Hrají v elitních evropských ligách docela pravidelně, ale na mistrovství Evropy dělají zatím spíš stafáž. Dočkají se Pavel Kadeřábek, Antonín Barák a Matěj Vydra větší důvěry v osmifinále proti Nizozemsku? Kadeřábek je hlavní adept na uvolněné místo na levém kraji obrany po vykartování Jana Bořila. V případě dalších dvou legionářů bude záležet, jestli a případně jak moc bude chtít trenér Jaroslav Šilhavý sáhnout do sestavy.
Hlavnímu staviteli národního týmu Jaroslavu Šilhavému se poměrně jasně vyrýsovala základní jedenáctka pro mistrovství Evropy. Zatím se z ní odhodlal vyjmout jen záložníka Alexe Krále, jenž není v zářivém rozpoložení. Stranou tak zůstávají i krajní obránce Pavel Kadeřábek z Hoffenheimu, střední záložník Antonín Barák z Verony a ofenzivní univerzál Matěj Vydra z Burnley. Jejich souhrnné vytížení na šampionátu? 27 minut.
„Je to turnaj. Trenér má nějakou sestavu, na kterou spoléhá. Není prostor na experimenty. První zápas jsme vyhráli, nebyl důvod do ní moc zasahovat. Pak jsme uhráli remízu s vicemistry světa Chorvaty, což je také úspěch,“ upozorňuje bývalý reprezentační obránce Milan Fukal.
I přes rychlý postup ale není hra českého týmu dokonalá. „Přijde mi až moc bezpečná. Řekl bych, že trenéry asi hodně vystrašil přípravný zápas v Itálii, který nám vůbec nevyšel,“ přemítá zkušený trenér Vlastimil Palička o tom, proč má nyní těžkou pozici například Barák, jenž ve zmíněném duelu v Itálii odehrál první poločas. „Je to kreativní hráč, což nám momentálně chybí, ale bylo vidět, že v tomhle zápase měl problémy například při presinku,“ dodává bývalý trenér Jablonce či Opavy.
Nejblíže do sestavy má nyní Kadeřábek, je reálné, že na levém kraji obrany proti Nizozemsku nahradí vykartovaného Jana Bořila. „Ten se mi vůbec nelíbí, v téhle změně nevidím problém,“ míní Palička. Kadeřábek je v podobné pozici jako před časem Theodor Gebre Selassie, také pravidelně válí v bundeslize, ale v národním týmu na něj nezbývá místo. Konkurence Vladimíra Coufala je obrovská a jinde pro něj Šilhavý nenachází uplatnění. Teď by měl své návyky z kvalitní evropské soutěže předvést na opačném kraji defenzivní linie.
Záhada, že český hráč, který nastupuje v Německu, v reprezentaci vysedává na lavičce? „Nerad to srovnávám, ale já hrál taky pravidelně bundesligu, ale nevešel jsem se ani do kádru,“ vzpomíná Fukal na vládu kouče Karla Brücknera, kdy národ bavila generace kolem Pavla Nedvěda. „Dovedu si představit, že z pohledu Pavla (Kadeřábka) je to frustrující,“ přikyvuje někdejší obránce Hamburku nebo Mönchengladbachu.
Nejvíc z těchto tří si zatím zahrál Vydra. Proti Skotsku si na hřišti užil osmnáct minut proti Skotsku, pak šest minut proti Anglii. Má dobrou průpravu z anglické Premier League, v Burnley naskočil do čtyřiatřiceti soutěžních zápasů, zvládne v ofenzivě víc pozic. Útočení zatím není silnou stránkou českého souboru na šampionátu, někteří hráči neoplývají dobrou formou, útočník Patrik Schick bývá často na všechno sám, nedostává se mu dostatečné podpory.
„Proti Anglii jsme viděli, že když Schickovi obrana nic nedovolí, horko těžko máme vepředu jinou oporu. Patrik dělá, co může, ale není všemocný. Tomáš Souček je víc upozaděný do defenzivy, nedostává se tolik do zakončení jako ve West Hamu. Třeba u Jakuba Jankta nejsem přesvědčený, že podává své nejlepší možné výkony. Zkusit hru oživit Vydrou a Barákem? Může být. Musíme zkusit víc variant, abychom soupeře překvapili, a ten se nemusel koncentrovat jen na Schicka,“ říká Fukal.
Palička by se nebál Vydru vyzkoušet. „Hraje pravidelně Premier League, na podhrot by se hodil, se Schickem by to mohlo fungovat,“ podotýká člen prezidia Unie českých fotbalových trenérů.
Zápas s Nizozemskem se blíží. Odhodlá se Šilhavý k výraznějšímu řezu v sestavě? Nebo ne a Vydra s Barákem opět usednou jen na lavičku?