Nutkání opustit konzervativní přístup ke skladbě základní sestavy Jaroslav Šilhavý nutně musí mít. Minimálně na jedné pozici. Jan Bořil má fazonu jako z praku. Ve Slavii hraje v životní formě. Rozhodl odvetu s Kluží. Jeho nasazení do sobotní kvalifikační mely v Kosovu by dávalo smysl. „Je fantastický. Obrovsky pozitivně naladěný. Ukázal bych na něj,“ praví trenér Roman Pivarník. Stavitel národního mužstva však dosud preferoval elegantního leváka Filipa Nováka. Odhodlá se v Prištině ke změně, nebo vsadí na jistotu?
Přesně před rokem převzal Jaroslav Šilhavý národní tým po odvolaném Karlu Jarolímovi. Z koho učinil jeden z neochvějných pilířů základní sestavy? Z Filipa Nováka, hráče tureckého Trabzonsporu. Kromě partie na Slovensku v rámci Ligy národů nastoupil devětadvacetiletý borec vždy v základní sestavě. Celkem v sedmi duelech v řadě. V aktuální kvalifikaci o mistrovství Evropy byl na hřišti při propadáku v Anglii (0:5), i při domácích triumfech s Bulharskem (2:1) a Černou Horou (3:0).
Elegán s účinnou levačkou je oblíbencem reprezentačního trenéra. Je komplexním hráčem. Na slušné úrovni zvládá nejen defenzivní činnost, po lajně dovede šturmovat i směrem vpřed, je silný v rozehrávce, má přehled. „Jde vyloženě o technického hráče, všechno řeší fotbalově, o jeho kvalitách není pochyb. Otazníkem je pouze rychlost, nicméně pomalý není,“ hodnotí svého bývalého svěřence z Jablonce uznávaný expert Václav Kotal.
Chtělo by se říct, že změna na postu levého beka nemá opodstatnění. Jenže o místo na slunci si významně říká Jan Bořil. Rafan ze Slavie. Buldok s vyceněnými zuby. Zarputilec, co nenávidí, když si z něj soupeř udělá dobrý den.
Osmadvacetiletý bojovník vyrostl do životní formy. Dvojzápas o průnik do Ligy mistrů zvládl ve stylu, který bral dech. Hlavně v odvetě, nehledě na vítěznou branku, předvedl takřka dokonalý výkon. Levá strana hořela pod jeho zápalem, zaujetím, extrémní snahou pomoct mužstvu ve všech herních činnostech.