly. Ale na začátku sezony hráli všichni v klidu, nechtěli dělat chyby a dostávat zbytečné karty. Až na konci hlavní části se začalo v klubech mluvit o tom, že týmy chtějí do play off. Třeba Zlatan řekl, že to jejich play off je strašná blbost. Je to něco jiného, ale oni hrají tímto stylem všechny sporty, pro ně je to normální. Já pro to moc nejsem, má to svá pro i proti. Zlatan říká, že když chcete vyhrát titul, musíte hrát zápasy jako play off od prvního kola. Tady se mluví o titulu až na konci. Jinak on je borec.“

Je kolem něj velký blázinec?
„Má svůj svět. Je to člověk, který nic neřeší. Je nejlepší. Byl jsem zaskočený, že když jsme s nimi hráli, byl v pohodě. Podle novin si člověk může myslet, že je namachrovaný. Možná ho někdo zažil jinak, ale proti nám byl úplně v klidu. Po zápase jsem si s ním vyměnil dres, normálně se všema kecal, jako by se s nimi znal celý život. Je to top fotbalista.“

Jak s ním probíhala výměna dresu?
„Jen jsem se zeptal, jestli si mění dres, on říkal, že jo, jestli tady na hřišti, nebo uvnitř. Hned mi ho dal, úplně v klidu. Myslím, že nejsem nejmenší, ale koukal jsem na něj hodně zdola. Věděl jsem, že je velký, ale ne až takhle.“

Jak se hraje v americké lize útočníkovi?
„Snažší než jinde to určitě není. Trenéři většinou chtějí hrát víc po zemi, soubojů je méně. Upřímně v neděli jsem se dotkl asi šestkrát míče. Tam bylo takové vedro, že po dvaceti minutách prvního poločasu už nikdo nemohl. Všichni chtěli, aby zalezlo sluníčko.“

Je rozdíl mezi kvalitami fotbalistů?
„Znát to je, ale všichni na hřišti jsou hodně dobří fotbalisté, mají talent. U nás jsme tři hráči okolo třicítky, zbytek jsou mladí kluci okolo 23 let. Proto jsme občas ztráceli laciné body, mladí kluci nemají zkušenosti. Ale fotbalisti jsou to výborní.“

Jak se vám žije v Dallasu?
„Život je super. Občas je mi líto našeho psa, to vedro je fakt strašné. V létě je tam až 43 stupňů, pes nechce být ani ve stínu, není mu moc dobře. Ale lidé jsou tam super, člověk se opálí. Co mi chybí, tak centrum, které máte v každém velkém městě. Kde jsou obchody, restaurace, může se člověk projít. V Dallasu je všechno daleko, všichni jezdí autem.“

Plánujete vydržet v Americe delší dobu?
„Chtěl bych tam zůstat, jak to půjde. Je to super zkušenost, zažít to, ale doma je doma. Určitě bych tam trvale zůstat nechtěl. Všichni se báli, že bych se tam mohl usadit, ale já miluju Evropu, Česko. Jsem rád za to, odkud pocházím. Rád se tam ještě někam podívám, zatím jsem viděl akorát města, hotely, stadiony. Je to hezké, velké, ale vrátím se domů.“

Čím to, že jste se tak rozstřílel?
„Dostal jsem šanci a na hřišti víc minut, to je první bod. Druhý bude asi ten, že mi kluci nahrávají. Jednoduše řečeno jsme si řekli, kde mám být, kam bych chtěl dostávat balony a vychází to.“

Bylo těžké získat si respekt a místo v základu?
„Respekt u kluků určitě ne, tam mě do party vzali hned. Nikdo si na nic velkého nehraje. U trenéra to bylo trošku těžší, na začátku měl své koně. V létě to vypadalo, že odejdu. Ale jak jsem řekl všem. Neletěl jsem deset tisíc kilometrů, abych to po čtyřech měsících vzdal a vrátil se do Evropy. Trenérovi jsem řekl do očí, že budu trénovat, makat a čekat na šanci. A ta přišla. V Montrealu jsme prohrávali 0:2 po poločase, po přestávce mi dal šanci. První dva míče jsem ztratil, říkal jsem si, že jsem začal fakt dobře. Pak dali na 0:3, mně se naštěstí podařilo dorazit na 1:3. Pak jsme je valili, dali na 3:3 a na konci mohli ještě vyhrát, byla velká spokojenost. Od té doby jsem nehrál akorát jednou v Seattlu, kdy trenér zvolil víc taktiku na brejky. Jinak jsem hrál a dařilo se.“

Ondrášek o fotbale v Americe: Trochu laxní, je to jiný svět

 

EURO 2020 - Mistrovství Evropy ve fotbale

Česko - Anglie ONLINE Kvalifikace EURO 2020 Český tým

Mistrovství Evropy ve fotbale bude v roce 2020 ve znamení dvanáctek. Proběhne od 12. června do 12. července ve 12 zemích a 12 městech. Semifinále a finále bude hostit londýnské Wembley. Poprvé v historie EURO bude součástí všech utkání videorozhodčí.

FORTUNA:LIGA 2019/2020 Liga mistrů 2019/2020 Slavia v Lize mistrů

Skupina A
Články odjinud


Články odjinud