Byl jednou z možností, přes kterou se mohl do sestavy dostat talent Adam Hložek. Levý záložník Jakub Jankto (25) však své místo uhájil. A sázka na osvědčená jména nakonec trenéru Jaroslavu Šilhavému vyšla. Opora Sampdorie Janov se domácím Skotům vyrovnala v důrazu, několikrát se drala do vápna. „Jedno z nejtěžších utkání, co jsme kdy hráli,“ hodnotil pak.
Rozběhl se k odraženému míči společně s Patrikem Schickem, ale pak už jen sledoval, jak jeho kamarád úžasnou ranou zvyšuje vedení. Češi zažili povedený start.
Podle představ?
„Jsme stoprocentně rádi, že jsme to zvládli vítězně. Bylo kolem toho velké haló, byly tam různé motivace navíc, proto to taky podle mě bylo jedno z nejtěžších utkání, co jsme kdy hráli. Pro hodně z nás je to první mistrovství Evropy a hlavně jsme hráli na půdě Skotska. Na to nezapomínejme. Prvních deset minut do nás šlapali, byli na balonu. Ale pak jsme se uklidnili a vytvořili si šance. Schicky se skvěle trefil hlavou, díky tomu už byl druhý poločas lepší. Pro oka diváka velice dobrý zápas, protože to po celou dobu bylo otevřené nahoru, dolů.“
Můžete vysvětlit ty extra prvky motivace?
„Úplně bych to asi nerozváděl, víme všichni, co se kolem zápasu řešilo. Asi víte, o čem mluvím.“
Začátek byl hodně tvrdý, že?
„Ale nic závratného ani surového. Bylo to tvrdé, řekl bych, že to byl takový level up agresivnějšího stylu fotbalu. Ale takhle se hraje nejen ve Skotsku, ale v celé Británii. O to jsme radši, že jsme vyhráli. A že to bylo o dva góly, tak tím lépe. Skóre totiž může rozhodovat, 2:0 je na turnaji daleko lepší výsledek než 2:1.“
Druhou trefu zařídil famózním způsobem taky Patrik Schick...
„Zase bude slavný čtrnáct dní po celém světě... (smích) Nádherná, neskutečná trefa. Moc mu to přeju. Pro mě asi nejhezčí gól takhle z půlky, co jsem viděl. Vybavuju si jen Stankoviče z Interu a Ibrahimovicovy nůžky, jinak teď tohle od Schickyho.“
Dalším faktorem úspěchu byl Tomáš Vaclík, souhlasíte?
„Jasně. Když nemáte gólmana, který vám něco chytí a pomůže, těžko na nějakém turnaji uspějete. Chytil neuvěřitelnou šanci, když balon padal za jeho záda, pak další střely i tečované rány. Měli jsme i štěstí, když spadl míč na břevno, ale to k tomu patří. Chyby si rozebereme, ale i tak si myslím, že jsme byli lepší.“
Máte odehráno 155 duelů v italské lize, přesto se zeptám – byl jste nervózní?
„To víte, že to bylo něco jiného. Zápasů v Serii A mám hodně, ale tohle je specifický turnaji za vaši zem. Toho si vážím nejvíce a vždycky budu. Ne že by byla Serie A méně důležitá, ale reprezentace je prostě nejvíc. Jsem fakt rád, že tu jsem a že jsme vyhráli. Pomůže nám to i psychicky. Po Itálii nás hodně lidí odepsalo, ale my si musíme věřit a pokračovat v tom, co jsme si nastavili. Nesmí nás zviklat jeden nepovedený zápas. Navíc pro někoho je to možná detail, ale fakt je třeba rozdíl hrát v Praze nebo ve Skotsku proti domácím. Vážíme si výhry.“
