Už v pátek sehraje Česko klíčovou bitvu v boji o postup na EURO 2024 v Polsku (20:45). A fotbalová veřejnost tápe v otázce: měl by být Tomáš Čvančara v základní sestavě? Na tohle téma se v polemice zaměřili i redaktoři deníku Sport. Jiří Fejgl říká jednoznačně ANO, zatímco Radek Špryňar je proti, útočník Mönchengladbachu by měl naskočit až z lavičky.
Jiří Fejgl: Ano - Zabijáka požene vzpomínka
Adam Hložek, Jan Kuchta, Mojmír Chytil, Tomáš Chorý, Vasil Kušej a… Tomáš Čvančara. Šestici mužů do ofenzivní formace pozval trenér reprezentace Jaroslav Šilhavý pro zápasy v Polsku a s Moldavskem.
Byť byl poslední z nich povolán až dodatečně, měl by být v základní sestavě, dostat přednost před dalšími. Důvody jsou zřejmé.
Ten první je tak trochu smutný. Žádné ze jmen nemá místo jisté, mezi forvardy chybí při až absurdně dlouhé absenci Patrika Schicka lídr. Čvančara se mu navíc podobá tím, jak až brutálně jde za gólem. Nerozmýšlí, valí za trefou.
Zadruhé hraje německou bundesligu, jednu z TOP světových soutěží - a přes nedávný výpadek v ní nastupuje pravidelněji než Hložek. Že to není argument, jak pronesl reprezentační manažer Tomáš Pešír? Chyba, z nějakého důvodu o Čvančaru byl na takové adrese zájem, zatímco o ostatní (zatím) ne. V Německu fakt vědí, jak se dělá fotbal.
Zatřetí je to prostě typický střelec, nikdo z dalších tuto charakteristiku nenaplňuje, jde spíše o pracanty. Čvančara to ukazuje pravidelně. Za poslední tři sezony zapsal na klubové scéně (Jablonec, Sparta, Mönchengladbach) 39 gólů v 84 zápasech, což je velmi slušné číslo. Začtvrté je ze Sparty vyzkoušena jeho kooperace s Janem Kuchtou, asi nejsilnějším adeptem na startovací jedenáctku.
K tomu všemu je tu faktor X. Čvančaru může hnát luxusní vzpomínka - proti Polsku naposledy skóroval.
Radek Špryňar: NE - Ať hrají borci s důvěrou
Předpokládám, a snad se proboha nemýlím, Jaroslav Šilhavý už má delší dobu v hlavě naprosto konkrétní plán, v jakém rozestavení a s jakými hráči vstoupí do venkovní partie s Polskem. Jestli to opravdu chápu správně, na tomto půdorysu určil i původní nominaci – tedy bez Tomáše Čvančary. Byť se mi to upřímně pranic nezamlouvalo, trenér je šéf. Má na takové rozhodnutí nezpochybnitelné právo. Hádám, že i zcela jasné důvody a záměry. Že posléze – s poněkud srandovním komentářem (ironicky tleskám PR týmu reprezentace) – bundesligového útočníka na sílu a pod tlakem veřejnosti (aspoň takový dojem to vyvolalo) zasunul do výběru, je věc jiná. Zároveň poukazující na očividnou slabost trenéra–manažera Šilhavého.
Je evidentní, že Čvančara momentálně nepožívá vysoké důvěry realizačního týmu. Po říjnových duelech s Albánií a Faerskými ostrovy byl třiadvacetiletý střelec nedobrovolně v zajetí výtek Šilhavého štábu, po návratu ke klubovým povinnostem jen složitě hledal cestu do základní sestavy a poprvé skóroval až v posledním ligovém kole, čili po zveřejnění první nominace.
V Polsku se půjde oboustranně na krev, proto Šilhavý musí spoléhat na hráče, jimž bezvýhradně věří, což není Čvančarův případ. Proto říkám, ať útočník vstoupí na bojiště až v průběhu zápasu mentálně nastavený trenérovi dokázat, že mu křivdí. V módu jakési nasupenosti je exsparťanský borec vždycky nejlepší.
Skupina E
Z | V | R | P | Skóre | B | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|
1. Albánie | 8 | 4 | 3 | 1 | 12:4 | 15 | |
2. Česko | 8 | 4 | 3 | 1 | 12:6 | 15 | |
3. Polsko | 8 | 3 | 2 | 3 | 10:10 | 11 | |
4. Moldavsko | 8 | 2 | 4 | 2 | 7:10 | 10 | |
5. Faerské ostrovy | 8 | 0 | 2 | 6 | 2:13 | 2 |