To, jak se odehraje EURO, aktuálně zajímá každého fanouška, ale věřte, že byly doby, kdy podobné otázky trápily málokoho. Fotbalové mistrovství Evropy bylo v počátcích akcí, o kterou skoro nikdo nestál, a nějaký čas trvalo, než se proměnila v jeden z nejsledovanějších sportovních podniků.
Už v roce 1927 – tři roky před konáním prvního mistrovství světa ve fotbale – přišel francouzský funkcionář Henri Delaunay s nápadem uspořádat evropský šampionát, ale muselo uplynout přes třicet let, než se jeho sen uskutečnil.
Důvod? V Evropě byla po takové akci pramalá poptávka.
Konalo se sice několik regionálních turnajů, jako byl například středoevropský Mezinárodní pohár (1927-60), jehož se účastnilo i Československo a před druhou světovou válkou nesl jméno premiéra Antonína Švehly, ale dlouho nikdo neměl touhu vymýšlet něco ambicióznějšího.
A proč taky, když tady byl světový šampionát, což s trochou nadsázky řečeno bylo mistrovství Evropy, kam dostaly pozvánku i Brazílie a Uruguay.
Ostatně i UEFA, sdružující evropské fotbalové svazy, byla založena až v roce 1954. A mimochodem, idea kontinentální klubové soutěže – Poháru mistrů evropských zemí, dnešní Ligy mistrů – nevznikla v kancelářích funkcionářů, ale přišli s ní novináři, kteří našli inspiraci v Jižní Americe.
Fotbal zkrátka ještě nebyl gigantickým byznysem a pro většinu elitních hráčů ani prací na plný úvazek, proto každá nová soutěž s dlouhodobou kvalifikací byla považována za další zátěž už tak složitého termínového kalendáře.
Každopádně v roce 1957 se UEFA usnesla, že o tři roky později se uskuteční první ročník kontinentálního turnaje, který ponese název Pohár národů a trofej pro vítěze jméno Henriho Delaunayho.
Uzávěrka přihlášek do kvalifikace byla 15. února 1958 – a tady nastal první problém. Zájem mělo pouze patnáct zemí.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
